Tisíce mrtvých ruských vojáků: proč Putinova armáda tak selhává?

Vojenští experti o válce v Ukrajině

Tisíce mrtvých ruských vojáků: proč Putinova armáda tak selhává?
Podle vojenských expertů selhává ruská armáda po stránce morálky, taktiky i vybavení.

Ruská vojska na Ukrajině nijak nepostupují, tisíce vojáků již padly. V rozhovoru pro RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND) nenechali vojenští experti na počínání armády nit suchou. Jeden problém za všechny: desítky kilometrů dlouhý konvoj, který stál několik dní před Kyjevem.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek chválil válku na Ukrajině jako „hrdinské“ úsilí ruské armády. Všechny plány se daří realizovat, řekl Putin v pátečním projevu k desítkám tisíc jásajících Rusů na moskevském stadionu Lužniki, který přenášela ruská televize. Cílem propagandistické show je pravděpodobně zvýšit válečnou morálku obyvatelstva. Vždyť Putinova válka už stála život tisíce ruských vojáků.

Blitzkrieg nenaplnil očekávání

Vojenský expert Gustav Gressel z think-tanku European Council on Foreign Relations předpokládá, že ztráty v ruské armádě jsou výrazně vyšší než u ukrajinských ozbrojených sil. „Ukrajina hovoří o 14 000 mrtvých vojácích na ruské straně. Myslím, že reálných je asi 10 000,“ řekl Gressel pro RND. Z mnoha mrtvých expert viní mimo jiné i chyby ruské armády. „Velmi překvapivá je nedostatečná koordinace mezi bojovými prapory a mezi jednotlivými druhy ozbrojených sil.“

Gressel má podezření, že ruské vedení se domnívalo, že válka skončí velmi rychle, a proto nevytvořilo velitelskou strukturu, která by koordinovala podporu. Kromě toho byla komunikace mezi ruskými vojenskými okruhy velmi špatná. Další přehmat: ruská protivzdušná obrana dlouho nevěděla, které jsou její vlastní vzdušné síly. „Proto se Rusové velmi zdráhali zahájit palbu na ukrajinskou protivzdušnou obranu.“ Ukrajina toho podle něj využila, často zaskočila ruskou protivzdušnou obranu a vyřadila ji z provozu. To se v posledních týdnech událo často.

Špatná struktura velení v ruské armádě

Heinrich Brauss, generálporučík Bundeswehru ve výslužbě, poukázal na mnoho taktických chyb. „Kdyby vojenští důstojníci na Západě dostali takový úkol jaký dostal náčelník ruského generálního štábu, snažili bychom se ukrajinskou armádu vojensky zlikvidovat a neútočili bychom nejprve na velká města,“ sdělil RND.

„Rusové se nechali vlákat do léčky, protože předem nepoužili průzkumné drony.“

 

Gustav Gressel, vojenský expert Evropské rady pro zahraniční vztahy

Kdo zlikvidujete nepřátelskou armádu, tomu připadne země. Pro útok na ukrajinskou armádu však potřebujete velitele na místě, kteří se mohou sami rozhodovat a samostatně vést. „Je zřejmé, že ruští velitelé toho nejsou dostatečně schopni,“ uzavírá Brauss, který v poslední době pracoval pro NATO. Kromě toho se ruské vojenské vedení zřejmě přepočítalo. „Jejich logistické kapacity zjevně pro rozsáhlé operace nedostačují.“

Rusko na Ukrajině prokazuje „vojensko-taktickou a logistickou neschopnost“

Podle vojenského experta Gressela Rusko již v Sýrii a zpočátku i v Donbasu prokázalo, že je schopno obratných taktických vojenských kroků. Ale teď už nic takového nespatříme. „Ruské letectvo od druhého dne podniká útoky s mnoha bombami a neřízenými raketami, aniž by používalo přesné zbraně.“ Buď je ruský arzenál velmi omezený, nebo Moskva přesné zbraně záměrně zadržuje. Zarážející pro odborníka také je, že Rusko používá malé bezpilotní letouny v Donbasu mnohem častěji než ve zbytku Ukrajiny. „Rusové se nechali vlákat do léčky, protože předem nepoužili průzkumné drony,“ uvedl v rozhovoru pro RND.

Také 64 kilometrů dlouhý vojenský konvoj, který stál několik dní východně od Kyjeva, vyvolal ve vojenských kruzích údiv. Ukrajinská armáda byla schopna „odstřelovat tanky, protiletadlová děla a tankisty jednoho po druhém“, uvedl Brauss. Podle něj to bylo „známkou vojensko-taktické a logistické neschopnosti“. Vojenský expert Gressel uvedl, že na konvoj útočily malé přepadové oddíly. Rozsáhlé útoky však podle něj nebyly možné, protože Ukrajinci se museli ke konvoji dostat přes ruské linie. „Ukrajina však pomocí bezpilotních letounů zaútočila i na konvoj a způsobila v ruských muničních kolonách velkou spoušť.“ Kromě toho ukrajinská armáda vyhodila do povětří mosty a strhla hráze, aby zaplavila trasy konvoje.

Nová vlna útoků v dubnu?

Koordinace ruských ozbrojených sil je také mnohem horší, než odborníci před několika týdny předpokládali. „V ruských vojenských kruzích se ještě před několika měsíci chválil pokrok ve výměně dat, digitalizaci a koordinaci – nyní nic takového nevidíte.“ Podle něj je to patrné i při používání rádiových technologií. „V Donbasu vedlo Rusko mnohem rozsáhlejší elektronický boj a potlačovalo rádiovou a mobilní komunikaci,“ řekl Gressel. V ostatních částech Ukrajiny však byla podle něj ruská armáda vybavena tak špatným rádiovým zařízením, že v případě poruchy byla sama odříznuta od rádiového spojení. To bylo výhodné pro ukrajinskou armádu, která v komunikaci nerušeně pokračovala.

Gressel očekává novou vlnu útoků v dubnu. Pak by mohlo být obklíčeno i hlavní město Kyjev. „V současné době ruské síly nestačí a Rusové nemají ani dostatečné rezervy.“ Podle experta však bude pravděpodobně trvat měsíce, ne-li roky, než bude Kyjev dobyt.