Loňská varování nemohla být jasnější: sucho, záplavy, hladomor – jedna katastrofa střídala druhou. Slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese: „Jsme na dálnici do klimatického pekla a máme stále nohu na plynu.“ Nebo: „Bojujeme o život – a prohráváme.“
V každém případě vědci již nepovažují cíl 1,5 stupně za realistický. Ne proto, že by to nebylo technicky proveditelné. To by možné bylo. Ale protože naše politické ambice zdaleka nestačí.
Navzdory množícím se krizím.
Navzdory jasným slovům vědců a zprávám Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Guterres: „Jsme na cestě do klimatického pekla“
Navzdory závislosti na fosilních palivech z autokracií, jako je Rusko – a v budoucnu Katar.
Švýcarský magazín Watson hovořil se třemi známými odborníky na klima a energetiku o pokroku i regresích, kterého Německo a svět dosáhly v klimatické politice v roce 2022.
Energetická politika
Roku 2022 dominovala témata energetiky a energetické závislosti v důsledku Putinovy agresivní války na Ukrajině a s ní spojeného prudkého nárůstu cen energií. Podle Volkera Quaschninga, profesora systémů obnovitelné energie na HTW Berlin, to mělo různé důsledky. Watsonu řekl:
„Pozitivní je, že kvůli vysokým cenám energií lidé pochopili, že transformace energetiky je velmi důležitá nejen z důvodů ochrany klimatu, ale také z důvodů bezpečnosti dodávek. V průzkumech se velmi silně zvýšila podpora rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a také zájem o fotovoltaické projektů, větrné elektrárny a v oblasti vytápění o tepelná čerpadla.“
Greta Thunbergová si v „Knize o klimatu“ bere na mušku elity
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie však neprobíhá tak rychle, jak je pro ochranu klimatu nezbytné. „A právě proto je tu i několik negativ“, vysvětluje Quaschning.
Ačkoli válka na Ukrajině ukazuje, jak drastické důsledky může mít závislost na fosilních palivech dovážených z autokracií, politici opět jednou reagují podle starých vzorců: „Hodně investujeme do infrastruktury pro fosilní paliva. Jsme svědky kontraproduktivního brzdění cen pohonných hmot. A nyní je tu zastropování cen plynu, které opět dotují fosilní energie a snaží se je udržet levné“, kritizuje Quaschning.
„Stavíme terminály LNG v měřítku, které pro přechod na novou energetiku pravděpodobně ani nepotřebujeme.“
Expert na energetiku Volker Quaschning
Quaschning považuje za pochopitelné, že politici v souvislosti s nedostatkem energie propadli panice. Kdyby bylo Německo v zimě ochromeno, pravděpodobně by to vedlo k narušení sociálního smíru a dokonce k vzestupu populistů. „V některých oblastech však panika zjevně přestřelila. Stavíme terminály LNG v rozsahu, který pro přechod na novou energetiku pravděpodobně ani nepotřebujeme.
Quaschningův závěr: dočasné plovoucí plynové terminály jsou vzhledem k nedostatku energie nezbytné. Všechny trvalé terminály by však měly být podrobněji přezkoumány. „Ve skutečnosti víme, že bychom měli být klimaticky neutrální do poloviny roku 2030. To znamená, že smlouvy o dodávkách plynu, které přesahují rok 2035, jsou z hlediska ochrany klimatu kontraproduktivní.“
Ulrike Herrmannová: „Potřebujeme zelené smršťování“
Známé jsou také tři pilíře budoucího zásobování energií: solární a větrná energie v kombinaci s ukládáním energie. „V tomto ohledu musíme nyní udělat první tři kroky: stavět, stavět, stavět,“ říká Quaschning. „Čím více budeme mít solárních a větrných elektráren a úložišť, tím rychleji se staneme klimaticky neutrálními.“
Klimatická politika
„Z hlediska klimatické politiky jsme v roce 2022 neudělali nic“, shrnuje v rozhovoru pro Watson klimatolog a meteorolog Mojib Latif z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů Geomar v Kielu. Na světové klimatické konferenci COP27 se vůbec nemluvilo o snižování emisí CO2, ale „pouze“ o kompenzačním fondu pro rozvojové země. Snížení emisí je nejlepší ochranou před klimatickými katastrofami. Latif dodává:
„Na summitu G20 i Světové konferenci o klimatu v Egyptě jsme se sice i nadále zavázali k dosažení cíle 1,5 stupně, ale to je směšné. Jsme na cestě ke 2,5 až 3 stupňům a globální emise stále rostou. Proto je naprostá tvrdohlavost držet se cíle 1,5 stupně, když dobře víme, že ho nedosáhneme.“
Jak firmy ohrožují klima i blahobyt
Je pravda, že Německo učinilo „několik malých krůčků“ správným směrem. V Číně, která je největším producentem emisí CO2 s téměř třetinovým podílem na celosvětových emisích CO2, však emise stále rostou. Podle Latifa se musí přinejmenším země G20 vzpamatovat a zavést ambiciózní ochranu klimatu – vždyť jsou zodpovědné za 80 % globálních skleníkových plynů.
