Fake news, pravicová propaganda a vměšování ze zahraničí – před volbami do Evropského parlamentu zažívají dezinformační kampaně na sociálních sítích opět konjunkturu. Jak velké nebezpečí představují? Odpovědi historičky Anne Applebaumové. Rozhovor vedl Alexander Sarovic.
Závěr zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera byl jednoznačný: v průběhu předvolebního boje v r. 2016 se na sociálních médiích odehrála masivní propagandistická ofenzíva. Za ní je podle americké justice zodpovědná tzv. fabrika trollů v Petrohradě.
Před evropskými volbami varovala Evropská komise před podobnými kampaněmi a možnými volebními manipulacemi zahraničními aktéry. Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno označila dezinformační kampaně jako nebezpečí společenské soudržnosti.
V rozhovoru pro magazín Spiegel Online mluví americká historička Anne Applebaumová o vzniku manipulativních kampaní, o dominanci extrémně pravicových skupin, o ohrožení demokracie a také o možných odpovědích.
Spiegel Online: Před volbami do Evropského parlamentu se mluví hodně o fake news kampaních. Jak velké nebezpečí představují?
Anne Applebaumová: Spolupracuji s týmem, který systematicky sleduje aktivity na sociálních médiích v pěti zemích: v Německu, Francii, Itálii, Španělsku a Polsku. Ve Španělsku odhalili obrovskou síť botů a trollů, které zviditelňují pravicová a extrémně pravicová poselství. Podobné kampaně se objevují i v Německu a ve Francii.
Spiegel Online: Jak jsou tyto kampaně vystavěny?
Applebaumová: Většinou mají tři roviny:
- Falešné profily, za kterými nestojí žádní lidé.
- Kampaně sloužící zviditelnění, které mají za úkol, aby se určité příspěvky a příběhy jevily jako oblíbenější, než ve skutečnosti jsou.
- Fake stories, tedy příběhy, které jednoduše nejsou pravdivé.
- Nejdůležitější jsou ale falešné narativy: sítě složené z lidí a botů organizovaně produkují proud informací a určují tak témata, o kterých se diskutuje.
Spiegel Online: Například?
Applebaumová: Nejprominentnějším příkladem, který jsme mohli pozorovat ve Španělsku a Itálii, byla kriminalita migrantů: stejné, neustále se opakující příběhy o zločinech páchaných migranty, z nichž některé jsou nepravdivé a jiné skutečné, ale vytržené z kontextu.
Spiegel Online: V prvé řadě tedy jde o pravicově zaměřená poselství?
Applebaumová: Dominance extrémní pravice skutečně představuje konstantu, která se táhne všemi zeměmi; v Německu je to třeba AfD. Strany a uskupení z pravého okraje jsou tedy buď lepší v oblasti sociálních médií anebo jsou lepší v jejich manipulaci. V současné době existuje i mezinárodní alt right hnutí, které spolupracuje přeshraničně prostřednictvím sociálních médií. Jsou tu boti, kteří tweetují v několika jazycích; memy, příběhy a spiklenecké teorie jsou šířeny a zesilovány bez ohledu na hranice. Levicoví extremisté jsou v této oblasti také činní, ale pravicové extremistické skupiny jsou daleko efektivnější.
Spiegel Online: Někteří lidé považují účinky podobných kampaní za nafouknuté a pochybují, že mohou mít vliv na volby.
Applebaumová: Nejdůležitější nejsou jednotlivé volby, ale dlouhodobé účinky těchto kampaní. Pak už lze politický účinek zaznamenat, mimo jiné v Německu na příkladu AfD. Je pravda, že ho nelze přesně změřit, to však platí pro politická poselství obecně. Politika není exaktní věda.
Spiegel Online: Jak nebezpečný je vliv na demokracii?
Applebaumová: I když tyto strany získají jen 10 nebo 12 %, změní politickou debatu. Tam kde vládnou nebo se podílí na vládě, napadají demokracii: státní média, nezávislou justici, instituce, které omezují jejich moc. Navíc se pokoušejí podkopat EU. To je zájem těchto pravicových stran. A zcela jistě to je i zájem Ruska.
Spiegel Online: Varování před dezinformačními kampaněmi jdou často ruku v ruce s varováními před vlivem zahraničních aktérů jako je Rusko. Je tu nebezpečí, že si v Evropě situaci příliš zjednodušujeme, když svalujeme vinu za domácí problémy na zahraniční síly?
