Dny utajování válečných zločinů jsou pryč. Kromě výpovědí svědků a forenzního vyšetřování jsou nyní k dispozici satelitní snímky a vyhodnocování příspěvků na sociálních médiích. Dopadnout viníky však bude přesto obtížné.
Po hrůze následuje vyšetřování: mezinárodní experti mají nyní zajistit důkazy o zvěrstvech páchaných na civilistech v ukrajinském městě Buča. Všechna těla by měla být exhumována, identifikována a prozkoumána, žádá šéfka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. A Evropská unie chce na Ukrajinu vyslat vyšetřovací týmy, které by prošetřily údajné ruské válečné zločiny.
V posledních letech se přitom rozšířily nástroje pro zajištování důkazů. Kromě výpovědí svědků a ohledání obětí se standardním postupem – na rozdíl od minulosti – staly satelitní snímky a rozsáhlý sběr dat na sociálních sítích. Už proti sobě nestojí slovo proti slovu, ale tvrzení musí obstát v porovnání s daty – a lze je snáze odhalit.
Bučský masakr: tvrzení Moskvy vyvracejí videa
Podle deníku New York Times videa a satelitní snímky z ukrajinského města Buča tvrzení Moskvy, že těla zabitých civilistů byla umístěna až po stažení ruské armády, vyvracejí. Podle tweetu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung a ukrajinských médií byly nalezeny stopy nasazení ruských jednotek, včetně nášivek a průvodních dokumentů na bedně s municí s názvem 234. výsadkový pluk z ruského města Pskov, nacházejícího se poblíž hranic s Estonskem.
Satelitní snímky dokazují ruské lži: mrtvoly ležely v ulicích města Buča několik týdnů
Kdo masakroval nebo střílel, kdo velel a kdo nese politickou odpovědnost? Existuje právní nástroj, podle kterého mohou být nadřízení a osoby u moci odsouzeny i bez přímé účasti na činech, ale na základě své velitelské odpovědnosti, pokud věděly nebo měly vědět o porušování předpisů – a nezastavily nebo nepotrestaly válečné zločiny.
„Ten chlap je brutální“, prohlásil Biden o Putinovi
Americký prezident Joe Biden ukázal na ruského vůdce Vladimíra Putina a vazval k soudu za válečné zločiny. „Měl by být pohnán k odpovědnosti“, řekl Biden v pondělí ve Washingtonu. „Ten chlap je brutální. To, co se stalo v Buče, je odporné a všichni to viděli.“
Průkopníkem v oblasti stíhání válečných zločinů je Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Založila ho OSN v Haagu v roce 1993 po válkách na Balkáně v 90. letech. Následovaly další tribunály, například ve Rwandě, Sierra Leone a Kosovu. Mezinárodní trestní soud v Haagu jako světový trestní soud pak zahájil svou činnost v roce 2002 a dosud zahájil 30 řízení. Odsouzeno bylo pouze 10 obžalovaných. Pro srovnání: jugoslávský tribunál obžaloval za 20 let 161 lidí a 90 jich odsoudil.
Pro zločiny, jako je Buča, je určen Mezinárodní trestní soud v Haagu. Má mandát pro Ukrajinu, i když ho Rusko neuznává. Mezinárodní trestní soud chce stíhat právě ty pachatele, kteří jsou politicky a vojensky odpovědní. Hlavy států a vlád se netěší imunitě.
Mezinárodnímu trestnímu soudu chybí peníze
Jedním z hlavních problémů Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování na Ukrajině je však nedostatek peněz a odborníků. Vrchní státní zástupce Karim Khan vyzval smluvní země, aby poskytly zvláštní finanční prostředky a také odborníky. Některé státy, například Velká Británie, to již přislíbily.
Je důležité, aby byly důkazy zajištěny co nejdříve, i když stále ještě probíhají boje. Možná bude nutné znovu otevřít masové hroby, identifikovat těla a pokud možno provést pitvy. Musí být jasné, že se jednalo o bezbranné občany. Důležitým důkazem mohou být zbytky munice, fotografie, videa, satelitní snímky. Rozhodující jsou jistě výpovědi očitých svědků.
Pomoci by měli i odborníci na internet
Na vyšetřování by se měli podílet nejen policejní experti, ale také vojenští a političtí analytici, finanční vyšetřovatelé, soudní znalci, historici a především odborníci na internet. Mohou například prokázat, zda byla fotografie zmanipulována. Pachatelé mohou být podle uniforem nebo vozidel přiřazeni k armádním jednotkám. Pak by mohli být pohnáni k odpovědnosti jejich velitelé. Věděli o zločinech? Vydali příkaz? Důkazem mohou být protokoly, nahrávky nebo výpovědi zasvěcených osob.
Jedním z problémů, který zůstává, je vůbec předvést obviněné až před soud. Zpočátku se může zdát, že je takový projekt beznadějný, ale po změně vlády nebo pádu režimu se karty často zamíchají znovu. V případě masakru v bosenské Srebrenici v červenci 1995 bylo třeba vyvinout silný mezinárodní tlak na relativně malou balkánskou zemi Srbsko, aby po mnoha letech konečně vydala hlavní pachatele haagskému tribunálu.
Bosensko-srbské jednotky po pádu muslimské enklávy Srebrenica zavraždily 8000 mužů a mladíků, což byl do té doby nejzávažnější válečný zločin na evropské půdě od roku 1945. Tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zemřel před haagským tribunálem v roce 2006 ještě v době, kdy byl souzen. Vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič a jeho vojenský velitel Ratko Mladič dostali doživotní tresty. Rozsudky poslední instance byly vyneseny v roce 2019 a 2021, tedy zhruba čtvrt století po spáchání trestných činů.
