Donald Trump utrpěl další ránu: kniha novinářské legendy Boba Woodwarda (viz aféra Watergate) odhaluje výbušné zákulisí Bílého domu. Prezident je zobrazen jako někdo, koho samotní spolupracovníci považují za blázna.
Nová kniha o Trumpovi se jmenuje „Fear“ – Strach. Má 448 stran a má v USA vyjít příští týden. Už teď je však jasné: Donald Trump má nový problém.
Po všem, co je zatím známo, dokumentuje reportér Bob Woodward ve své knize nejen podrobně práci v Bílém domě, ale popisuje také výbušné až trapné příběhy a citáty z Trumpova nejbližšího okolí. Souhrnně lze konstatovat především jedno: Trump a spol. jsou odsouzeni k neúspěchu.
Deník Washington Post zveřejnil první výňatky z knihy – už jen to se postaralo o rozruch ve washingtonském politickém životě. Podobně jako bestseller „Fire and Fury“ získají čtenáři nemilosrdný pohled do zákulisního života chaotické a rozhádané americké vlády.
Šéf štábu Bílého domu nazývá Trumpa „idiotem“. Trumpův vlastní ministr obrany James Mattis je citován slovy, že prezident má „vnímání a chování páťáka nebo šesťáka.“ A Trump samotný měl ministru spravedlnosti Jeffu Sessionsovi nadávat, že je „duševně zaostalý“.
Pro Trumpa a jeho stranu, Republikány, nemohla kniha vyjít v nevhodnější dobu. Za necelých pár týdnů volí Američané nový Kongres a již nyní se nachází v defenzívě. Nové průzkumy veřejného mínění ukazují 14% náskok opozičních Demokratů, 60 % Američanů udává, že jsou s Trumpovým stylem vládnutí nespokojeni.
Rozruch kolem nové knihy by tento trend mohl posílit. Je dobré vědět, že Woodward je jedním z nejuznávanějších investigativních novinářů USA. Jako mladý reportér deníku Washington Post spolu s Carlem Bernsteinem odhalil skandál Watergate a od té doby je považován za jednoho z nejpreciznějších a nejspolehlivějších kronikářů americké politiky.
Mnoho výbušných pasáží
Bílý dům si pospíšil, aby situace popsané v knize označil za „čistý výmysl“. Jde pouze o to, ukázat prezidenta ve špatném světle, prohlásila prezidentova mluvčí Sarah Sandersová. Šéf štábu Kelly Woodwardovo tvrzení, že označil Trumpa za „idiota“, odmítl.
Zda tato dementi zafungují, je otázkou. Pro svou knihu vedl Woodward podle listu Washington Post stovky rozhovorů s informátory. Několikrát se také pokoušel mluvit s Trumpem osobně. Ten rozhovor napřed odmítal. Až v srpnu, poté kdy už byl hotový rukopis, se telefonicky ozval s nabídkou spolupráce. Deník Washington Post zveřejnil i přepis tohoto telefonátu. Trump se v něm ptá po Woodwardových zdrojích a konstatuje, že kniha pro něj jako prezidenta určitě bude „špatná“.
K výbušným pasážím bezesporu patří epizody o Trumpovi a vyšetřování ruského vlivu na amerického volby Roberta Muellera. Woodward mimo jiné popisuje pokus Trumpova bývalého právníka Johna Dowda, který chtěl Trumpa v lednu na Muellerův výslech připravit.
Dowd na Trumpa nastoupil s těžkými otázkami k vyšetřování ruského vlivu tak, jak by je pokládal i Mueller a jeho vyšetřovatelé. Výsledkem bylo, že se Trump tak zamotal do svých výpovědí, protiřečil si a očividně lhal, vypěnil a nakonec prohlásil: „Já vlastně vůbec vypovídat nechci.“ Down na to Muellerovi vysvětlil, že Trumpovi nemůže doporučit, aby vypovídal. Zcela jistě by ze sebe udělal naprostého „idiota“. A nakonec by – kvůli křivé výpovědi – možná ještě skončil ve vězení.
Brizantní jsou i ty pasáže, ve kterých jsou citováni prezidentův šéf štábu John Kelly a ministr obrany Jeff Mattis, když se s despektem vyjadřují o Trumpovi. Na rozdíl od právníka Dowda jsou ještě oba v úřadě, k Trumpovi ale chovají odměřený odstup. Woodwardova odhalení tedy nejspíš jejich proces odcizení ještě urychlí.
Reportér zevrubně popisuje zděšení obou vojáků nad Trumpovými nedostatečnými znalostmi a nezájmem o zahraniční a bezpečnostní politiku. Kelly ho měl před spolupracovníky v Bílém domě označit za „pomateného“: „Je to idiot. Nemá vůbec smysl se pokoušet ho o něčem přesvědčit. Je mimo kontrolu. Je to šílenství.“
Trump nadává svým spolupracovníkům
Podobně opovržlivě se měl vyjádřit i ministr Mattis. Mattis Trumpa několikrát poučoval a nebo ignoroval prezidentovy příkazy, například jeho přání zabít diktátora Asada, píše Woodward: „Sakra, nechte nás Asada zabít. Nechte nás jich zabít hodně“, měl Trump zvolat během jednoho telefonátu. Mattis telefon položil a svým spolupracovníkům oznámil: „To neuděláme.“
Ministr byl z prezidentova chování a vystupování stále znovu zděšen. Během jednoho setkání o Afghánistánu Trump v záchvatu zuřivosti nepřetržitě 25 minut spílal svým generálům. „I samotní vojíni v zákopech by tuto válku vedli lépe než vy“, měl Trump vykřikovat. Mattis atestoval Trumpovi „vnímání a chování páťáka nebo šesťáka“.
Podle Washington Post popisuje Woodward několikrát scény z Bílého domu, během nichž Trump spílá svým spolupracovníkům, nebo si na ně stěžuje. Svého bývalého bezpečnostního poradce H. R. Mastera měl za jeho zády pomlouvat kvůli jeho údajně levným oblekům. McMaster prý vypadá jako „prodejce piva“, měl prohlásit Trump.
Bývalého šéfa štábu Rience Priebuse měl Trump označit za „krysu“. Svého ministra spravedlnosti nazýval „pitomým jižanem“, který je „duševně zaostalý“. A svému ministrovi obchodu Wilburu Rossovi údajně řekl: „Nevěřím ti. Nechci, aby si nadále ještě něco vyjednával. Nejlepší dobu už máš za sebou.“
V knize je obsažen i ústní souboj mezi bývalým šéfem štábu Stevem Bannonem a Trumpovou dcerou Ivankou. Během něj Ivanka Bannona vykázala do patřičných mezí slovy: „Já nejsem jen tak nějaká spolupracovnice. Nikdy jí nebudu. Já jsem První dcera.“
Na jiném místě je popsáno, jak si Trump napřed nechává psát příkré dopisy nebo příkazy, které následně spolupracovníci z jeho pracovního stolu odcizí, aby je nemohl podepsat. Tak se například podařilo zabránit vypovězení obchodní dohody s Jižní Koreou.
Stále znovu je zmiňováno vyšetřování ruské aféry, které na prezidentovi leží jako temný stín. Woodward informuje o telefonátu egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího, ve kterém se Trumpa ustaraně ptá, jestli prezident skandál politicky přežije. „Donalde, zůstaneš nám zachován?“
Trumpa otázka egyptského státníka zděsila. Svému právníkovi Dowdovi se svěřil: „To bylo jako kopanec do koulí.“
