EU požaduje po Applu daňový doplatek ve výši několika miliard euro. Apple i irská vláda se však k požadavku staví odmítavě. Jak by mohl vypadat spravedlivější daňový systém? A proč o něj nemají bohaté země zájem? Příspěvek Bastiana Brinkmanna a Cerstin Gammelinové pro Sueddeutsche Zeitung.
Tento dar je napřed nutno odmítnout: Evropská komise se rozhodla, že by americká technologická společnost Apple měla doplatit daně ve výši 13 miliard dolarů. Peníze by měla připadnout Irsku. K tomu přibudou úroky, dle odhadů další čtyři až šest miliard euro. Irská vláda se však rozhodla podat proti rozhodnutí z Bruselu žalobu. Má strach, že by odradilo potenciální investory. Teď tedy bude rozhodovat Evropský soudní dvůr. Tento případ názorně ukazuje, jak těžké je zkrotit unikající kapitál. A zároveň vyvolává zásadní otázku: jak vypadá celosvětově spravedlivý daňový systém?
Peter Dietsch ve své knize „Catching Capital“ (Lovení kapitálu – pozn. překl.) sepsal několik návrhů. Německo-kanadský filozof je profesorem Montrealské univerzity, poslední roky se věnuje výzkumu daňové soutěže.
Jedna z jeho ústředních tezí zní: Pokud některá země láká zahraniční kapitál na daňové úlevy, narušuje tím suverenitu ostatních zemí. Ty se totiž potom už nemohou svobodně rozhodovat, jak by chtěly zdanit své domácí koncerny. „Evropská komise tudíž není v neprávu, když se míchá do irských záležitostí – protože se předtím Irsko míchalo do záležitostí svých evropských sousedů“, říká Dietsch.
Dietschův radikální návrh: celosvětové rozdělování profitu
Rozhodující je, s jakým cílem daná země daně snižuje. Pokud je rozhodnutí namířeno pouze dovnitř a je v souladu s představou vlastních občanů o spravedlivém zdanění, pak z morálního hlediska snížení daní nic neodporuje, míní Dietsch.
Z toho vychází radikální reformní návrh, který je mezi daňovými aktivisty již delší dobu ve hře. Dietsch ho formuloval s Thomasem Rixenem, profesorem politologie na univerzitě v Bambergu. Jejich idea: zisky mezinárodně činných koncernů se také musí mezinárodně zdanit a to podle předtím mezi státy stanoveného vzorce, který by mohl vycházet třeba z obratů a počtu zaměstnanců v jednotlivých zemích. Každá země by tak získala podíl z celostvětového zisku, který by pak mohla zdanit dle svých vlastních představ. Tak by se zamezilo únikům kapitálu.
Výběr daní v Německu by výrazně poklesl
Bohaté země by však podle tohoto modelu mohly tratit. Ve Spolkové vládě si toho jsou zodpovědné osoby vědomy. Kdo to s daňovou spravedlností na celém světě myslí vážně, musí se zároveň postarat o to, aby koncerny mohly sídlit v daňových rájích. Že se o to Německo nezasazuje, má příčinu v národních zájmech. I podniky exportní velmoci Německo sídlí v daňových rájích po celém světě.
Pokud by tyto konstrukce byly zakázány, musely by s největší pravděpodobností koncerny jako BMW nebo Siemens platit více daní v zahraničí. Platba daní v Německu by se citelně snížila. Dietsch poukazuje především na riziko, že by se firmy po takové reformě přestěhovaly do daňových rájů. Tím by v Německu došlo ke ztrátě pracovních míst. „To je dilema“, říká. Méně daní, méně pracovních příležitostí – to jsou špatné argumenty pro vládu, která by se měla zasazovat o globální daňovou reformu.
Ve skutečnosti se tedy diskutuje o dílčích návrzích. Přichází z OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. překl.), mozkového trustu bohatých zemí. Ta přichází s návrhem ke zpřísnění pravidel, za kterých mohou koncerny přesouvat své zisky. Dietsch je však skeptický. „To jen vyostří hru na kočku a na myš mezi finančními úředníky a firemními daňovými experty“, vysvětluje. Kromě toho by měly koncerny uvádět výši obratu v jednotlivých zemích a kolik lidí zaměstnávají. Tím by mělo být pro daňové úřady snadněji rozpoznatelné, zda firmy své zisky vyvádějí do zahraničí. Zůstává však otevřené, jaké důsledky z toho vyvodit. Ani veřejnost by k datům nadále neměla přístup. Spotřebitelé by tedy neměli žádnou šanci zjistit, zda se nějaký koncern nesnaží obzvlášť agresivně vyhnout placení daní. Aby se to uchovalo v tajnosti, požadoval při bruselských jednáních také spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble.
Zevrubné shrnutí o případu Apple přinesl Business Insider (anglicky).
