Země západního Balkánu čekají na vstup do Evropské unie již téměř dvacet let. Od té doby se toho však událo jen málo. To se brzy změní. Region navštívil německý kancléř. Olaf Scholz hodnotí cestu pozitivně – v jedné zemi však přetrvává nespokojenost.
Byla to věta, kterou v hlavním městě Srbska slyšeli neradi. Je nemyslitelné, aby se „dvě země, které se navzájem neuznávají, staly členy EU“, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz (SPD) během své návštěvy Kosova. Dialog je nutný, „jakkoli je někdy obtížný“. „Dvěmi zeměmi“ jsou myšleny znesvářené strany Kosovo a Srbsko – Kosovo se od Srbska odtrhlo v roce 2008, Srbové zemi stále považují za separatistickou provincii.
Oba státy však chtějí vstoupit do EU, a v tom začíná pro Olafa Scholze problém. Kancléř si na uplynulý pátek a sobotu připravil rozsáhlý program a během necelých 48 hodin stihl navštívit tři západobalkánské státy – Kosovo, Srbsko a Severní Makedonii – a také sousední Bulharsko a Řecko. Cílem je vdechnout nový život přijímacímu již několik let váznoucímu procesu šesti západobalkánských zemí do Evropské unie.
„Zdá se, že se mi to podařilo.“
Mezi zeměmi regionu panuje mnoho problémů, řekl Scholz v sobotu na závěr cesty. „Jsou dobře známé. Nejsou to však nepřekonatelné problémy.“ Řekl, že se při rozhovorech snažil „pomoci všem, aby se sjednotili“. I to je podle něj možné. Kancléř zdůraznil, že „všechny námitky, které se na obou stranách za mnoho let nahromadily, musí jít stranou, abychom k sobě nalezli cestu“.
To platí jak pro vztah mezi Severní Makedonií a Bulharskem, tak pro vztah mezi Kosovem a Srbskem. „I tam je jasné, že společná cesta může být jen jedna. A mám dojem, že jsme dosáhli pokroku.“ Scholz prohlásil, že o tom, co je správné, nerozhoduje nikdo v Bruselu ani v Berlíně. „Můžeme jen velmi silně přispět k odblokování procesů, které byly po léta blokovány, a k tomu, aby se věci daly do pohybu. A to se mi zdá, že se podařilo.“
„Nereagujeme na tlak“
V Srbsku však pravděpodobně panuje jiný jiný. Tam Scholzova věta o „dvou zemích, které se navzájem neuznávají“ vyvolala pobouření. Na společné tiskové konferenci se Scholzem v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić poprvé od EU slyšel, že „vzájemné uznání je nezbytné“. „Nereagujeme na nátlak, kdy nám někdo vyhrožuje, abychom něco udělali.“ Scholz namítl, že pouze vyjádřil něco, co je zcela zřejmé.
Překážkou pro přijetí Kosova do EU však není pouze Srbsko. Dokonce i dlouholetí členové EU, jako je Španělsko, jsou proti vstupu nejmladší evropské země. Přijetí Kosova do Unie by podle obav Španělska mohlo podnítit katalánské separatistické hnutí v jeho zemi.
Scholz: Německo to myslí vážně
Scholz v sobotu ve Skopje znovu vyzval k okamžitému zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií, která však doposud blokovalo Bulharsko. „Přístupová jednání, která byla pevně slíbena před dvěma lety, nyní musí začít. V každém případě o to budu usilovat,“ řekl Scholz po rozhovoru s předsedou vlády Severní Makedonie Dimitarem Kovačevskim. „Mým přáním je, aby to vyšlo hned.“
Německo to s integrací západního Balkánu do Evropské unie myslí vážně, potvrdil Scholz. „EU má o Severní Makedonii, která splnila všechny podmínky pro zahájení přístupových jednání, zvláštní zájem. Téměř před 20 lety byla těmto šesti zemím nabídnuta možnost vstupu do EU. Evropská unie by také měla plnit a realizovat důvěryhodnost svých vlastních slibů.
Bulharská blokáda
Kovačevski dal jasně najevo, že jeho země chce, aby červnový summit EU potvrdil zahájení přístupových jednání. „Očekáváme krok, který jsme si zasloužili.“ Severní Makedonie podle něj vyvinula velké úsilí a reformovala svou správu a soudnictví. Scholz také uznal, že občané a vláda země „velmi tvrdě pracovali“ na tom, aby připravili půdu pro přístupová jednání. Nyní by za tuto snahu měla následovat odměna. Scholz povzbudil zemi, aby pokračovala v reformách.
Scholz zároveň ocenil, že Severní Makedonie plně podporuje postoje EU a sankce vůči Rusku. „Je to další důkaz toho, jak pevně stojí Severní Makedonie na základech evropských hodnot a je připravena se za ně postavit.
Severní Makedonie je kandidátem na členství v EU již 17 let. V červenci 2020 dala Evropská komise v zásadě zelenou konkrétním jednáním. Ta jsou však kvůli sporu o historiografii a práva bulharské menšiny v Severní Makedonii blokována Bulharskem.
„Všichni mě k tomu vyzvali“
Později při setkání s Scholzem trval předseda bulharské vlády Kiril Petkov na předběžných podmínkách své země pro zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Aby se tak stalo, musela by EU mimo jiné zaručit, že Bulhaři žijící v Severní Makedonii budou zahrnuti do ústavy, aby byla respektována jejich práva, uvedl.
Scholz se všemi těmito překážkami nechce nechat odradit. V sobotu oznámil zvýšené úsilí německé vlády. „Berlínský proces, který se již mnoho let snaží tento vývoj urychlit, bude nově oživen,“ řekl v Sofii. „Všichni mě k tomu vyzývali. Na tuto výzvu zareagujeme.“
