Německo zažívá sociální a hospodářskou krizi také proto, že zaspalo ekologickou transformaci. Spolková vláda by měla okamžitě jednat. Sloupek ekonoma a ředitele Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera pro Die Zeit.
Německo a Evropská unie se dopustily ne jedné, ale dvou zásadních chyb, které jsou rozhodující pro dnešní vážné krize. Prvním bylo rozhodnutí zůstat závislý na ruských surovinách navzdory rostoucí ruské agresi a anexi Krymu. Druhým důvodem bylo váhání a brzdění rozvoje obnovitelných zdrojů energie a skutečnost, že ekologická transformace byla v posledních deseti letech vyloženě zaspána. Zdánlivě levný plyn z Ruska byl příliš lákavý, odklad transformace energetiky příliš pohodlný.
Odborník na energetiku Volker Quaschning: „Potřebujeme razantní a převratné změny“
Při pohledu na dnešní hospodářskou a sociální krizi v Německu je druhá chyba mnohem závažnější. I kdybychom totiž v posledních letech nakupovali více plynu, ropy a uhlí z Kataru, Saúdské Arábie nebo odjinud, prudký nárůst cen energií způsobený válkou na Ukrajině by nás velmi zasáhl. Kdybychom však již dnes získávali 85 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dnes je to v Německu kolem 50 %, pozn, PQ), kdyby naše topné systémy byly založeny na tepelných čerpadlech, kdybychom přešli ze silniční na železniční dopravu a rychleji pokročili v technologické transformaci, pak by neexistovala 9% inflace a hluboká recese ohrožující existenci statisíců podniků a s nimi spojených pracovních míst.
Pryč ze závislostí
Taková transformace by totiž Německu a EU vrátila velkou část suverenity. Byli bychom výrazně méně závislí na autokratických režimech. Nejen Rusko je totiž významným dodavatelem energie a dalších důležitých surovin, ale i řada dalších autokracií, které dominují světovým trhům se surovinami. OPEC, Sdružení zemí vyvážejících ropu, je rovněž ovládán protidemokratickými režimy. Jejich cílem je co nejvíce zvýšit ceny, aby mohly maximalizovat své příjmy z prodeje do Evropy i jinam a nakonec tak získat politickou legitimitu. A rychlejší transformace a vymanění se ze závislosti na Rusku by režimu prezidenta Vladimíra Putina odepřely velkou část finančních příjmů na budování válečné mašinérie a vedení války proti Ukrajině.
Jen jedna výzva je větší než změna klimatu
Ekologická transformace je slepou skvrnou
Lze tedy říci, že Německo a EU nejsou odpovědné pouze za financování Putinovy války. Ale že jsou také zodpovědní za hlubokou sociální a ekonomickou krizi, protože promeškali ekologickou transformaci. A právě tato chyba dnes ve veřejném diskurzu v Německu téměř nezaznívá. Spolková vláda připravila tři podpůrné balíčky v hodnotě vyšší než 95 miliard eur, aby alespoň částečně zmírnila utrpení lidí a podniků. Její slepou skvrnou však nadále zůstává energetická transformace. Téměř nic z ní není v balíčcích zahrnuto. Naopak. Zvýšení ceny CO2 je na jeden rok pozastaveno, což vysílá fatální signál. I kromě toho chybí v jednání spolkové vlády mnoho přesvědčivých kroků, jak hodlá napravit chyby posledních 15 let.
Obnovitelné zdroje jsou levnější než energie z fosilních paliv
Bez jasné změny kurzu a mnohem vyšší rychlosti nebude Německo schopno vyřešit žádný z dnešních problémů. Řada podniků se ocitla na pokraji platební neschopnosti a mnoho průmyslových podniků si zcela oprávněně stěžuje, že tento asymetrický cenový šok, který Německo a Evropu zasáhl mnohem více než zbytek světa, snižuje jejich konkurenceschopnost a ohrožuje tak jejich existenci. V sázce není nic menšího než německý hospodářský model, který je již 70 let založen na otevřenosti, exportu a vysoké konkurenceschopnosti na světových trzích. Není možné, aby německý stát dlouhodobě uměle snižoval náklady na fosilní energii, aby německé podniky nebyly v celosvětové konkurenci systematicky znevýhodňovány. V této souvislosti je důležité korigovat falešný mýtus, že obnovitelné zdroje energie jsou dražší než fosilní paliva nebo jaderná energie. Pravý opak je pravdou. Již dnes je kilowatthodina elektřiny z obnovitelných zdrojů výrazně levnější než z jiných zdrojů energie.
