Americký prezident nese spoluzodpovědnost za Chášukdžího vraždu, říká bývalý Obamův poradce Ben Rhodes. Za něj rozvinuly USA saúdskoarabskému princi červený koberec.
Pane Rhodesi, také vás vražda saúdského novináře Džamála Chášukdžího překvapila?
Ne. Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán mě odjakživa znepokojoval. Řídí se jen jedním principem a tím je získání a udržení moci. V určitém slova smyslu zničil mocenskou rovnováhu v Saúdské Arábii. Země byla vždy autokracií, ale uvnitř královské rodiny se činila rozhodnutí pomocí konsensu.
Ve své autobiografii popisujete, jak během státní návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy přerušil bin Salmán jeho apel na dodržování lidských práv, aby ho začal poučovat.
Byl jsem šokován, že sotva 30letý muž během recepce vstane, aby udělil lekci prezidentovi Spojených států.
Jak na to Obama reagoval?
Byl napůl znepokojen, napůl pobaven. Bláznivé je, že bin Salmán věří, že si vůči Spojeným státům může dovolit cokoliv. Prezident Donald Trump mu podřídil svou blízkovýchodní politiku. Tak si mohl bin Salmán dovolit vstoupit do války v Jemenu, vyhlásit blokádu Kataru a vměšovat se do libanonské politiky.
Považujete Trumpovu administrativu za spoluzodpovědnou za Chášukdžího vraždu. Proč si to myslíte?
Nejen Trumpova administrativa, celý politický establishment USA rozvinul princovi červený koberec. Velkou částí hospodářství a médií je oslavován jako reformátor a modernizátor. Když byl v USA, byl přijat s otevřenou náručí, ačkoliv v Jemenu naplno zuřila válka.
Jak došlo k této politice appeasementu?
Trump má slabost pro silné muže. A Jared Kushner je perfektní kontaktní osobou pro Saúdy, vždyť se nachází v podobné roli jako korunní princ bin Salmán. Jde o peníze. Finanční vazby Saúdů do USA by si zasloužily bližší zkoumání. Předpokládám, že budou obchodní styky mezi saúdskoarabskou královskou rodinou a Trumpovými firmami tematizovány, pokud Demokraté získají ve volbách do Kongresu většinu v jedné z obou komor. Vládci v Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech ví, jak nejlépe si omotat americký establishment. Z evropského pohledu je zřejmě těžko pochopitelné, jak Saúdové a Emiráty pravidelně hostí americké politiky a kapitány průmyslu v luxusních hotelích.
Nejen, že už neexistuje žádný světový policista, ale dokonce už ani žádný světový diplomat.
Rozumíme tomu. Dva ženevští politikové si to také nechali líbit.
Má to zkrátka následky. Kdo kritizuje politiku Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů, toho už nepozvou. Mohamed bin Zajd, de facto vůdce emirátů, se svým způsobem považuje za mentora saúdského korunního prince. Bin Zajd má nejlepší vztahy s USA. To otevřelo dveře saúdskému korunnímu princi. Ve vztazích k Saúdské Arábii hraje roli korupce.
Německo zastavilo vývoz zbraní do Saúdské Arábie. Jak se zachovají USA?
Přál bych si, aby Spojené státy zastavily svou podporu Saúdské Arábie v jemenské válce a také aby zrušily dodávky zbraní.
Ochrana amerického zbrojního průmyslu má přednost.
To je pravda. Ale pokud získají ve volbách v jedné z komor převahu Demokraté, stane se ze saúdsko-amerických vztahů politické téma. Již dnes tu máme pokusy Kongresu o zastavení americké podpory Saúdů ve válce v Jemenu.
Doufáte ve volby?
Nejen to. Americko-saúdské vztahy se mohou také dostat do hledáčku administrativního vyšetřování. Koneckonců tu mohou být i upozornění tajných služeb. Pracoval jsem dlouho v Bílém domě a vím, kolik toho mohou tajné služby zjistit. Mohu sotva uvěřit tomu, že by se takhle pečlivě plánovaná akce, jakou byla Chášukdžího vražda, mohla stát bez vědomí amerických tajných služeb.
Opravdu si myslíte, že Trump věděl o plánech k Chášukdžího zavraždění a nic proti tomu nepodnikl?
To nevím. Ale přinejmenším tajné služby by o tom měly vědět. Otázkou je, jestli o tom byli Trump nebo Kushner informováni. Je nepravděpodobné, že by o tom tajné služby nikomu v Bílém domě neřekly.
Jaká je vaše prognóza ve volbách do Kongresu?
