Rok 2023 se zapíše do historie jako globálně nejteplejší rok od počátku záznamů. Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu, vysvětluje, proč v této situaci přesto vidí i dobré věci.
rbb|24: Pane Rockströme, letos vás časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Jak jste podle vás úspěšný, pokud jde o ovlivňování politiků?
Johan Rockström: Postupimský institut pro výzkum dopadů na klima hraje důležitou roli jako poskytovatel vědeckých poznatků. Světový klimatický summit COP28 v Dubaji byl především o politice, jednáních a sporech mezi státy. V zákulisí však hraje důležitou roli věda. Myslím, že máme klíčovou pozici. Vědci se samozřejmě chovají velmi rozdílně: můžete zůstat stranou, nebo se zapojit do debaty. Já jsem se rozhodl pro to druhé. Vnímám se jako člověk, který má vůči společnosti odpovědnost za zprostředkování mezi různými zájmovými skupinami.
Stefan Rahmstorf vysvětluje změnu klimatu (VIDEO)
rbb|24: Věda varuje před změnou klimatu již dlouho a je hlasitější než kdy jindy. Politikové vám naslouchají. Vidíte nějakou změnu?
Rockström: Během posledních pěti let jsme svědky trendu rostoucího populismu, častějšího popírání změny klimatu a nepřátelství vůči vědě. Bylo to vidět již během pandemie koronaviru: hnutí, která zpochybňovala vědu, získala podporu. Nyní se nacházíme v bodě, kdy zažíváme revival stejných debat, tentokrát o změně klimatu.
Ale řekl bych, že důvodem, proč se situace v současné době trochu zhoršuje, je to, že se začíná jednat. Paradoxně vlastně vnímám jako trochu pozitivní věc, když se lidé na sociálních sítích staví proti klimatologii. Je to také důkaz, že klimatická krize pomalu zasahuje společnost a že se nacházíme v bodě zlomu, kdy směřujeme k nové budoucnosti bez ropy a plynu. Někteří v tom vidí ohrožení stávajícího stavu. Tato hrozba se nyní stává natolik reálnou, že ti, kteří si změnu nepřejí, ještě více proti vědě brojí.
Vědec kritizuje COP28: „Není už o čem vyjednávat“
Bojujeme takříkajíc poslední bitvu, pokud jde o klima a naši planetu. Dubaj toho byla jasným důkazem. Nešlo o to, zda bychom se měli rozloučit s ropou, plynem a uhlím jako základem globální ekonomiky, ale o to, jak rychle bychom to měli udělat. Samozřejmě dochází ke střetu zájmů. Na jedné straně stojí ministr pro klima Marshallových ostrovů, který říká: „Pokud nedosáhneme dohody o klimatu, je to pro NAŠI zemi rozsudek smrti!“. Na druhé straně stojí hlavní vyjednavač Saúdské Arábie, který říká: „Pokud podepíšeme dohodu o klimatu, bude to rozsudek smrti pro MOJI zemi!“. To je konflikt. A věda se ocitá mezi dvěma židlemi.
rbb|24: Představuje pro vás Dubaj úspěch, nebo ne?
Rockström: Neoznačil bych to za úspěch. Světová konference o klimatu nedosáhla toho, co bylo třeba. Z vědeckého hlediska jsme potřebovali konkrétní plán, jak by světové společenství mohlo v příštích dvou letech snížit emise CO2, jak bychom mohli do roku 2030 snížit emise na polovinu a jak bychom mohli do roku 2050 dosáhnout nulových emisí. Toho se nám nedostalo. Ale dostali jsme něco, s čím můžeme pracovat: v souladu s vědou se odkláníme od fosilních paliv. Stále však existují určité mezery.
„Vědci se samozřejmě chovají velmi odlišně: můžete zůstat stranou, nebo se zapojit do debaty. Já jsem se rozhodl pro druhou možnost.“
Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu
rbb|24: Jak vidíte rok 2023 z vědeckého hlediska? Jak moc se zhoršilo globální klima?
Rockström: Rok 2023 můžeme označit za rok, který byl otřesný. Během posledních 50 let teplota povrchu oceánů podle všech studií neustále stoupá. Teplota atmosféry, tání ledovců, lesní požáry, sucha, napadení lesů škůdci, úbytek biodiversity – všechny křivky ukazují stejným směrem. V roce 2023 tyto trendy nepokračovaly pouze směrem vzhůru, ale křivky se doslova zlomily kolmo nahoru. Najednou jsme se v září a říjnu ocitli na oteplení o 1,5 stupně Celsia.
