Vídeňská studentka Marlene Engelhornová zdědí několik milionů eur, což považuje za nespravedlivé. Spolu s iniciativou „Tax me now“ požaduje přerozdělení velkých majetků, například prostřednictvím přiměřené dědické daně.
Marlene Engelhornová není vysmátou dědičkou. Překvapivě se dozvěděla, že jí babička chce odkázat dvoucifernou milionovou částku. Reakce vídeňské studentky literatury: „Chtěla bych se z toho radovat, ale upřímně řečeno jsem byla dost naštvaná.“
Protože Marlene Engelhornová si nemyslí, že je spravedlivé dostat tolik peněz, aniž by pro to něco udělala. A hlavně, aniž by z nich bylo třeba odvést daně. V Rakousku totiž neexistuje dědická daň.
Kdykoli se peníze přesunou z jedněch rukou do druhých, jsou zdaněny, „kromě případů, kdy jsou tyto ruce již bohaté, a to je drzost“.
Otázka principu
Mladé Rakušance jde o princip: dědictví takového rozsahu, jako je to její, není soukromou záležitostí, ale stát by měl velkou část těchto prostředků přerozdělit. Marlene Engelhornová by ve svém případě považovala za přiměřenou dědickou daň ve výši 90 až 95 %.
Studie Oxfamu: nerovnost za koronakrize ještě vzrostla
V sázce je také demokracie. Vliv bohatých a superbohatých na politiku a společnost je příliš velký. Nejen v její rodné zemi jsou peníze a moc propojeny do míry, která je „nebezpečná pro demokracii“.
Při svých úvahách se Rakušanka Engelhornová dívá i za hranice do Německa.
Bohatí, kteří chtějí platit vyšší daně
Proto se Marlene Engelhornová také zapojila do iniciativy „Tax me now“ (Twitter), v níž bohatí občané spojili své síly a požadují vyšší zdanění majetku a dědictví, aby zabránili „dynastickému předávání“ stále rostoucího bohatství.
Domnívá se, že použití očekávaného dědictví na dobročinné účely, například prostřednictvím dobročinné nadace, by bylo špatnou cestou. Velcí dárci, jako je americký multimiliardář Bill Gates, mají příliš velký vliv. Společnost by neměla být závislá na dobročinnosti několika superbohatých lidí.
V demokracii se o přerozdělování bohatství musí rozhodovat demokraticky.
Z privilegované bubliny do reality života
Marlene Engelhornová k těmto názorům dospěla dlouhou cestou. Vyrůstala totiž ve velmi bohaté rodině, „odříznutá od všeho ostatního“ – soukromá školka, soukromá škola, bublina bohatých a privilegovaných, kteří se drželi stranou.
Thomas Piketty: Nerovnost a ideologie
Teprve na univerzitě poznala a začala si vážit lidí, kteří pocházeli z odlišného prostředí a museli přemýšlet o tom, zda si mohou po přednášce dovolit kávu. Marlene Engelhornová začala pochybovat o svém původu.
A když se pak dozvěděla o svém nadcházejícím milionovém dědictví, bylo to jako „katalyzátor“: Marlene Engelhornová se začala věnovat boji za větší daňovou spravedlnost.
Majetek Marleniny babičky Traudl Engelhornové odhaduje časopis Forbes na 4,2 miliardy $. Před dvěma lety se studentka dozvěděla, že po ní zdědí částku v řádu desítek milionů, a zprvu neví, jak s ní naložit. Marlene Engelhornová se začíná ptát na rady ve svém okolí, radí se s odborníky, ale také s lidmi, kteří se na její dědictví dívají kriticky na strukturální úrovni. Marlene Engelhornová dochází k závěru, že by neměla rozhodovat o tom, jak naloží s penězi své rodiny, o které se nijak nezasložila – v únoru 2021 Engelhornová spolu s dalšími lidmi zakládá společnost AG Steuergerechtigkeit, která od června funguje pod názvem Taxmenow.
Rakousko je na čtvrtém místě v Evropské unii, pokud jde o nerovnoměrné rozdělení majetku. Od roku 2008 se v této zemi neplatí žádné daně z majetku, pouze daň z vlastnictví pozemků ve výši 0,2 %. Dědická daň v Rakousku představuje 0,5 % hrubého domácího produktu – v mezinárodním srovnání je Rakousko daleko pozadu: v Německu tvoří majetkové daně 1 % HDP, ve Švýcarsku 2 %, v USA a Velké Británii dokonce asi 4 %. Přesto by již nízká sazba daně mohla přinést velké příjmy do státní pokladny – to ukazuje studie Univerzity Johannese Keplera v Linci: pokud by byla v Rakousku zavedena sazba daně ve výši 1 % s osvobozením od daně do jednoho milionu eur – to znamená, že při majetku ve výši 1,2 milionu eur by bylo 200 000 eur zdaněno 1 % – mohl by stát vybrat celkem čtyři miliardy eur ročně.
Zdroj: Forbes.de.)
