4. února zhodnotil Oliver Georgi ve Frankfurter Allgemeine Zeitung nejnovější uprchlické statistiky, vydané ve čtvrtek německým Spolkovým ministerstvem vnitra. Co z nich vyplývá? Stojí za pozitivním vývojem posledních měsíců nepříznivé roční období, nebo jsou i důsledkem politiky Spolkové vlády? S naprostou jistotou to zatím asi nedokáže říct nikdo, na jednu stranu vypadají čísla nadějně, byť jsou stále ještě vysoká, na stranu druhou už v létě experti na migraci pokles počtu uprchlíků přes zimu předpokládali. Vládě tedy nezbývá nic jiného, než nadále pracovat na plné obrátky a vyčkat do jara, zda se potvrdí její slova, či bude spíš mít pravdu opozice.
V lednu bylo v Německu registrováno výrazně méně uprchlíků, než ještě v prosinci. Z unie CDU/CSU se ozývá, že je to „velmi dobré znamení“. Oproti tomu Zelení vládě předhazují, že „uprchlíkům hází písek do očí“.
S takovým napětím jako nyní zřejmě Angela Merkelová nové statistiky ještě nestudovala. Sníží se konečně počet žadatelů o azyl? Podaří se přece jen, v což už mnozí nevěří, bez stanovení horního počtu nebo uzavření hranic, dramaticky snížit čísla nově příchozích? První letošní čísla, která ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo vnitra, kancléřce minimálně nezpůsobí bolesti hlavy: počet (registrovaných) uprchlíků se snížil, otázkou však zůstává – je důvodem politika Angely Merkelové, nebo počasí?
V lednu bylo pomocí tzv. Easy-systému registrováno celkem 91.671 uprchlíků – tedy zhruba o 40.000 méně, než v prosinci, kdy jich ještě bylo 127.320. V porovnání s listopadem se jejich počet snížil dokonce na polovinu, tehdy jich ještě bylo registrováno 206.101. Celou jednu třetinu a tím pádem nejpočetnější skupinu tvoří Syřané (35.822 registrací), následováni Iráčany (18.563) a Afghánci (18.099). S velkým odstupem potom následují Íránci (4.203) a Maročané (1.623).
Protože často trvá několik měsíců, než registrovaný uprchlík – pokud vůbec – podá i formální žádost o azyl, je počet žádostí o azyl, které byly podány v lednu, o dost nižší. Přesto došlo oproti stejnému loňskému údaji více než ke zdvojnásobení: v lednu 2016 to bylo 52.103 formálních žádostí o azyl oproti 25.042 v lednu 2015, což představuje nárůst o 108 %. Převážnou část z toho opět tvořili Syřané s 27.306 žádostmi, následováni Iráčany a Afghánci.
Zhruba 27 % žádostí je zamítnuto
Ještě něco ukazují čísla ministerstva vnitra: i když se čísla uprchlíků v lednu snížila, Spolková agentura pro migraci a uprchlíky (BAMF) nestačí žádosti zpracovávat. V lednu úřad rozhodl o azylu u zhruba 50.000 osob. 63 % z nich byl statut uprchlíka udělen, u zhruba 27 % vydal odmítavé stanovisko. U 9,3 % žadatelů se situace vyřešila jinak, např. jejich dobrovolným vycestováním a nebo přesunem v rámci Dublinské dohody.
Co zaslouží ještě větší pozornost, je fakt, že pouhým 194 osobám byla přiznána subsidiární ochrana (více např. zde, pozn. překl.), což je 0,4 %, tedy naprosto bezvýznamný počet vzhledem k nekonečné debatě, probíhající ve vládní koalici o sloučení rodin uprchlíků požívající tuto formu ochrany.
Místopředseda CDU Thomas Strobl: „Čísla jsou výrazně nižší“
Ukazují nové statistiky již na změnu trendu, nebo je důvodem zimní období, kdy mnoho uprchlíků už tak nebezpečnou cestu raději odkládá, jak tvrdí kritici Angely Merkelové? Čísla jsou „zřetelně na ústupu“ a jsou „velmi dobrým znamením“, prohlásil ve čtvrtek místopředseda CDU Thomas Strobl na FAZ.NET. Teď jde o to tento trend stabilizovat a čísla dále „trvale a citelně“ snížit. „Protože 90.000 nově registrovaných příchozích je stále ještě velmi, velmi mnoho.“
I předsedkyně CDU Porýní-Falcka Julia Klöcknerová je toho názoru, že ke snížení počtu uprchlíků došlo nejen díky zimě, ale i díky „důsledné politice“. Zařazení západobalkánských zemí mezi tzv. bezpečné země původu vedlo k dramatickému úbytku uprchlíků z těchto zemí. „To nyní očekáváme i u zemí severní Afriky“, dodala.
Předsedkyně Zelených Simone Peter: „Vláda hází lidem písek do očí“
Dokonce i CSU, jejíž předseda Horst Seehofer poslední dobou nevynechal jedinou příležitost ke kritice kurzu Angely Merkelové, byl ve čtvrtek nápadně optimisticky naladěn. Gerda Hasselfeldtová, předsedkyně CSU v Bundestagu, zhodnotila čísla jako pozitivní signál. „S právě schváleným balíčkem opatření Azyl II, dodatečnými miliardami pro Sýrii a zařazením Alžírska, Maroka a Tunisu mezi bezpečné země jsme na správné cestě“, vyjádřila se na FAZ.NET.
Opozice oproti tomu nešetřila důraznou kritikou. Předsedkyně Zelených Simone Peterová se vyjádřila, že motivace k útěku zůstává v regionech Blízkého a Středního východu nadále velká. „Spolková vláda sype lidem písek do očí, když se nám snaží namluvit, že jí schválená opatření povedou ke snížení nově příchozích uprchlíků“, řekla Peterová. Opatření jsou „převážně nepřátelská k integraci“ a necílí na vlastní problémy: dramatické podfinancování uprchlických táborů na syrských hranicích a důsledná strategie v boji proti příčinám uprchlické krize. Peterová požaduje „velký integrační balíček pro jazyk, vzdělání, práci a spoluúčast“ a zřetelné snížení doby azylových řízení.
Nic však nenaznačuje tomu, že by v dohledné době mohlo dojít ke znatelnému zkrácení azylových řízení. Spíš naopak: i v lednu došlo k masivnímu nárůstu žádostí o azyl. Dle údajů ministerstva vnitra zůstává ke konci měsíce ledna 372.000 žádostí nevyřízených. Naprostá většina z nich jsou při tom prvotní žádosti (345.000).
Gerda Hasselfeldtová: „CSU bude i nadále předkládat konstruktivní návrhy“
Pro kancléřku tedy leden – pokud vůbec – představuje jen velmi krátké vydechnutí. Neboť i když se čísla oproti prosinci znatelně zmenšila: pokud v dalších měsících zůstanou stejná, nebo jestli se dokonce na jaře, až se oteplí, opět zřetelně zvýší, bylo by počtu 1,1 milionu uprchlíků z loňska dosaženo ještě před koncem roku.
Výhled, jak rychle by to mohlo být pro Angelu Merkelovou nepříjemné, nastínila Gerda Hasselfeldtová z CSU. Napřed současný kurz Merkelové chválila, dvě věty později však dodala: pokud se v příštích týdnech počet uprchlíků citelně nesníží, bude CSU i nadále předkládat „konstruktivní návrhy“.
Článek vyšel 9. 2. 2016 na Svobodném fóru.
