Donald Trump tvrdí, že Evropané žijí na úkor Spojených států. Podle jeho názoru činí exportní přebytek zemí EU oproti USA 153 miliard dolarů. Trump však už nezmiňuje, že obchodní bilance je pro USA dokonce pozitivní, když do ní započteme všechny platby mezi Evropskou unií a USA – tedy například i výdaje za služby.
Je to skutečně monstrózní číslo, které rozhořčený Trump neustále rád prezentuje: 811 miliard dolarů – tak vysoký byl loňský deficit, který Spojeným státům vyšel na trhu zboží s obchodními partnery z celého světa.
Z pohledu prezidenta, který nepovažuje obchod za oboustranně výhodnou záležitost, ale myslí pouze v kategoriích vítěz/poražený, je takové číslo národním ponížením, které si nemůže nechat líbit. Proto nyní peskuje i své spojence ze skupiny G7. Lékem mají být importní cla a dovozní kvóty na ocel a hliník, pokud možno i na automobily. Tato opatření jsou zaměřena především na Evropskou unii, jejíž exportní přebytek s USA naposledy činil 153 miliard euro. Z toho připadalo přes 40 % na samotné Německo.
Souhlasí ale vůbec čísla, kterými se Spojené státy ohánějí? Odráží celou pravdu, nebo Trump něco nepochopil? Podle mnichovského institutu IFO to v žádném případě nejsou USA, kdo vykazuje zápornou obchodní bilanci. Naopak, je to Evropská unie: jen v r. 2017 sklidila deficit ve výši 14,2 miliard dolarů. „Není to takový hospodářský vztah, jak ho líčí Trump, kde jeden dává a druhý bere“, říká Gabriel Felbermayr, vedoucí IFO centra pro zahraniční hospodářství. „To znamená, že by Evropa měla v jednáních s USA vystupovat daleko sebevědoměji, než tomu doposud bylo.“ Američané jsou ve světovém obchodu stejně zranitelní jako Evropa.
Důvod pro rozdílné výsledky leží v tom, že mnichovští výzkumníci do výpočtů nezahrnují pouze import a export zboží, ale také zbývající peněžní toky mezi USA a Evropou. Už když doplníte výměnu zboží o výměnu služeb, které pro své evropské zákazníky obstarávají například americké internetové koncerny, banky a cestovní agentury, obraz se výrazně změní: Spojené státy zde v r. 2017 sklidily přebytek ve výši 51 miliard dolarů. Jen to vede ke snížení celkového deficitu oproti EU na 100 miliard dolarů.
Připočteme-li tzv. primární a sekundární příjmy, změní se bilance definitivně. Za primárními příjmy se skrývají především zisky, které převádí evropské dceřinné společnosti digitálních koncernů jako Apple, Amazon, Facebook nebo Google svým americkým mateřským společnostem. Zde dosáhly USA v r. 2017 přebytku ve výši 106 miliard dolarů, což ukazuje, že americké investice v EU byly zjevně daleko lukrativnější, než evropské v USA.
Nápadné přitom je, že se přebytek téměř výlučně opírá o země jako Nizozemsko, Velká Británie a další jednotlivě neuvedené země uvnitř eurozóny, což budou především Irsko a Malta. Jsou to přesně ty země EU, které jsou považovány za daňové oázy a americké koncerny je proto vybírají za svá oficiální evropská sídla. Pro Evropskou unii to má i politické důsledky, protože zájmy jednotlivých členských zemí jsou často velmi odlišné. Trump by toho mohl využít a přinejmenším podniknout pokus rozeštvat Evropany proti sobě.
Data ukazují jasná fakta
Méně významné než primární platby jsou platby sekundární. To jsou peníze, které například v Evropě žijící Američané převádějí svým příbuzným do své vlasti. I zde se dostávají USA do plusu ve výši 10 miliard dolarů, čímž se pod čarou dostáváme na celkový obchodní přebytek běžného účtu ve výši 14 miliard dolarů. „Tato data zřetelně zprostředkovávají jednu zprávu: pokud mají USA problém se svou obchodní bilancí, tak ne kvůli svým transakcím v Evropě, ale kvůli svým transakcím ve zbytku světa“, vyplývá ze studie IFO. Míněna bude především Čína.
V zásadě dochází data k závěru, ke kterému by možná stačil i letmý pohled na největší firmy na obou stranách Atlantiku: USA mají obrovskou konkurenční výhodu v oblasti služeb, zejména ve finančních, podnikových a IT službách. Evropané jsou oproti tomu lepší v produkci automobilů, strojírenství a dalších průmyslových produktů. Pod čarou z toho vychází americko-evropská obchodní bilance, která je nyní už téměř 10 let víceméně vyvážená. Kdyby nešlo o Trumpa a pokud bychom problém vnímali jako celek, mohli bychom konstatovat, že globální dělba práce funguje.
Americký prezident se však nadále chová, jako by byl kapitánem fotbalového mužstva, které prohrává 5:0 a nyní zkouší vše, aby ještě dosáhlo obratu – včetně strkanic, hrubých útoků a taktických faulů. Studie institutu IFO Evropě nastiňuje možné cíle protiútoku, pokud by Trump zrealizoval své vyhrůžky a skutečně uvalil cla na automobily. „Pak nebude stačit uvalení cel na pár dalších druhů zeleniny“, říká Felbermayr s pohledem na americké finanční a IT firmy. „Těžiště amerického hospodářství je jinde.“