„Už nemáme čas čekat na všechny – nyní je zapotřebí vytvořit ‚alianci ochotných‘, po které volám už mnoho let, která to prostě udělá.“ Klimatický klub kancléře Olafa Scholze je alespoň začátkem.
Stefan Rahmstorf: Toto jsou nejnebezpečnější body zvratu klimatu
Ale: „Nejednáme prozíravě. Jednáme, až když vylijeme dítě i z vaničky“, soudí Latif. Proto je nyní třeba lidem na jedné straně předkládat nabídky, „které je potěší“, ale na druhé straně se nevyhýbat zákazům: „Nemám nic proti zákazům, to musím říct zcela upřímně“, vysvětluje Latif. Dodává:
„Vždyť jsme obklopeni zákazy – tak co je špatného na omezení rychlosti? Některé věci zkrátka už dnes nelze dělat. Na této planetě musíme žít od základu jinak, pak také vyřešíme všechny problémy najednou.“
K tomu patří i to, že stát udržuje důležité oblasti, které jsou důležité pro blahobyt lidí – a to nejen v oblasti klimatické politiky, jako je levná a spolehlivá železniční doprava, ale například i v oblasti zdravotní politiky. „Věčná privatizace celých důležitých oblastí byla vždy přesně tím špatným řešením“, uzavírá Latif.
Důsledky pro klima
„Extrémní povětrnostní jevy a do jisté míry i nedostatek vody se statisticky zvýší“, připomíná Michael Pahle, klimatický ekonom a vedoucí pracovní skupiny v Postupimském institutu pro výzkum dopadů klimatu.
Sociolog Mullis: „Klimatické protesty jsou legitimní“
Konkrétní dopady nesplnění cíle 1,5 stupně také závisí na tom, do jaké míry se svět přizpůsobí klimatickým změnám: „Například nedostatek vody lze zvládnout. V Německu jsme však stále na samém začátku a cennými zdroji vlastně dost plýtváme“, poznamenává odborník. Pahle dodává:
„Musíte si uvědomit, že ani pod 1,5 stupni není svět v úplném pořádku a nad 1,5 stupně není zcela ztracen. Ale každá desetina stupně se počítá. Nyní jde o to, abychom udělali to nejlepší, co je v našich silách – a to je překročit cíl 1,5 stupně jen minimálně.“
„Kopeme si vlastní hrob. A nejhorší je, že to ví i drtivá většina lidí.“
Klimatolog Mojib Latif
Výhled
„Nechci si představovat, že lidstvo není schopno se učit“, říká výzkumník v oblasti klimatu Mojib Latif. A dodává:
„V současné době vidíme, co znamená být závislý na fosilních energiích. To by pro nás bylo z dlouhodobého hlediska nesmírně škodlivé, protože se řítíme z jedné krize do druhé. Ale my to prostě nechápeme. Globální oteplování se týká nás všech.“
Ekologie: kdo jsou skuteční ekoteroristé?
Znamená to ztrátu biodiverzity. Nedostatek vody. Umírající lesy. Stoupající hladiny moří. Sucho. Silné bouře. A mnoho dalšího.
„Kopeme si vlastní hrob,“ říká Latif. „A nejhorší je, že to ví i většina lidí. A přesto s tím nedokážeme nic udělat.“