Jaderná energie je fatou morgánou
Co je dobré pro klima, je dobré i pro hospodářství
Dobrá klimatická politika je proto zároveň i dobrou hospodářskou politikou. Protože rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie je jediným způsobem, jak Německo a Evropa nejen získají více suverenity v oblasti energetiky, ale také jak nebudou podniky systematicky znevýhodňovány vyššími cenami energie. Kromě toho je nutné masivně investovat do nových technologií šetrných ke klimatu. I to by bylo velkým přínosem pro konkurenceschopnost a hospodářský úspěch německých podniků.
Co je dobré pro klima, je dobré i pro společnost
Dobrá klimatická politika je také dobrou sociální politikou. Protože změna klimatu a vysoké ceny energií a potravin nejvíce dopadají na lidi s nízkými příjmy a bez ochranných mechanismů. Svědčí o tom dnešní vysoce asociální inflace, která mnohonásobně více dopadá na lidi s nízkými příjmy. Rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a technologická změna by snížily ceny a udržely je stabilní, čímž by ochránily nejzranitelnější skupiny společnosti.
Co je dobré pro klima, je dobré i pro finance
Dobrá klimatická politika je navíc i dobrou finanční politikou. Dnes často slýcháme, že německá vláda musí dodržovat dluhovou brzdu a nemůže si dovolit další výdaje na ochranu klimatu a ekologickou transformaci. Tento argument je jednoduše chybný. Pokud v příštích letech zkrachují tisíce podniků, protože se nedokážou vyrovnat s vysokými náklady na energie nebo nedokážou držet krok s globální konkurencí, pak státní pokladna utrpí mnohem větší škody, než kdyby nyní prostřednictvím dalšího zadlužení zahájila naléhavě potřebnou investiční ofenzívu v oblasti ekologické transformace. Změna klimatu, ničení životního prostředí a rostoucí počet přírodních katastrof způsobují státu další obrovské finanční škody.
Zvláštní fond na ochranu klimatu
Ať už se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu, německá vláda musí v rámci své krizové politiky nutně postavit do centra svého úsilí ochranu klimatu a ekologickou transformaci. Hnutí Fridays for Future vyzvalo tento týden k poskytnutí dalších 100 miliard eur ve formě zvláštního fondu na politiku ochrany klimatu. Tento požadavek je naprosto správný a nezbytný. Řada vědeckých studií, mimo jiné i DIW Berlin, již řadu let zdůrazňuje obrovskou potřebu investic do ekologické transformace. Nyní je třeba výrazně urychlit budování obnovitelných zdrojů energie, energeticky účinnou renovaci budov, vývoj nových technologií, transformaci dopravy, udržitelné zemědělství a mnoho dalších prvků.
Poučení z této krize nemůže spočívat v tom, že nyní musíme ochranu klimatu a ekologickou transformaci odložit. Naopak, správný je přesně opačný závěr: politika a hospodářství musí ještě více zrychlit. Nejen kvůli ochraně klimatu, životního prostředí a budoucích generací. Ale protože je to dobrá hospodářská politika, chytrá sociální politika a rozumná finanční politika zároveň.
Marcel Fratzscher je známým německým ekonomem. Od roku 2013 vede Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) a je profesorem makroekonomie na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Předtím byl od roku 2008 vedoucím oddělení analýzy mezinárodní politiky v Evropské centrální bance (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2007 obdržel Fratzscher cenu Kiel Institute Excellence Award in Global Economic Affairs za výzkum globálních vazeb mezi finančními trhy a měnovou politikou a cenu CEPR 2007 za nejlepší výzkumný článek centrální banky za práci o bublinách na finančních trzích a globální nerovnováze. V žebříčku ekonomů německého ekonomického magazínu Handelsblatt 2011, který od roku 2007 hodnotí výzkumný výkon přibližně 1500 ekonomů na základě kvality jejich publikací, se umístil na čtvrtém místě. V roce 2016 se umístil v první desítce žebříčku nejvlivnějších ekonomů Německa, který sestavuje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Marcel Fratzscher je také častým hostem německých médií, kde komentuje ekonomická a hospodářská témata.
