Mladý Tunisan Anis Amri zavraždil v Berlíně 12 osob. Proč, je zatím nejasné. Jeho životopis však napovídá, jakým způsobem se radikalizoval. Článek autorů Kai Biermanna, Sarah Merschové, Karsten Polke-Majewského, Michaela Stürzenhofeckera a Veroniky Völlingerové pro Zeit Online.
Nikdo se nenarodí jako terorista. Proč tedy Anis Amri, po to všem co je nyní známo, zabil v Berlíně kamionem 12 lidí? Definitivní odpověď na tuto otázku možná nebudeme znát nikdy. Kdo se však životem mladého atentátníka zabývá, najde alespoň náznaky, proč k tomuto činu došlo.
Anis Amri vyrůstal na sídlišti Farhat Hached v v severotuniské Oueslatii. Maloměsto s 30.000 obyvateli se nachází v kraji Kairouan, zhruba 140 km jižně od hlavního města Tunisu.
Amriho otec je zemědělec, nádeník s velkou rodinou. Amri má 3 bratry a 5 sester. Vyrůstal v Tunisku 90. let, v diktatuře, která dávala mladíkovi z chudé rodiny jen málo šancí na velké plány.
Jeho otec médiím sdělil, že jeho syn udělal maturitu, zřejmě ho ale neznal tak dobře, jak si myslí. Amri byl se svými bratry ještě krátce před útokem v kontaktu, s otcem během uplynulých let nikdy. Nejstarší bratr Walid pak v rozporu se svým otcem vypověděl, že Amri vychodil pouze osmou třídu a školu potom přerušil.
Islám nehrál v rodině žádnou roli
Místo toho se mladý Amri poflakoval, kouřil, pil a občas si dal jointa. V Německu by možná byl považován za trochu problémového, ale přece jen víceméně normálního teenagera. V Tunisku oproti tomu hrozí každému, kdo kouří hašiš nebo marihuanu, rok vězení a pokuta 2.000 tuniských dinárů. I pokud vás chytili poprvé.
Amriho přistihli a potrestali. Což ho neodradilo od dalších porušení pravidel. Jeho okolí ho popisuje jako drobného kriminálníka. Podle tuniských bezpečnostních kruhů byl za loupežné přepadení s použitím násilí odsouzen v nepřítomnosti na pět let.
Náboženství, islám oproti tomu v Amriho životě hrál sotva nějakou roli. V rodině se moc nemodlili, říkají sourozenci. Vůbec: není to určité náboženství, co stojí u zrodu terorizmu. Spolkový kriminální úřad (BKA) zkoumal v r. 2010 vydané studii životopisy extremistů. Ukazuje se, že pachatele z lidí nedělá víra, ale jejich zkušenosti z dětství a mládí. Prekérní životní situace a obrovský stres během vývoje – to mají všichni extremisté společné. Toho měl i Amri dostatek.
Útěk před chudobou a policií
Mladý Amri se však pokusil před bídou, která ho obklopovala, utéct. Před 6 lety, to mu bylo právě 18, se 17. prosince 2010 zapálil obchodník se zeleninou Mohamed Bouazizi. Svým činem vyvolal arabské jaro a revoluci v Tunisku. Došlo k tomu v Sidi Bouzidu, kolem 100 kilometrů od Amriho rodiště.
Najednou se tak otevřela cesta k lepšímu životu. Mnoho mladých Tunisanů se tehdy vydalo na sever, na lodích a člunech přes Středozemní moře do Evropy. I Amri se s několika přáteli vydal na cestu. Jeho rodina říká, že k tomu došlo na přelomu roku 2010 a 2011. Amri utekl před životem v chudobě. A před policií, která ho tehdy hledala.
V r. 2011 Amri spolu s 64 dalšími dorazil na člunu do italské Lampedusy, bez dokladů. V uprchlickém táboře nahlásil, že je nezletilý. Tuniské úřady mezitím za jeho datum narození považují 22. prosince 1992. Amrimu by tedy nyní bylo 24, když dorazil do Itálie, bylo mu 19. V uprchlickém táboře mu ale jeho věk uvěřili, působil zřejmě dost mladě.
Násilí a vězení v Itálii
Z Lampedusy byl Amri převezen na Sicílii, do sběrného tábora pro nezletilé v Belpassu. Tam žil spolu s dalším více než tisícem mladých lidí. V Katanii mohl navštěvovat školu, mnoho to ale neznamenalo. Pobyt v táboře byl těžký, násilí bylo na denním programu. Amri na sebe upoutal pozornost díky vandalizmu, ohrožování a napadení. Když začalo osazenstvo tábora protestovat, Amri byl u toho. „Jeho pověst dobrého migranta skončila pokusem o zapálení školy“, píše italský deník La Stampa s odvoláním na jeho trestní spis.