Applebaumová: Na tom něco je. Rusko problémy nevytváří, ale pouze je pro sebe zneužívá. Rusko nevytvořilo Le Penovou; rodina Le Penů se ve francouzské politice pohybuje již několik desetiletí. Rusko jí jen finančně podporuje. Přesto mám dojem, že jsme originalitu ruských metod podcenili – myslím tím způsob, jakým Rusko pochopilo, že může sociální média zneužít ve svůj prospěch. V neposlední řadě proto, že tuto taktiku nyní kopírují domácí skupiny. Mezinárodní alt right hnutí je nyní v manipulaci politického diskurzu stejně efektivní jako Rusko.
Spiegel Online: Vznikla tedy šablona pro politické manipulace?
Applebaumová: Rozhodně vznikla šablona, jak na pravém okraji vybudovat hnutí a vytvořit z něj politickou sílu. Přesně to se nedávno stalo se stranou Vox ve Španělsku. V parlamentních volbách v r. 2016 nezískala strana jediné křeslo; nyní získala více než 10 % hlasů. Část úspěchu lze přičíst katalánské krizi, tedy na specificky španělské téma. Druhým důvodem ale je, že Vox zkopíroval postupy jiných extrémně pravicových stran v Evropě, především na sociálních médiích.
Spiegel Online: Často používaným argumentem je, že fake news a dezinformace rozdělují společnost. Ale různé názory a také polarizace jsou přece základní součástí demokratického diskurzu.
Applebaumová: To je pravda. Přesto věřím, že přesunutí politiky na internet mnohé změnilo: emoce a zlost hrají daleko větší roli; dnes je snadnější, společnost polarizovat.
Spiegel Online: Také manipulace a organizované lži existují v politice od nepaměti. Co je na tom, co dnes můžeme pozorovat, nového?
Applebaumová: Z historického pohledu měly velké změny v oblasti informací a komunikace vždy za následek i velké politické změny: vynález knihtisku zcela změnil mocenské poměry v Evropě. Podobné to bylo i po vynálezu rozhlasu: Hitler i Stalin byli oba rozhlasoví géniové. Trvalo nějakou dobu než to Britové pochopili a jako odpověď na polarizaci rozhlasem založili BBC.
Spiegel Online: Jak jsme dnes daleko v hledání podobné odpovědi?
Applebaumová: Moc daleko ne. Podle mého názoru neexistuje jediná západní vláda, která by tento fenomén brala tak vážně, jak vážným je: představuje reálné ohrožení demokracie.
Spiegel Online: Jak by správná odpověď vypadala?
Applebaumová: Je na čase, regulovat internet. Nemám tím na mysli cenzuru nebo mírnění obsahu. Důležitější je téma anonymity, regulace politické reklamy na sociálních médiích a algoritmy, který určují, co lidé vidí. Musíme začít přemýšlet o algoritmu pro všeobecné blaho, který slouží demokracii místo aby jí škodil – stejně jako byl tenkrát ve formě BBC založen veřejnoprávní rozhlas. Nejdůležitější otázka zní: jak dostat lidi k jedné národní debatě, místo aby se vytvářely oddělené echo chambers, tedy tzv. komnaty ozvěn?
Spiegel Online: I kdybychom v tom neviděli žádnou cenzuru, byla by to forma regulace. Jak těžké bude ji prosadit, obzvlášť v USA, kde svoboda projevu zaujímá vysoké místo?
Applebaumová: Možná se to v USA ani nepovede, ale pouze v evropských zemích, kde panuje větší konsensus. Musela by být zajištěna co možná nejširší účast společnosti. Nyní rozhoduje Facebook jako soukromý provozovatel, jaké zprávy uvidíte. Proč ale má tato úloha připadnou Facebooku?
Anne Applebaumová se narodila 25. července 1964 v americkém Washingtonu. Je americkou novinářkou a spisovatelkou židovského původu. Je také profesorkou na London School of Economics, kde vede výzkumné projekty zabývající se dezinformacemi a propagandou v 21. století. Roku 2004 získala Pulitzerovu cenu v kategorii literatury faktu za knihu Gulag: A History. Ve stejné kategorii získala roku 2012 National Book Award za knihu Iron Curtain: The Crushing of Eastern Europe, 1945-1956. Věnuje se zejména problematice sovětského Ruska a východní Evropy. Je členkou pravicově orientovaného think tanku American Enterprise Institute, měla blízko k administrativě George W. Bushe. Naposledy jí vyšla kniha „Rudý hladomor – Stalinova válka proti Ukrajině„.