Klimatolog: „To by znamenalo konec lidské civilizace“
Teplota 50 stupňů Celsia byla pozorována téměř současně na několika místech všech kontinentů. V roce 2021 bylo v Britské Kolumbii 49,6 stupně Celsia. To tehdy bylo právem označováno za katastrofu, která vedla k úplnému vyhoření městečka Lytton. Katastrofa způsobená supervedrem, které odpařilo veškerou vodu a způsobilo vyschnutí krajiny. V roce 2023 jsme na Zemi čelili ještě vyšším teplotám. Arktida hoří. Taylor Swift zrušila jeden ze svých koncertů v Riu de Janeiru kvůli životu nebezpečnému horku. Mluvíme o extrémech, které zatím nedokážeme z vědeckého hlediska plně pochopit – to je znepokojivé.
rbb|24: Jak hodnotíte reakce politiků na poplašné signály?
Rockström: Evropská unie je bezpochyby světovým regionem, který je v oblasti ochrany klimatu na špici. Víme, že EU, USA, Čína a Indie jsou velkou čtyřkou. Ty jsou dnes zodpovědné za většinu emisí. Vedení EU v zásadě dokazuje svou hodnotu tím, že se řídí vědeckými poznatky a stanovuje cíle v oblasti klimatu. EU se uprostřed války na Ukrajině, uprostřed recese a uprostřed inflace rozhodla zvýšit své úsilí o snížení emisí o 90 % do roku 2040.
David Attenborough a vědec Johan Rockström zkoumají rozvrat biodiverzity na planetě Zemi a hledají způsob, jak odvrátit krizi. Netflix, 2021, 73 minut.
Německo zde hraje klíčovou roli: je pátou největší ekonomikou na světě. Jeho hospodářství je do značné míry závislé na vývozu a je obzvláště závislé na fosilních palivech. Pokud se zemi, jako je Německo, podaří dobře se hospodářsky rozvíjet, mít moderní sociální stát a jistá pracovní místa a zároveň dekarbonizovat, vyšle tím velmi silný signál zemím, jako je Indie, Indonésie, Brazílie a rozvíjejícím se ekonomikám po celém světě. Pokud však země jako Německo selže a řekne: „Nemůžeme si to dovolit, je to příliš drahé. Musíme si na transformaci vzít více času“, pak by to zase byl velmi silný signál pro velké ekonomické země, jako je Čína a Indie, aby řekly: „Když to nedělá Německo, proč bychom to měli dělat my?“
rbb|24: Někteří lidé v Německu volají po odložení ukončení těžby uhlí až do roku 2038. Jak se na tuto debatu díváte z pohledu vědce?
Rockström: Uhelná komise dospěla k tomuto kompromisu. Myslím, že jak z vědeckého hlediska, tak s ohledem na evropské požadavky bylo jasné, že je tento okamžik rozhodně pozdě. Německá vláda usiluje o dřívější ukončení těžby uhlí, ale zároveň chce zajistit, aby v uhelných regionech, jako je Braniborsko, došlo k řádnému přechodu. Německo na to má možnosti. Do strukturálních změn se investuje mnoho peněz.
Toto jsou nejnebezpečnější body zvratu klimatu
A jedna věc je snad jasná: čím inovativnější jste a čím rychleji investujete do dekarbonizace, tím větší je pravděpodobnost, že zůstanete ekonomicky úspěšní. To je již dnes vidět v automobilovém průmyslu. Probíhá celosvětový závod o elektrifikaci. Pokud si chcete v budoucnu zajistit pracovní místa, měli byste se orientovat na moderní, dekarbonizovaný průmysl.
rbb|24: Kam se podle vás bude ubírat svět a politika v příštím roce nebo dvou?
Rockström: Pokud jde o stav naší planety, nejsem v současné době příliš optimistický. Stále se ubíráme špatným směrem: pokud jde o změnu klimatu, úbytek pitné vody, pozemní systémy a biologickou rozmanitost. Pokud jde o politiku, jsem optimistou, že můžeme přejít ke světu, který bude fungovat téměř zcela bez fosilních paliv. Znepokojuje mě však, že nás příští rok čeká řada voleb, které by mohly nasměrovat vývoj globální klimatické politiky špatným směrem. Rozhodující budou volby v USA.
Johan Rockström je švédský výzkumník resilience, který je mezinárodně známý svou prací o globální udržitelnosti a planetárních hranicích. Spolu s klimatickým ekonomem Ottmarem Edenhoferem je jedním ze dvou vědeckých ředitelů Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) v Německu. Je také profesorem věd o zemském systému na Postupimské univerzitě, profesorem vodních systémů a globální udržitelnosti na Stockholmské univerzitě a členem německé akademie věd Leopoldina. Rockström je poradcem různých institucí OSN, vystupuje na akcích TED a objevil se ve filmu společnosti Netflix Breaking Boundaries. Publikoval více než 150 vědeckých prací, od praktického využití půdy a vody až po globální udržitelnost. Podle Clarivate Analytics patří mezi nejcitovanější vědce na světě. V dubnu 2023 byl za svůj vědecký přínos ke konceptu planetárních hranic časopisem Time zařazen na seznam 100 nejvlivnějších osobností roku 2023.
