Moře a oceány ohrožuje změna klimatu, znečištění a nadměrný rybolov. Pomalu však dochází k hospodářskému přehodnocení – ochrana oceánů začíná být vnímána jako obchodní příležitost. Naději přináší tzv. „blue economy“ – modrá ekonomika.
Občas může vést nehoda k naprostému přehodnocení života. Například u Emily Pennové. Architekta a vášnivý jachtařka zažila svůj „aha moment“ během plavby z Velké Británie do Austrálie. „Jedné noci probudila všechny cestující hlasitá rána“, vypráví. „Naše loď vrazila do hory z umělé hmoty – uprostřed oceánu, zcela mimo civilizaci.“ Od té doby se Pennová zasazuje za ochranu oceánů, přednáší, pořádá akce a jezdí na výzkumné expedice, aby našla řešení v boji proti záplavě plastů v mořích. Pennová je považován za „advokátku oceánů“.
Boty, sluneční brýle a batohy vyrobené z oceánského odpadu
Odvahu aktivistce dodává přibývající počet podnikatelských iniciativ bojujících proti znečišťování moří plastovým odpadem. Několik firem a startupů vyvinuly metody, jak z odpadu z oceánů vyrábět nové produkty. Například Adidas nabízí boty a trička z recyklovaného „ocean plastic“ – mořské umělé hmoty. Jiní výrobci vyrábějí z mořského odpadu sluneční brýle, batohy a skateboardy. I Nizozemec Boyan Slat, zakladatel startupu Ocean Cleanup, prodává sluneční brýle, jejichž obroučky byly zhotoveny z mořské hmoty, vylovené z oceánů. Ocean Cleanup sbírá pomocí lodí plastový odpad na mořích.
Handelstblatt: Ochrana přírody a klimatu pomáhá i v boji s pandemiemi.
Ital Giulio Bonazzi dokázal ze starých rybářských sítí vyrobit speciální vlákno Econyl, které je využíváno k výrobě punčoch nebo plavek. Každá tuna Econylu ušetří šest tun oxidu uhličitého, propočítal Bonazzi.
Marketingový trik?
Ochránci přírody ale varují před klamavou reklamou. Výrobky z mořských plastů jsou často jen marketingovým trikem a proto zavádějící. V některých je odpad z moří sotva obsažen, uvádí např. World Wildlife Fund (WWF).
Přesto, hospodářství a politika již svůj boj s horami plastů započaly. Země G20 oznámily svůj záměr zakázat do roku 2050 vypouštění plastového odpadu ze světových oceánů. Odhaduje se, že v současné době končí v oceánech přibližně 13 milionů tun plastového odpadu ročně.
14 pobřežních zemí se ujímá vedení v ochraně moří
Záběry znečištěných pláží po havarovaných tankerech jako nyní na Srí Lance ukazují, jak důležitá globální ochrana moří a oceánů je. Celkem 14 zemí, včetně Austrálie, Kanady, Japonska, Indonésie, Mexika a Norska, se spojilo do jakéhosi „oceánského panelu“ a zavázalo se v budoucnu udržitelně hospodařit se svými národními vodami. „Příliš dlouho jsme měli špatně nastavené priority mezi ochranou moří a výrobou,“ přiznala norská premiérka Erna Solbergová, spolupředsedkyně skupiny Ocean Panel.
Výzkum Arktidy: klimatická situace je extrémně dramatická.
Podle studie, která byla koncem března zveřejněna v odborném časopise Nature, by se ochranou oceánů daly ušetřit stovky milionů tun CO2. V současné době stojí pod přísnou ochranou pouhá 3 % světových oceánů. Největší potenciál vidí autoři studie v omezení rybolovu vlečnými sítěmi. U této vysoce kontroverzní metody je loďmi tažena síť po mořském dně. Přitom je ničen veškerý tamní život, třecí místa i podmořské rostliny. Kromě toho se z mořského dna uvolňují organické sloučeniny uhlíku a přeměňují se na oxid uhličitý, který pak přispívá ke globálnímu oteplování.
Velký potenciál úspor CO2
Oceánský panel nevrhl několik opatření, jak urychlit ochranu klimatu a moří: kromě ukládání oxidu uhličitého na dně oceánů je to zodpovědné rybaření a aquakultura, výstavba offshore elektráren na mořích a ekologickou námořní dopravu. Podle propočtů by to mohlo redukovat emise CO2 o pětinu, způsobit investice ve výší přes 15 bilionů dolarů a vytvořit 12 milionů nových pracovních míst.
V námořním průmyslu skutečně postupně dochází k přehodnocování. Mezinárodní námořní organizace stanovila v r. 2020 přísnější hodnoty pro výfukové plyny s obsahem síry. Místo těžkého topného oleje musí nyní lodě používat lodní naftu. Jediná výjimka: lodě s takzvanými „scrubber“ čisticími systémy výfukových plynů mohou nadále těžký topný olej využívat.
Philipp Blom o světě v klimatické krizi: „V sázce je všechno“
Přes 350 kontejnerových lodí a výletních křižníků a tankerů přešlo na tekutý plyn LNG. Ten téměř neobsahuje síru a oxidy dusíku a obsahuje o 20 % méně CO2. Údajně však vznikají emise klimatického plynu metanu. „Tekutý zemní plyn se ukázal být špatným řešením“, říká dnes NABU – Německý svaz na ochranu přírody. Aby zaoceánské křižníky nebyly během svého pobytu v přístavech odkázány na lodní naftu, byly v Rostocku-Warnemünde nebo Hamburku vybudovány elektrické rozvodné stanice.
Z „blue economy“ se stává miliardový obchod
O „blue economy“ se již dávno zajímají také investoři jako třeba divize finančních fondů DWS společnosti Deutsche Bank. Podle údajů WWF obnáší hodnota ročního „hrubého mořského produktu“ oceánů 2,5 bilionu dolarů. Tím by se blue economy stala osmou největší ekonomikou světa. Manažer fondů DWS Paul Buchwitz prognostikuje, že se růst „modré ekonomiky“ do r. 2030 oproti tradičnímu hospodářství zdvojnásobí.
Modrá ekonomika zahrnuje společnosti, které pomáhají snižovat znečištění moří a omezovat okyselování oceánů, jakožto společnosti, které se zabývají udržitelným využíváním mořských zdrojů, ekosystémů a ekologickým rybolovem.
