Maja Göpelová je považována za jednu z nejmoudřejších osobností Německa, pokud jde o ekonomiku zítřka. Už dávno víme, co je třeba udělat, abychom odvrátili klimatickou katastrofu a mohli na Zemi i nadále dobře žít, říká. Jen se k tomu musíme konečně odhodlat.
Svět se mění, měnil se vždy. To víme všichni. Některé z těchto změn můžeme snadno přijmout, jiných litujeme nebo se jim bráníme. Některých se nemůžeme dočkat a ze všech sil pracujeme na tom, aby se uskutečnily. Jiné námi otřesou a hluboce nás zneklidní. Ale ať už se jedná o jakékoliv změny, myslíme si, že máme představu o rychlosti a rozsahu, v jakém k nim obvykle dochází. Jsme zvyklí na to, že po určité době se známé může do značné míry obnovit. Nejsme zvyklí na to, že ráno zapneme mobilní telefon a svět, jak ho známe, se přes noc sesypal.
Stará dogmata už neplatí – to je příležitost!
Přesně to se však, jak se zdá, děje již delší dobu stále častěji. Bankrot jedné americké banky najednou ohrožuje světovou ekonomiku a ukazuje zranitelnost mezinárodního finančního systému. Zaplaví-li tsunami jadernou elektrárnu v japonské Fukušimě, vyvstane znovu otázka udržitelných energetických systémů. Britové vystoupí z Evropské unie a zpochybní tak historii politické integrace celého kontinentu. Celé regiony v Brazílii, Austrálii a Rusku hoří, v Německu, Belgii a Nizozemsku smetou nekontrolovatelné záplavy stovky lidí. Příznivci Donalda Trumpa vtrhnou do Kapitolu, aby násilím zabránili jeho odvolání z funkce. Svět ochromí virus, který v Číně zřejmě přeskočil z netopýra na člověka. Rusko vtrhne na Ukrajinu a vrátí do Evropy válku jako nástroj politiky.
Maja Göpelová: „Vše co nyní děláme, je jen část toho, co nás čeká v budoucnu“
Děje se ale také to, že se neznámé dívce ze Švédska najednou podaří přimět miliony lidí po celém světě, aby vyšli do ulic za ochranu klimatu. Hnutí jako Black Lives Matter nebo MeToo vynesou na světlo vše, co bylo léta a desetiletí potlačováno, utajováno nebo tiše akceptováno. Vítr a slunce poprvé vyrábějí více elektřiny než uhlí a plyn. Spalovací motory budou zakázány jako škodlivé výrobky. Spolkový ústavní soud zavazuje německou vládu k větší ochraně klimatu s odůvodněním, že svoboda budoucích generací nesmí platit méně než naše dnešní svoboda. Organizace spojených národů a mezinárodní soudy jsou vyzvány, aby stíhaly ekocidu jako trestný čin. Evropská populace přijímá miliony uprchlíků z válečných a krizových oblastí.
Je pravda, že k takovým událostem nedochází každý den a v některých oblastech světa častěji než v jiných. Ale už nepovažujeme za nemožné, že by se věci takového rozsahu mohly dít každý den. Už je nepovažujeme za výjimky, které zařadíme mezi ojedinělé případy, s tím, že od zítřka poběží život dál jako obvykle. Naše přesvědčení, že to, co bude pozítří, bude jen malou modifikací toho, co je dnes, už neplatí. Některé dny jsme tím přetíženi. Chceme se co nejrychleji vrátit k normálu.
Ale cit pro to, co vlastně tato normalita byla nebo by měla být, se vychyluje. Nejsou všechny tyto krize, které se dnes projevují, výrazem toho, že už dříve něco normální nebylo? Opravdu se po takových událostech probouzíme do jiného světa? Nebo jen do našeho světa, jehož plíživé změny jsme nechtěli brát na vědomí nebo jsme je dostatečně nezohledňovali?
Využíváme planetu rychleji, než se dokáže zotavit
Na jedné straně má dnes velká část lidstva více věcí, příležitostí a svobod než kterákoli generace před námi. Na druhou stranu však planetu vykořisťujeme rychleji, než se dokáže vzpamatovat. A zároveň se dobře zdokumentované nespravedlnosti mezi bohatými a chudými, Severem a Jihem, černými a bílými, muži a ženami nezmenšují, v některých případech dokonce opět narůstají.
„Náš čas se krátí a nikdo to nechápe“
Čím více se projevují obavy, že by mohlo být skutečně dosaženo mezí růstu, tím se zdá být dělení obtížnější. Místo toho stále ještě roste výroba a na regeneraci nemají čas ani lidé, ani životní prostředí. Sociální nerovnováha, kterou náš způsob života vytváří, působí jako zrcadlový obraz ekologických škod, které za sebou zanechává. Nedostáváme se do rovnováhy. Jsme vězni systému, od kterého jsme si slibovali svobodu a z něhož nyní nemůžeme najít východisko.
