Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (Verfassungsschutz, BfV) zvažuje možnost celostátního dohledu nad populistickou AfD. Teprve minulý rok zkoumalo oprávněnost tohoto opatření pouze několik zemských úřadů.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy zkoumá možnost plošného dohledu nad AfD. Informuje o tom Tagesspiegel a tisková agentura AFP. Zjištění oprávněnosti dohledu, která již probíhá u částí strany, ještě neznamená, že strana bude skutečně pod dohledem. Podle údajů listu Tagesspiegel se nyní úřad pro ochranu ústavy bude zabývat tím, nakolik lze v celé straně pozorovat extrémně pravicové tendence. Prezident úřadu Thomas Haldenwang chce představit výsledky 450stránkového posudku v úterý v Berlíně.
Kontrarozvědka zkoumá takové organizace, které nejsou jednoznačně extremistické, u kterých ale panují skutečné důvody, že vyvíjí protiústavní činnost. Tak tomu bylo v uplynulém roce, když začal Duryňský úřad pro ochranu ústavy prověřovat zemské sdružení AfD. Duryňská AfD podala proti tomuto rozhodnutí v prosinci žalobu.
Zkoumání je předstupněm k zařazení mezi podezřelé subjekty. Teprve po takovém zařazení je možné přistoupit k sledování zpravodajskými prostředky. Pak lze například provádět observaci a získávat určité informace od úřadů. Podle tiskové agentury DPA ale ani zde nedochází k nasazení skrytých vyšetřovatelů a odposlechu telekomunikace. To je dovoleno jen tehdy, pokud je organizace zařazena mezi objekty ke sledování.
Mladá alternativa byla prohlášena za podezřelý subjekt
Mezi podezřelé je podle deníku Tagesspiegel zařazeno extrémně pravicové sdružení Der Flügel (Křídlo), jehož reprezentantem je mluvčí duryňské AfD Björn Höcke a také mládežnická organizace AfD Junge Alternative (Mladá alternativa). Na regionální sdružení Mladé alternativy v Brémách, Dolním Sasku a Bádensko-Würtembersku již dohlíží tamní zemské úřady pro ochranu ústavy. Kontrarozvědka podle listu Tagesspiegel prověřuje podezření, že Mladá alternativa udržuje kontakty s hnutím identitářů. To je již od r. 2016 zařazeno mezi podezřelé organizace a je odpovídajícím způsobem sledováno.
Šéfka frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová řekla, že nejnovější vývoj před volbami ve třech východoněmeckých spolkových zemích je „stigmatizací“. „Občané mají být zastrašeni.“ Úřad pro ochranu ústavy je „zneužíván k boji proti nechtěnému politickému soupeři“, kritizovala Weidelová.
Weidelová navíc mluvila o souvislosti s odchodem bývalého prezidenta úřadu Hanse-Georga Maassena. „Nyní je zjevné, proč musel prezident úřadu pro ochranu ústavy odejít. Musel z cesty, aby se dalo vykonstruovat podezření proti AfD“, řekla Weidelová. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) propustil Maassena do předčasného důchodu v listopadu po jeho kontroverzních výrocích k protestům v Saské Kamenici.
Vrchní špion ve dvojím světle: předávala kontrarozvědka informace AfD?
Místopředsedkyně frakce SPD Eva Höglová prohlásila: „Je to první krok, jak zastavit protiústavní tendence AfD.“ Politik FDP Benjamin Strasser si myslí: „Extrémně pravicové hnutí identitářů je v současnosti se stranou na mnoha místech propleteno. Při demonstracích a akcích ale i jako spolupracovníci ve frakcích zemských sněmů a Spolkového sněmu představují tyto kádry vítanou podporu AfD.“
Obecně využívá Spolkový úřad pro ochranu ústavy dle vlastních vyjádření veřejně přístupné zdroje jako tisk, stranické programy, letáky a webové stránky. Pokud by chtěl úřad nasadit zpravodajské prostředky, jako např. odposlouchávání telefonních hovorů, prozkoumá jejich adekvátnost a přípustnost nezávislé parlamentní kontrolní grémium. K tomu musí existovat indicie pro závažné trestné činy, jako např. založení teroristické organizace.
„Jak vysoké jsou nároky na takové sledování, vidíme v Duryňsku, které řídí předseda vlády Levice a kde se nachází extrémně radikální zemské sdružení AfD – ani tam není AfD pod dohledem“, řekl specialista na extremismus Thomas Grumke.
