
Vědci německé národní akademie věd Leopoldina vyzývají koaliční vládu, aby vyvinula větší úsilí v transformaci energetiky. Doporučují strategie, které jsou otevřené technologiím, a vyzývají k rychlejší realizaci v zájmu ochrany klimatu.
Německá národní akademie věd Leopoldina se obrátila na spolkovou vládu s diskusním dokumentem. Vědci v něm vyzývají k rychlým opatřením při restrukturalizaci energetiky.
V dokumentu nazvaném „Nepropásněme kritický okamžik“ se uvádí, že na dosažení pařížských klimatických cílů už nezbývá téměř žádný čas. Výzkumníci, jako je klimatický ekonom Ottmar Edenhofer a Veronika Grimmová, která je jednou z pěti členů odborné hospodářské rady, doporučují především technologicky otevřené strategie pro budoucnost, aby se vytvořily pobídky pro investice.
Podle německého magazínu Spiegel bylo zveřejnění dokumentu původně plánováno na výzkumný summit na konci měsíce. Představení zprávy však bylo urychleno, aby se dostalo k odpovědným osobám ve spolkové vládě ještě před jejich uzavřeným zasedáním na zámku Meseberg.
Budoucnost s vodíkem
„Potřeba jednat je obrovská a naléhavá“, uvádí se v dokumentu, který nastiňuje hlavní myšlenky pro mezinárodní, evropské a národní změny v oblasti klimatu. Podle dokumentu bude energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie v budoucnu do značné míry záviset na elektřině, píší odborníci.
Jedním z problémů je, že výtěžnost energie ze slunce, větru a vody neustále kolísá. Elektrickou energii však nelze jednoduše skladovat v potřebném množství, přestože účinnost bateriových systémů skladování se neustále zlepšuje.
Proto budou v budoucnu hrát hlavní roli hmotné zdroje energie, především vodík. Dokud nebude tato technologie připravena, budou se muset po přechodnou dobu používat fosilní paliva, jako je zemní plyn.
Nyní je třeba výrazně zintenzivnit a rozšířit úsilí stejně jako důslednými rozhodnutími na národní i mezinárodní úrovni vytvořit předpoklady pro úspěšnou energetickou transformaci.
Dvě fáze klimatické politiky
Z pohledu výzkumníků představuje cíl klimatické neutrality vstup do nové fáze globální politiky v oblasti klimatu. První fáze, která ještě není dokončena, zahrnuje drastické snížení emisí z národních energetických systémů pomocí technik snižování emisí, jako je například vytlačení uhlí z energetického sektoru.
Druhá fáze, ve kterou je nyní třeba uspíšit, popisuje proces odstraňování emisí. V tomto procesu je třeba z ovzduší opět odstranit emise, kterým je obtížné se vyhnout. Bez takového odstraňování uhlíku nebude podle nich možné dosáhnout ani cíle čistých nulových emisí do poloviny století, ani udržitelné výroby syntetických paliv (e-fuels).
Pobídky pro soukromé investory
Podle autorů by měly být nezbytné transformační strategie co nejvíce otevřené technologiím. To by zvýšilo atraktivitu soukromých investic do energetické transformace. Zásadní je zejména vyjasnění rámcových podmínek pro tyto investice. Musí být také zaručena jejich spolehlivost.
Národní akademie věd Leopoldina také doporučuje, aby do tohoto procesu byly kromě technických oborů zahrnuty i všechny ostatní vědní obory. Například ekonomické, sociální, behaviorální a politické vědy jsou pro úspěch energetické transformace stále potřebnější. Vědci vyjadřují politování nad velkými mezerami ve výzkumu těchto oborů při identifikaci konkrétních politických opatření a interakcí.
Kromě toho by se na evropské úrovni mělo upustit od protekcionistických opatření na ochranu klimatu. Mnohem důležitější je prohloubit spolupráci v rámci EU a se třetími zeměmi. Za důležitý nástroj k tomu výzkumníci označují evropské obchodování s emisemi, které by mělo být rozšířeno na „jednotný, transparentní a dlouhodobě udržitelný kontrolní rámec, který by zahrnoval všechny emise“.