Pokud se Donald Trump znovu stane americkým prezidentem, chce deportovat miliony lidí z USA, omezit veřejné služby a přímo zasahovat do vymáhání práva. Republikán to vysvětluje v epochálním rozhovoru pro magazín Time.
Co se stane, pokud se Donald Trump stane v listopadu znovu prezidentem USA? Tři a půl roku poté, co byl odvolen z Bílého domu, vedl časopis Time s bývalým prezidentem USA mimořádně podrobný rozhovor.
Abychom Trumpa porazili, musíme vědět, proč ho Američané stále volí
Time zveřejnil tento šokující rozhovor s kdysi nejmocnějším mužem světa v úterý minulého týdne zveřejnil. Přečtení přepisu trvá 83 minut. I pouhé shrnutí rozhovoru zabere celých 26 minut.
Toto jsou nejdůležitější body z rozhovoru s Trumpem:
- Donald Trump slibuje daleko odhodlanější druhé funkční období a lituje předchozí shovívavosti – ať už vůči osobním poradcům, zaměstnancům administrativy nebo politickým oponentům.
- Pokud na podzim zvítězí, plánuje 77letý prezident deportovat z USA 11 milionů lidí, vybudovat záchytné tábory pro migranty, nasadit armádu na ochranu hranic USA a chce monitorovat těhotenství a stíhat porušování zákazu potratů. Podobně jako ve volební kampani v roce 2016, kdy Trump nastoupil do úřadu se slibem, že postaví zeď na jižní hranici s Mexikem, je i jeho současná kandidatura do značné míry poháněna obavami z imigrace a migrantů. V otázce potratů však Trump po nedávných volebních úspěších demokratů poněkud ustoupil, když časopisu Time řekl: „Zákaz na federální úrovni není třeba.“
- Trump hodlá obecně omezit veřejné služby, chce v budoucnu nasadit Národní gardu podle vlastního uvážení a do své nové vlády stejně jmenuje jen loajální stoupence. Ti by také museli podpořit jeho tvrzení o volebních podvodech například po volbách v roce 2020.
- Nejpravděpodobnější republikánský prezidentský kandidát se také domnívá, že politické násilí v samotných USA je opět myslitelné. A to v případě, že podzimní volby nebudou „spravedlivé“. Trump byl na možné politické násilí po volbách v rámci epochálního rozhovoru dotázán dvakrát, a to v polovině a na konci dubna. Při první příležitosti odpověděl: „Myslím, že dosáhneme velkého vítězství. A nemyslím si, že dojde k nějakému násilí“. Ve druhé části rozhovoru byl Trump dotázán, co by se stalo v případě porážky. Příznačně dodal: „Myslím, že tentokrát jim to neprojde. V takovém případě vyhrajeme rekordním způsobem.“
- Donald Trump také slíbil, že omilostní své příznivce, kteří se podíleli na útoku na Kapitol na konci jeho prvního funkčního obdob.
- Trump sdělil, že jeho prohlášení, že by chtěl být jeden den diktátorem, bylo míněno s nadsázkou. A pak zdůraznil, že o diktaturu v žádném případě vážně neusiluje.
- Navzdory svému agresivnímu programu Trump prohlásil, že chce respektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu. Během svého prvního funkčního období však sehrál klíčovou roli v tom, že je pro něj nyní jeho složení politicky příznivější.
- Donald Trump rovněž zdůraznil, že v konfliktu s Íránem podporuje Izrael. Nicméně jeho podpora Izraeli se nezdá být bezpodmínečná, když o šéfovi izraelské vlády Benjaminu Netanjahuovi říká: „S Bibim jsem udělal špatnou zkušenost.“
- Trump obecně zopakoval narážky a výroky z probíhající předvolební kampaně, podle nichž by USA pod jeho obnovenou záštitou již nepomáhaly napadeným spojencům, například v NATO, pokud se bude domnívat, že na svou obranu neplatí dostatečně.
Politická nálada je v USA už léta vyhrocená – Trumpovo polarizující funkční období a zejména útok na Kapitol 6. ledna 2021 mají dopad i na současnost. Tehdy Trumpovi příznivci po Trumpově burcujícím projevu násilně vtrhli do budovy parlamentu v hlavním městě Washingtonu, a to poté, co již byl z funkce odvolen.
Obavy z výhrůžek se potvrdily
Při nepokojích tehdy zemřelo pět lidí. Od té doby Trump nesčetněkrát zopakoval mýtus o údajném volebním podvodu. Nyní jej znovu používá ve své volební kampani. Přitom je však sám Trump obviněn v souvislosti s pokusem o volební podvod, protože se pokusil zpětně zvrátit demokratický výsledek prezidentských voleb v roce 2020.
S Trumpem nás čekají další roky chaosu
V lednu, na začátku volebního roku, generální prokurátor USA Merrick Garland odsoudil rostoucí hrozby proti veřejným činitelům a demokratickým institucím v zemi. Od té doby se zřejmě potvrdily obavy, že společenské rozdělení země by se mohlo v důsledku předvídatelného listopadového odvetného souboje mezi Trumpem a současným prezidentem Joe Bidenem ještě více prohloubit.
