Antisemité nebo antiislamisté chtějí žít v kapitalismu nebo v socialismu: představy bílých nacionalistů rozhodně nejsou jednotné – přesto je jedna věc spojuje.
Útok na dvě mešity v novozélandském Christchurchu s 50 oběťmi na životech vrhá světlo na hnutí bílých nacionalistů. Činy násilných osamocených pachatelů jako útok 28letého Brentona Tarranta způsobují, že celosvětové hnutí získá nové příznivce. Bezpečnostní experti proto v bílém nacionalismu spatřují stejné nebezpečí, jako v militantním islamismu.
Jsou antisemity nebo antiislamisty, chtějí žít v kapitalistickém nebo socialistickém zřízení. Představy bílých nacionalistů rozhodně nejsou jednotné, nemají ani společné vedení. Co všechna tato hnutí po celém světě spojuje, je odmítání přistěhovalectví, představa „evropského“ ideálu a šíření často násilných výhrůžek na internetu. Atentátník z Christchurche ve svém 74stránkovém „manifestu“ mluví o tom, že chce „zničit přistěhovalectví“ a pomstít teroristické útoky spáchané v Evropě.
„Lidé mají strach z demografické změny. Používají pojem ‚genocida bělochů'“, vysvětluje Brian Levin z Centra pro výzkum extremismu na California State University v americkém San Bernardinu. Odborníci jsou přesvědčeni, že bílí nacionalisté sice netvoří homogenní organizované hnutí, přesto jsou ale přes internet prosíťováni z Evropy přes Rusko až po Kanadu a USA. Extrémně pravicové stránky přitom umožňují zůstat globálním v kontaktu. Po útoku v Christchurchu došlo na příslušných webech k čirému ruchu.
Největší hrozba současnosti
Podle Levina představují v současné době v USA nacionalismus a pravicový extremismus „největší extremistická ohrožení“. Už léta je bílými nacionalisty pácháno více útoků než džihádisty.
Sophie Bjork-Jamesová, profesorka na Vanderbildtově univerzitě v Nashville, vidí mezi bílými nacionalisty ještě jeden společný rys, který je sjednocuje: strach z toho, že by se bílí křesťané stali menšinou ve společnosti, které po staletí dominují. Z této představy vzniklo například hnutí identitářů s kořeny ve Francii.
Útoky osamělých pachatelů, jako nyní na Novém Zélandu, způsobují, že hnutí bílých nacionalistů získá nové přívržence. Podle Bjork-Jamesové jsou takoví pachatelé součástí celosvětové strategie: hnutí se úmyslně chápe jako „odpor bez vůdců“, jehož členové se místo toho vzájemně pokoušejí vyprovokovat k činům.
Boj proti přistěhovalectví
Bilí nacionalisté získávají přívržence i díky nárůstu řady politiků, zastávajících extrémně konzervativní názory a bojujících proti migraci. Mezi ně například patří Marine Le Penová ve Francii, Viktor Orbán v Maďarsku, Vladimír Putin v Rusku nebo Donald Trump v USA. Trump ve svém předvolebním boji prosazoval přísnější imigrační zákony a tím oslovil převážně bílé voličstvo.
Trump na sebe po svém zvolení opakovaně upozornil tím, že jednoznačně neodsoudil extrémně pravicové násilí, například po pochodu bílých nacionalistů v Charlottesville, během kterého krajně pravicový násilník zabil odpůrkyni pochodu. Podle Bjork-Jamesové spatřují bílí nacionalisté v americkém prezidentovi „neuvěřitelnou příležitost k rozšíření svého vlivu“. Atentátník z Christchurche označil ve svém „manifestu“ Trumpa za symbol „obnovené bělošské identity“.
Trump v pátek znovu vyvolal kontroverze, když sice útok odsoudil, ale zároveň prohlásil, že bílý nacionalismus nepovažuje za rostoucí nebezpečí: „To opravdu nedělám. Myslím si, že se jedná o malou skupinku lidí“, řekl americký prezident před novináři v Bílem domě.
