Evropu sužují vlny veder: teploty dosahují až 40 stupňů. Ale má to skutečně souvislost se změnou klimatu? Vždyť v minulosti jsme už horká léta také zažili. Vědci přišli s jasnou odpovědí.
Velkou část Evropy zasáhla historická vlna veder – nyní přišla také do Německa. Zejména na západě a jihozápadě země panují tropické teploty, například v Severním Porýní-Vestfálsku dosáhly v úterý teploty až 40 stupňů. Německá meteorologická služba (DWD) hlásí, že ve středu byly v šesti spolkových zemích překonány dosavadní teplotní rekordy.
V čele je zatím Bad Mergentheim-Neunkirchen s 40,3 stupni, v Hamburku bylo naměřeno 40,1 stupně. Další prozatímní maxima byla zaznamenána v Uelzenu v Dolním Sasku (39,8 stupně) a v Huy-Pabstorfu v Sasku-Anhaltsku (40,0 stupně). Také v Boizenburgu byl s 39,4 °C naměřen nový teplotní rekord, stejně tak v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Také druhá severní spolková země, Šlesvicko-Holštýnsko, zaznamenala v Grambeku prozatímní státní rekord 39,1 stupně (aktuální data: Die Welt).
Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost extrémních klimatických jevů
Pohled na jiné evropské země ukazuje, co se může stát. V britských nemocnicích musely být odloženy operace, protože při teplotách kolem 40 stupňů bylo na operačních sálech bylo příliš horko. Na Brize Norton, největší základně britského letectva, již nebylo možné vzlétat – části přistávací dráhy se roztavily. Ve Španělsku zemřeli při lesních požárech nejméně dva lidé. „Změna klimatu zabíjí,“ řekl v pondělí premiér Pedro Sanchez.
Vlny veder: „Dříve se tomu říkalo léto“?
Jedná se ale skutečně o změnu klimatu? Nejsou snad vlny veder s teplotami až 40 stupňů v létě úplně normální? Na sociálních sítích se objevuje mnoho hlasů z obvyklého spektra, které obviňují média a politiky z nesmyslného strašení. „Dřív jsme tomu říkali léto, teď mapu počasí jednoduše obarví na červeno a říkají tomu klimatická krize“, stojí na jednom z obrázků, který právě koluje po Facebooku. Stali se z nás jen hysterikové?
Proč zavírají byznysmeni oči před „klimatickými alarmisty“?
A skutečně, vysoké teploty byly v Německu naměřeny již před několika desetiletími. Například v Brémách byla v srpnu 1943 zaznamenána teplota 36 stupňů. V Kolíně nad Rýnem bylo kdysi v červnu 1947 37,9 stupňů, Postupim hlásila v červenci 1959 dokonce 38,4 stupňů.
Počet dnů „vedra“ se zdvojnásobil
Pokud se však podíváme na dlouhodobý vývoj, rychle objevíme trend. Německá meteorologická služba (DWD) každoročně počítá tzv. „dny veder“ ve všech německých regionech, tj. dny, kdy bylo tepleji než 30 stupňů. Téměř ve všech regionech, s výjimkou oblastí jako Zugspitze, se za posledních 60 let počet horkých dnů výrazně zvýšil.
- Například v Kolíně nad Rýnem bylo podle údajů DWD v letech 1961-1990 v průměru 6,2 horkých dnů za rok; v období 1991-2020 se toto číslo zvýšilo na 11,8, což je téměř dvojnásobek.
- V Postupimi se hodnota zvýšila z 8,4 na 13,5.
- V Brémách je nyní v průměru 6,5 teplých dnů za rok namísto 3,5.
Tři rekordní léta v řadě
Statistické odlehlé hodnoty jsou proto stále častější. Tak rychlý nárůst během několika desetiletí také vyvrací tvrzení, že se jedná o zcela přirozenou změnu teploty na Zemi. K takovým změnám dochází, ale v tomto měřítku probíhají mnohem pomaleji, spíše v průběhu staletí.
Na záchranu Země existuje jen omezené časové období
Koresponduje s tím také rychlý nárůst průměrných teplot. Podle údajů DWD vzrostla průměrná roční teplota vzduchu v Německu v letech 1881-2021 o 1,6 stupně. Žebříček deseti nejteplejších let v Německu od počátku měření zahrnuje šest let z tohoto tisíciletí. Čtyři nejteplejší roky od roku 1881 jsou roky 2018, 2020, 2014 a 2019.
Extrémní počasí je stále pravděpodobnější
Nelze tedy popřít, že se v Německu oteplilo, v některých případech dokonce výrazně. Je to však skutečně způsobeno změnou klimatu? Ano, tvrdí vědci. Vedra jsou považována za formu extrémního počasí, u níž je vliv změny klimatu obzvláště snadno prokazatelný. V případě bouří nebo ničivých povodní, jako byla ta loňská v údolí řeky Ahr, je to často obtížnější prokázat.
Není pochyb: smrtící vedra jsou důsledkem změny klimatu
Vysvětlení je jednoduché: pokud se průměrná teplota v důsledku změny klimatu způsobené člověkem zvýší, pak se zvýší i teploty, které je možné během letních dní dosáhnout. Chladnější dny se stávají méně pravděpodobné a horka naopak pravděpodobnější. Podle takzvané „šesté hodnotící zprávy“ Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z letošního jara se vlna veder, která se před nástupem průmyslové éry vyskytovala přibližně jednou za 50 let, nyní vyskytuje téměř pětkrát za 50 let a v průměru se oteplí o 1,2 stupně. Publikace IPCC představují nejkomplexnější a mezinárodně uznávaný stav výzkumu klimatu, na němž se podílejí stovky vědců z celého světa.
