Dva příslušníci ruských tajných služeb a deset Srbů bylo v Černé Hoře odsouzeno kvůli pokusu o převrat. Proces proti Rusům se konal za jejich nepřítomnosti.
Po vleklých soudních jednáních bylo v balkánské Černé Hoře odsouzeno kolem deseti obžalovaných kvůli pokusu o převrat v r. 2016. Nejvyšší tresty – 15, popř. 12 let – dostali dva spolupracovníci ruských tajných služeb. Proces s Rusy byl ovšem veden za jejich nepřítomnosti, Rusko je odmítá vydat.
Devět Srbů bylo dohromady odsouzeno k 28 letům vězení. Mezi obžalovanými se také nachází dva politikové opoziční Demokratické fronty Andrija Mandić a Milan Knežević, každý z nich od soudu odešel z pětiletým trestem odnětí svobody. Další obžalovaný vyvázl s ročním podmíněným trestem.
Obžaloba pučistům vytýkala, že chtěli po volbách 16. října 2016 obsadit parlament. Byli obžalováni z terorismu a organizace zločinného spolčení. Podle slov předsedající soudkyně měli obvinění v úmyslu ohlásit volební vítězství opoziční Demokratické fronty, aby tím zabránili Černé Hoře vstupu do NATO. Tehdejší volby drtivou většinou vyhrála Demokratická strana socialistů prezidenta Milo Đukanoviće.
Korunní svědek změnil výpověď
Soudní jednání začalo již v létě 2016. Jednalo se o první proces, přenášený živě veřejnoprávní televizí, který se v zemi konal. Černá Hora vystoupila v r. 2006 ze svazku se Srbskem. O rozruch se krátce před koncem líčení postaral korunní svědek, když změnil svou výpověď. Prohlásil, že se na rozdíl od svých předchozích výpovědí nejednalo o přípravu puče, ale pouze plánování „demonstrace“ na podporu prosrbských stran.
Moskva před dvěma roky reagovala na přistoupení Černé Hory do NATO se značnou nevolí.
O puči v Černé Hoře a dalších aktivitách, financovaných z Ruska pojednává reportáž německé televizní stanice ZDF z r. 2017:
