Kvůli omezení dodávek plynu z Ruska se opět rozproudila diskuse o možném prodloužení životnosti tří dosud aktivních jaderných elektráren v Německu. Jde vůbec o reálnou možnost? A jaká jsou rizika a důsledky pro obyvatele a životní prostředí?
V souvislosti s masivním nárůstem cen elektřiny a plynu se stále častěji ozývají hlasy volající po prodloužení životnosti jaderných elektráren. V současné době jsou v Německu k síti stále ještě připojeny tři jaderné elektrárny. S celkovým výkonem 4 300 MW pokrývají v průměru asi 30 TWh ročně, což je asi 6 % německé výroby elektřiny. Podle atomového zákona musí být uzavřeny nejpozději do konce roku 2022. Pro prodloužení provozní doby by bylo nutné změnit atomový zákon.
Co si o jaderné energii myslí politikové?
Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) debatu o prodloužení životnosti jaderných elektráren odmítá. Odvolává se na prohlášení odborníků, že palivové tyče ve třech zbývajících reaktorech vydrží jen do konce roku. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) nechal prodloužení prověřit. Závěr: „Na základě zvážení přínosů a rizik nelze prodloužení provozní doby zbývajících tří jaderných elektráren doporučit, a to ani s ohledem na současnou plynovou krizi.“ Spolkový ministr financí Christian Lindner (FDP) se naopak vyslovil pro debatu o možnostech jak životnost jaderných elektráren navýšit. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) se vyslovil pro prodloužení „do vyřešení této krize“.
Co si o jaderné energii myslí odborníci na energetiku?
Frank Umbach, ředitel výzkumu Evropského centra pro energetickou a surovinovou bezpečnost (CESS) v Londýně, v pořadu Deutschlandfunk (DLF) uvedl, že by se o jaderné energii mělo znovu začít uvažovat.
Také šéf Institutu německého hospodářství (IW) Michael Hüther propagoval jadernou energii „jako jistý druh zajištění pro případ, že bychom ji potřebovali“. V deníku Passauer Neue Presse navrhl, aby se vzhledem k současné krizové situaci prodloužila provozní doba „o jeden rok“.
V budoucnu bude elektřina levnější než kdykoli předtím
Mezinárodní energetická agentura (IEA) s tím souhlasí: „Pokud je to technicky možné, měly by být i nadále provozovány“, řekl šéf IEA Fatih Birol týdeníku Die Zeit.
Oproti tomu se ekonomka pro energetiku z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Claudia Kemfertová ve svém prohlášení vyslovila pro dočasné využívání většího množství uhlí namísto plynu, jakož i pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a úspory energie. Pokud jde o zařazení zemního plynu a jaderné energie mezi ekologické technologie v tzv. taxonomii EU, již dříve označila jadernou energii za „technologii zaměřenou do minulosti“.
Co si o jaderné energii myslí provozovatelé?
Německé jaderné elektrárny by mohly vyrábět elektřinu s palivovými tyčemi, které se v současné době používají, i na začátku roku 2023, uvedl Ralf Güldner, místopředseda Německé asociace pro jaderné technologie, na stanici Deutschlandfunk. Pokud by to trvalo déle, bylo by nutné pořídit nové palivové články. Doba pořízení by za současného stavu dodavatelských řetězců činila 15 až 18 měsíců, takže by mohly být pořízeny do zimy 2023/2024. Vzhledem k tomu, že se palivové články v těchto reaktorech provozují tři až čtyři roky, mělo by po tuto dobu smysl ponechat jaderné elektrárny připojené k síti.
Odklon od plynu, soláry, renovace: jak chce Habeck šetřit energií
Podle Güldnera nebudou nutné žádné vysoké investice, protože jaderné elektrárny budou až do posledního dne provozu 31. prosince 2022 pracovat na nejvyšší úrovni bezpečnosti, takže nebude nutná žádná modernizace. Palivo by mělo být k dispozici i bez Ruska.
Energetické koncerny o jaderné energii
Německý energetický průmysl považuje současné úvahy o rozšíření jaderné energetiky za zpátečnické a místo toho vyzývá v souvislosti s hrozícím nedostatkem dodávek k zaměření se na úspory plynu. Šéf energetické společnosti RWE Markus Krebber se na televizní stanici Welt vyjádřil, že palivové tyče potřebné pro jaderné elektrárny nelze jednoduše koupit odkudkoli, musí „přesně odpovídat typu reaktoru“. Navíc nejde jen o množství palivových článků, které jsou k dispozici, ale také o „otázku bezpečnostní architektury, bezpečnostních kontrol a toho, kdo přebírá jaká rizika“.
Jak zvládnout přechod na obnovitelné zdroje energie?
Společnost RWE provozuje v Německu také plynové a uhelné elektrárny, prohlašuje se za jednoho z největších světových dodavatelů energie z obnovitelných zdrojů a chce hrát klíčovou roli při transformaci energetiky.
V dopise zaměstnancům dceřiné jaderné společnosti Preussen Elektra požádal generální ředitel společnosti EON Leonhard Birnbaum o pochopení, že společnost již nebude své jaderné reaktory provozovat. Společnost EON v současné době stále provozuje jadernou elektrárnu Isar2.