V říjnu 2011 byl za pokus o žhářství zatčen a odsouzen ke 4 letům vězení. Tvrdý trest pro mladistvého, za kterého byl považován. Amri si měl trest odpykat v Katánii, byl však za svůj sklon k násilí několikrát přeložen. Nakonec si svůj trest odseděl ve vězení Ucciardone v Palermu. Nejpozději tam se musel setkat se salafizmem.
Stal se ve vězení radikálem?
Ve vězeních v jižní Itálii sedí hodně Arabů, k radikalizaci mladých mužů tam dochází neustále. V zemi se o tomto problému dlouho diskutuje. Abdelkader Amri si myslí, že se jeho bratr radikalizoval tam.
V květnu r. 2015 Amrimu trest vypršel a mohl vězení opustit. Italské úřady se pokusily ho vyhostit do Tuniska. Tam ho však nikdo nechtěl. Amri neměl žádné doklady a tuniské úřady se k němu nehlásily. Příslušným italským orgánům nezbylo nic jiného, než se o něj postarat a zároveň nahrály jeho data do evropského výměnného informačního systému.
Amri skončil ve zchátralé uprchlické ubikaci, opět v táboře plném násilí a chudoby. Na jaře 2015 spolu se skupinkou jiných uprchlíků utekl. Jejich cíl: Německo.
Přes Švýcarsko do Německa
Jeho matka sdělila, že Amri cestoval přes Švýcarsko a koncem července dorazil do Německa. Od té doby tam jsou také zaneseny jeho otisky prstů. Ve Spolkovém úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) je lze přiřadit více než pěti různým identitám, „relativně obsáhlá sbírka“, jak říkají jeho úředníci. Amri zřejmě věděl, že toho jako Tunisan od Německa příliš očekávat nemůže a svůj původ se proto snažil zakrýt. Ale možná byl už tou dobou Amri radikalizován a byl nebezpečný.
Německým úřadům to bylo brzy jasné. Amri se začal v Německu velmi brzy stýkat se salafistickými kruhy, říká Úřad na ochranu ústavy v Severním Porýní-Vestfálsku. Proto se vychází z toho, že by radikálně zaměřen už při svém příchodu do Německa.
Amri se vyskytoval v okolí džihádistického kazatele Abu Walaaha, který mezitím sedí ve vězení. V březnu r. 2016 byl poprvé zařazen na listinu nebezpečných osob a jeho jméno bylo vloženo do příslušné databáze, hlásí Bavorský rozhlas. Plánoval obstarání „rychlopalných zbraní velkého kalibru“ ve Francii. Lze vycházet z toho, že bude své plány sledovat „vytrvale a dlouhodobě“, poznamenávají si bezpečnostní složky.
Ztracen z očí
Svou žádost o azyl podal Amri na konci dubna 2016 na cizineckém úřadu v Severním Porýní-Vestfálsku. Rozhodnutí o odmítnutí poslal BAMF o měsíc později, na konci května 2016. V létě pak policie Severního Porýní-Vestfálska rozpoznala, že se z extremisty může sát terorista. Amri totiž důvěrníkovi kriminální policie v Düsseldorfu během rozhovoru sdělil, že chce spáchat útoky. To píše Süddeutsche Zeitung. Indicie jsou zřejmě fundované, neboť je proti Amrimu zahájené řízení, je obviněn z přípravy těžkého a stát ohrožujícího násilného činu.
Severní Porýní-Vestfálsko předává řízení svým berlínským kolegům. Amri se totiž od jara vyskytuje především v hlavním městě. Berlínské státní zastupitelství ho také nechává několik měsíců sledovat. Panuje důvodné podezření, že by si mohl násilnou cestou opatřit peníze, aby mohl koupit zbraně. V listopadu se pak případem zabývá Společná protiteroristická centrála (GTAZ). Úředníky zajímala otázka, jak je Amri mobilní a nakolik je radikální.
Pak ale úřadům zmizel z očí. Proč? Na to zatím nikdo nezná odpověď. Minulé úterý jeho stopu opět našly: otisky prstů a povolení k pobytu ve zničené kabině tahače kamionu na berlínském vánočním trhu. To už bylo 12 osob mrtvých.
