Francie se nadále spoléhá především na jadernou energii. Protože je však stále dražší, chybí miliardy eur. Ty se nyní nacházejí v Bruselu.
Na nedávném zasedání Evropské rady bojovala Francie především za jednu věc: co nejvíce jaderné energie v co největším počtu ekologických programů EU. Francie je totiž na jaderné energii závislá více než téměř jakákoli jiná země na světě – a musí investovat spoustu peněz do svých 56 zchátralých jaderných elektráren, aby si zajistila budoucí dodávky elektřiny. Brusel přitom v současné době rozhoduje o tom, kam a kolik miliard eur může být v budoucnu investováno a jakou finanční pomoc může poskytnout stát.
Proč dováží Německo elektřinu?
Francii se již podařilo zakotvit jadernou energetiku v návrhu „zákona o čistém nulovém průmyslu“ – to by usnadnilo její snadnější schvalování a dotování jejího výzkumu. Podle návrhu se Francie může v budoucnu ucházet i o vodíkové projekty dotované EU s vodíkem vyráběným pomocí jaderné energie. Macronově parlamentní skupině se již loni v Bruselu podařilo dosáhnout uznání jaderné energie v tzv. taxonomii. Jedná se o systém hodnocení udržitelných investic. Toto zelené razítko usnadní francouzské vládě získat na mezinárodním finančním trhu peníze na plánovaných šest nových jaderných elektráren.
Francie má pochopitelný důvod, proč v Bruselu tak vytrvale lobbuje za jadernou energii: země stále získává 70 % své elektřiny z jaderné energie – a je pro ni nesmírně obtížné rozvíjet obnovitelné zdroje energie, přestože by země mohla vyrábět velké množství větrné energie na pobřeží Středozemního moře a Atlantiku. Francie také sotva buduje solární energetiku. Přestože na jihu země svítí slunce přibližně dvakrát déle než v Německu, nejsou zde instalovány téměř žádné solární panely. Solární a větrná energie v současnosti dohromady zajišťují pouze něco málo přes pětinu francouzské elektrické energie; v Německu je tento podíl v současnosti více než dvakrát vyšší. Země tedy bude ještě velmi dlouho závislá na jaderné energii, přinejmenším při jejím pomalém tempu transformace energetického sektoru.
Drahé závady
Francie tedy potřebuje peníze, hodně peněz. Většina reaktorů je již více než 30 let stará a trpí stále novými a velmi nákladnými závadami. V jaderné elektrárně Penly byla začátkem března objevena 23 milimetrů hluboká trhlina v potrubí s radioaktivní chladicí vodou o síle pouhých 27 milimetrů. „Jedná se o závažnou trhlinu, která zvyšuje pravděpodobnost prasknutí potrubí“, uvádí se v tiskové zprávě úřadu jaderného dozoru ASN. V loňském roce již společnost EDF musela odstavit 25 reaktorů kvůli opravě trhlin způsobených tzv. napěťovou korozí v primárním okruhu. Jen tato údržba stála desítky miliard eur.
Je jaderná energie šetrná ke klimatu?
Zatímco všechny sousední země budou moci dlouhodobě snížit své náklady na elektřinu – solární a větrná energie je stále levnější – Francie bude muset investovat stále více. Mnohé mezinárodní prognózy, například prognóza australské vědecké organizace CSIRO, předpokládají, že jaderná energie bude v budoucnu šestkrát až desetkrát dražší než solární energie – a to i po započtení drahých technologií skladování energie z obnovitelných zdrojů. Francouzská vláda si také uvědomuje, že soukromé investice do jaderné energetiky nebudou v budoucnu k dispozici. Proto loni znárodnila skupinu EDF, která provozuje všech 56 jaderných elektráren. Již předtím francouzští občané do jaderné energetiky vložili mnoho peněz prostřednictvím svých daní. V Evropě neexistuje žádná jiná země, která by trvale dotovala své jaderné elektrárny v takové míře jako Francie; EU odhaduje státní podporu v letech 2017 až 2020 na 400 až 600 milionů eur. Kromě toho jde podle zprávy také o 1,4 miliardy eur dotací na rostoucí cenu jaderné energie, celkem tedy o dvě miliardy eur.
Jedná se o částku, jejíž výše je obzvláště zřetelná ve srovnání s ostatními: Macron například zdůvodňuje svou kontroverzní důchodovou reformu tím, že důchodový fond by letos mohl mít podobně vysoký deficit ve výši 1,8 miliardy eur.
Jaderná energie zvyšuje nedostatek vody
Kromě opravy starých reaktorů bude muset Paříž financovat také šest nových reaktorů, jejichž výstavbu Macron plánuje kolem roku 2035. Podle EDF si vyžádají „extrémně vysoké investice“. Tato slova odrážejí bolestnou zkušenost: poslední jaderné projekty společnosti ve Finsku a ve Flamanville ve Francii byly mnohonásobně dražší, než bylo původně plánováno.
Jeden sen o jaderné technologii se rozplynul
Zcela nejasné je také to, jak se 56 jaderných elektráren vypořádá s častějšími suchy v době klimatické krize – všechny potřebují chladicí vodu pro reaktory. Pokud je v řekách, odkud pobírají vodu do chladících okruhů nízký stav vody, musí omezit výrobu, jako se to stalo během uplynulého léta. Poptávka jaderných elektráren po této stále vzácnější komoditě zároveň způsobuje potíže sousedním obcím: na jihu Francie jsou v současné době desítky měst zásobovány pouze cisternami, protože řeky a podzemní vody klesly natolik, že nestačí zásobovat všechny občany.
O těchto narůstajících problémech se nedávno hovořilo také na slyšení v Senátu, druhé komoře francouzského parlamentu.
„Musíme být připraveni na konflikty o vodu s ostatními uživateli“, uvedla Annie Podeurová, finanční expertka Účetního dvora. Konflikty mezi provozovateli jaderných elektráren a zemědělci, cestovním ruchem nebo dokonce spotřebiteli. „Stále neexistuje celostátní koncepce, jak by se reaktory měly vyrovnat s klimatickou krizí“, kritizovala Podeurová. Její úsudek o tom, jak spolehlivě bude francouzský jaderný park v budoucnu vyrábět elektřinu, byl ještě závažnější: „Naše prognózy ukazují, že v roce 2050 bude nutné v horkých obdobích omezovat výrobu třikrát častěji než dnes.“
Odborník na energetiku: „Neznalost politiků je děsivá“
I tyto předvídatelné výpadky ve výroby elektrické energie budou nutit Francii nakupovat více energie, čímž se sníží nabídka v Evropě a ceny porostou. V příštích desetiletích tak bude stále obtížnější financovat jaderné elektrárny, a to i přes požadovanou pomoc EU. Proto vláda nyní oznámila, že peníze ze státního spořícího účtu „livret A“ budou směřovat do nových reaktorů. Spořicí účet spravuje francouzská vláda. Dosud byly miliardy naspořené státní finanční institucí Caisse des Dépôts investovány jiným způsobem: do sociálního bydlení.