Demokraté pravděpodobně získají většinu ve Sněmovně reprezentantů, ale ne v Senátu. Pokud k tomu dojde, daly by se blokovat prezidentovy návrhy zákonů. Navíc by bylo pravděpodobnější administrativní vyšetřování, což by ovlivnilo politiku až do dalších prezidentských voleb.
Prohraje Trump volby, pokud by ve Sněmovně reprezentantů existovala demokratická většina?
Bylo by to přinejmenším pravděpodobnější.
New York Times psala, že politika appeasementu vůči autokratům na Blízkém východě začala už za Obamy a to podporou vojenského puče proti prezidentovi Mohamedu Mursím v Egyptě.
Nu, USA odjakživa podporovaly blízkovýchodní autokracie. Obama se s tím rozloučil, když souhlasil se zbavením úřadu dlouhodobého egyptského diktátora Hosního Mubaraka. Ale přiznávám: v Egyptě jsme neměli šťastnou ruku.
Obama selhal i se svým velkým cílem: vystoupení USA z válek na Blízkém východě.
Války se mu nepodařilo ukončit, ale přítomnost amerických jednotek v Iráku a v Afghánistánu snížil ze 180.000 na 15.000. Jsem zvědav, komu se nyní podaří tyto války ukončit.
V Sýrii nastavil Obama červenou čáru před nasazením chemických látek, pak ji ale nehájil. Je to selhání?
Co měl dělat? Chemické sklady nelze bombardovat bez toho, aby se neotrávilo okolí. K odstranění Asada tu nebyla ani možnost omezeného vojenského zásahu. K tomu by Obama nikdy neobdržel podporu Kongresu. Navíc, s výjimkou Francie, chyběla mezinárodní podpora.
Podle vás Obama řekl: „Nemůžeme lidem bránit v tom, aby se navzájem nepovraždili.“ Není to cynické?
Ne. Měli jsme v Iráku 130.000 mužů a nemohli jsme lidem zabránit, aby se vraždili. Mezi vojenskou intervencí a ukončením občanské války neexistuje žádná přímá korelace. To platí obzvlášť pro Sýrii, kde jsou ve hře Írán a Rusko a lidé bojují až do posledního muže, protože jsou vedeni sektářskými motivy. USA se podílely nebo ještě částečně podílí na válkách v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Somálsku a Jemenu. V určitém okamžiku to stačí. To je jediná podobnost mezi Obamou a Trumpem: oba už nechtějí hrát světového policistu.
To umožnilo autoritářsky vedeným zemím jako Rusku převzít roli policisty.
Takhle to nelze odvozovat. Zřeknutí se role světového policisty má své kořeny ve finanční krizi, která vyvolala velkou nejistotu až hluboko do americké střední třídy.
Ve své knize popisujete, že Angela Merkelová během poslední Obamovy návštěvy v Německu zamáčkla slzu. Zřejmě se cítila opuštěná.
Je to tak. Evropa se nyní musí postarat sama o sebe. Ale například uprchlická krize je podmíněna systémově. Na celém světě se nachází na útěku 65 milionů osob. Aby se tato krize dala zvládnout, musela by existovat celosvětová snaha, srovnatelná s Pařížskou klimatickou dohodou. USA jsou nadále jedinou zemí, která by něco takového mohla iniciovat. Ale Trumpa to vůbec nezajímá. Nejen, že už neexistuje žádný světový policista, ale dokonce už ani žádný světový diplomat.
Den před Trumpovým zvolením Obama údajně pronesl: „Možná jsme přišli příliš brzy a šli příliš daleko.“ Není to arogantní?
Jistě to tak nebylo myšleno. Naopak. Obama narážel na to, že USA budou za 20 let vypadat tak, jak on sám. Bělošská společnost bude v menšině. To jednou povede k inkluzivní a tolerantní společnosti.
Vidíte to také tak?
Ano. Současný backlash (odpor) tu byl již za Obamovy éry, například když si vzpomenete na Tea Party. To ale nedokázalo zabránit jeho znovuzvolení.
Je tento odpor pouhou epizodou?
To nevím. Ale je pravděpodobné, že se kyvadlo opět vychýlí na druhou stranu. Doufám, že Trump je posledním výkřikem rasistického populismu bílých mužů, kteří se obávají ztráty statusu.
Ben Rhodes se původně chtěl stát spisovatelem, ale po teroristických útocích 11. září se rozhodl věnovat politice. Brzy se stal pisatelem projevů amerického prezidenta Baracka Obamy. Dnes 41letý Rhodes byl jedním z nejbližších Obamových poradců, nedávno vydal svou autobiografii s názvem „The World as It Is„.