V dnešním světě téměř denně pociťujeme, že tlak na změnu v mnoha oblastech našeho života natolik vzrostl, že pokračovat v tom, co bylo dříve, již není možné. Když se na to podíváme poctivě, zdá se, že mnohá naše dřívější přesvědčení, rutina a samozřejmosti jako by byly z jiné doby. A vidíme, že krize také otevírají příležitost skutečně řešit dlouho pozorovaná rizika a tolik diskutované problémy.
Například výměna energetického systému, reorganizace mobility, jiné pojetí zemědělství, jiné rozdělení sociálních zátěží. Nezaměňovat již pokrok s hospodářským růstem. A usilovat o světové uspořádání, které by také naplnilo cíl spravedlivého rozvoje, jenž předchází všem mezinárodním deklaracím a chartám. Skutečnost, že status quo začíná slábnout, mnozí vnímají nejen jako hrozbu, ale také jako signál pro nový začátek. V globálně propojených společnostech je však obtížné přesně předpovědět, k jaké normalitě tento nový odklon povede.
Chtěla bych do centra postavit naději
Nacházíme se uprostřed změn, které v dějinách lidstva přinesl snad jen vynález zemědělství nebo vznik feudalismu, industrializace a kapitalismu. Převratné události těchto rozměrů se označují jako velké transformace. Jsou předmětem výzkumu, v jehož rámci kolegové a kolegyně z nejrůznějších oborů shromažďují poznatky o dřívějších zlomech tohoto rozsahu, aby mohli strategicky uvážlivěji ovlivnit ty dnešní.
Na toto se musí naše děti připravit
Jejich postřehy nám mohou pomoci, abychom se necítili zahlceni rostoucí složitostí a pouze reaktivně snášeli změny, ale abychom je lépe předvídali a naučili se v nich orientovat. Abychom nehledali způsoby, jak záplatovat již opotřebované struktury, ale naopak sebrali sílu k řešením, která mohou v krátkodobém horizontu znamenat namáhavou restrukturalizaci, ale která mohou být přínosnější pro budoucnost. Velká transformace směrem k lepšímu světu pro všechny je největším dobrodružstvím lidstva. Bude se skládat z mnoha malých kroků – ale bez jasné orientace a neutuchajícího nadšení pro to, co je možné, se to nepodaří.
Ráda bych přesunula náš pohled od zpětného zrcátka k horizontu, zaměřila se na naději a oživila v nás badatelského ducha, abychom společně překonali sami sebe. Mám totiž pocit, že nám nechybí ani tak nápady pro cestu do světa zítřka, jako spíše přesvědčení, že ji také lze realizovat. Možná nám chybí sebevědomí, abychom se odvážili udělat první kroky, a důvěra, že mnozí jsou ochotni jít s námi. Nebo odvaha otočit koly hlubokých struktur a politických rámcových podmínek společenského vývoje. Podceňujeme sami sebe. A přehlížíme, že se věci už dávno začaly měnit a že bychom se měli zapojit.
Nikdo netvrdí, že dnešní doba je snadná nebo že jsou snadné společenské změny. Jsem však přesvědčena, že jsou chvíle, kdy je třeba se s něčím rozloučit, aby mohl vzniknout prostor pro nové. Několik věcí musíme dělat jinak. To však také umíme.
Maja Göpelová (osobní stránky) je německá ekonomka, transformační vědkyně, odbornice na udržitelnost a socioložka se zaměřením na transdisciplinární myšlení. V roce 2016 vydala knihu The Great Mindshift, která vychází z výzkumu systémových transformací, politické ekonomie a řízení změn a zaměřuje se na návrhy na změnu mindsetu a kompetencí, které formují technické, ekonomické a sociální instituce. Göpelová byla a nebo je mimo jiné generální tajemnicí německého Poradního sboru pro globální změny (WBGU), členkou Rady pro bioekonomiku německé spolkové vlády, Mezinárodního římského klubu, Světové rady budoucnosti, poradního sboru Bartlett School of Environment, Energy and Resources (BSEER) na University College London, jakož i ZOE Institute for Sustainable Economies. Od r. 2019 je čestnou profesorkou na Leuphanské univerzitě v Lüneburgu. V témže roce představila spolu s dalšími vědci iniciativu Scientists for Future (Vědci pro budoucnost), založenou na podporu studentských protestů Fridays for Future. V únoru 2020 vydala knihu literatury faktu Unsere Welt neu denken. Eine Einladung („Chápat svět nově – pozvánka“, Ullstein Verlag), která se dostala na třetí místo výročního žebříčku bestsellerů magazínu Spiegel a byla na něm i v roce 2021. V žebříčku ekonomů Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se v roce 2021 umístila na 17. místě. Na Twitteru je Maja Göpelová aktivní pod účtem „beyond_ideology„.