Aktuální studie o jaderné energetice
Studie, kterou si nechalo vypracovat ekologické sdružení Green Planet Energy, dospěla k závěru, že prodloužení životnosti v energetické krizi nepomůže. Podle studie by delší provozní doba jaderných elektráren vedla k tomu, že by se elektrárny na obnovitelné zdroje energie v EU odstavovaly podstatně častěji, což by vedlo ke ztrátě značného množství ekologické elektřiny. „Masivní ničení cenné zelené elektřiny, které ze studie vyplývá, je vedle problému jaderného odpadu a rizika havárií dalším důkazem, že jaderná energie nemůže být nikdy „udržitelná“. Ta nám v Evropě nepomáhá ani chránit klima, ani se stát skutečně nezávislými na dovozu fosilní energie“, uzavírá Sönke Tangermann, člen představenstva analytického institutu Green Planet Energy, který studii vypracoval.
Jaderná energie: budoucnost nebo výběhový model?
Podle bavorského premiéra Markuse Södera má odborná zpráva společnosti TÜV Süd, kterou si nechalo vypracovat bavorské ministerstvo životního prostředí, prokazovat, že prodloužení provozu jaderných elektráren je technicky možné. Podle zprávy by jaderná elektrárna Isar 2 mohla do konce roku vyrábět 100 % elektřiny – a se stávajícími palivovými tyčemi pak po dobu dalších šesti měsíců celkem dalších pět terawatthodin, řekl Söder listu „Münchener Merkur„.
V současné době se na titulní stránky novin dostává také využití malých modulárních reaktorů (SMR). Ty jsou označovány za budoucnost jaderné energie. Studie PNAS Pensylvánské univerzity se zabývá odpadem vznikajícím v zařízeních na výrobu SMR. Jeden ze závěrů: v závislosti na konstrukci bude pravděpodobně mnohem obtížnější odpad zlikvidovat. Studie tedy celkově dochází k závěru, že malé modulární reaktory by nepřinesly žádný pokrok, pokud jde o radioaktivní odpad.
Co by prodloužení životnosti znamenalo s ohledem na palivové články?
Provozovatelé posledních tří jaderných elektráren se připravili na vyřazení z provozu na konci letošního roku. Prodloužení by vyžadovalo určité náklady. Elektrárny by mohly být ještě několik měsíců (přibližně do jara 2023) provozovány se stávajícími palivovými tyčemi. Pak by bylo nutné vyměnit palivové články. Nové palivové články jsou vyráběny na zakázku, takže by musely být speciálně přizpůsobeny požadavkům příslušné elektrárny.
S Ruskem hlavní dodavatelská země padá, ale existují alternativy: Framatome z Francie a Westinghouse z USA. Informace o dodacích lhůtách se liší; podle provozovatelů jaderných elektráren činí 15 až 18 měsíců. To by po zimě znamenalo přestávku v provozu, tu by bylo možné využít také pro bezpečnostní kontroly a údržbu. U stávajících elektráren by to již bylo nezbytně nutné, z důvodu postupného vyřazování z provozu u nich byly lhůty prodlouženy.
Čas na radikální odklon od nadměrné spotřeby
Nové palivové články by byly navrženy tak, aby vydržely v provozu přibližně čtyři roky, takže odpojení by bylo možné odložit buď o několik měsíců, nebo o několik let. Něco mezi tím by bylo obtížné. Problémy by pro provozovatele mohlo představovat také personální plánování. Lidé si hledají nové zaměstnání nebo se dohodli na (případně předčasném) odchodu do důchodu. Firmy by je musely motivovat k prodloužení pracovního poměru nebo by musely hledat nové zaměstnance.
Může jaderná energie přispět k energetické bezpečnosti?
Tři stávající reaktory pokrývají přibližně 6 % německé spotřeby elektřiny. To je zhruba polovina elektřiny, která se v Německu loni vyrobila z plynu (podle Spolkového ministerstva hospodářství to bylo 12,5 %). Spolkové ministerstvo hospodářství upozorňuje, že problém je v dodávkách plynu, a tedy tepla, nikoliv elektřiny.
Jaký typ výroby elektrické energie je nejlevnější?
Z krátkodobého hlediska je odložení ukončení provozu jaderných elektráren zřejmým způsobem, jak se vyhnout problémům v dodávkách energie. Výhodou oproti většímu využití uhlí je příznivá bilance CO2, srovnatelná s větrnou a solární energií.
Jaderná energie je však součástí základní zátěže, tj. vyrábí se nepřetržitě zhruba ve stejném množství. Jaderné elektrárny tedy nemohou technicky nahradit to, co plynové elektrárny, jak vysvětluje ministerstvo hospodářství. Plyn se používá ve špičce, tj. rychle se v závislosti na aktuální spotřebě zapíná a zase vypíná.
Jaká jsou rizika pro člověka a životní prostředí?
Výměna palivových článků by vedla ke vzniku většího množství vysoce radioaktivního jaderného odpadu, pro který zatím neexistuje konečné úložiště. Rozhodnutí o postupném ukončení využívání jaderné energie bylo přijato kvůli riziku závažné havárie, úniku radioaktivity a nejistotě ohledně konečného uložení vyhořelého jaderného paliva. Všechny tyto důvody proti využívání jaderné energie přetrvávají, současná mimořádná situace to jen maskuje. Navíc je sporné, nakolik jsou elektrárny v Německu stále ještě bezpečné. Jsou poměrně staré a v letech před plánovaným odstavením mohly být „provozovány do opotřebování“ – provozovatelé však popírají, že by zde hrozilo nějaké dodatečné nebezpečí.
Tématu energetiky a životního prostředí je věnována rubrika Ekologie.
