Nová německá studie o diskriminaci na trhu práce přinesla překvapivé závěry: největší naději na pohovor nemají Němci. Pro pracovníky osobních oddělení zaujímají až 5. místo na stupnici oblíbenosti.
Jednalo se velký terénní experiment s překvapivým výsledkem: nová studie Vědeckého centra Berlín pro sociální výzkum (Wissenschaftszentrums Berlin für Sozialforschung, WZB) zkoumala etnickou diskriminaci na německém trhu práce. Došla k závěru, že Němci nemají nejlepší karty – čtyři jiné národnosti by zaměstnavatelé pozvali k pohovoru ještě raději.
Vědecký tým kolem Ruuda Koopmanse, Susanne Veitové a Ruty Yemaneové rozeslav v letech 2014 až 2016 přes 6.000 fiktivních žádostí o práci na reálné nabídky pracovních míst. Šlo přitom osom různých učňovských oborů zaměstnání jako kuchař, mechanik nebo ekonom (něm. Industriekaufmann, což je v něm tříletý učební obor, který lze zkrátit na dva roky, pozn. překl.). Výzkumníci při tom měmnili vlastnosti uchazečů: například zemi původu rodičů, vzhled nebo vyznání, kvalifikace při tom zůstala stejná.
Výsledek studie: němečtí uchazeči bez migračního pozadí získali v 60 % případů pozitivní zpětnou vazbu. Oproti tomu uchazeči s migračním pozadím získali pozvání na pohovor pouze v 51 %.
Nejmenší šance mají Albánci
S obzvlášť nízkou zpětnou vazbou se setkali uchazeči z afrických nebo muslimských zemí: zájemci o práci s albánskými kořeny tak získali pouze ve 41 % pozvání na pracovní pohovor nebo prosbu o další informace. Podobně špatně dopadli žadatelé s marockými (42 %), etiopskými (43 %), dominikánskými (43 %), pákistánskými (44 %) nebo ugandskými (44 %) kořeny.
Uchazeči z USA, Evropy nebo východní Asie se setkali oproti Němcům s minimálně horší zpětnou vazbou. Číňané a Američané s 59 % a Rumuni, Řekové a Mexičané s 58 % tak skončili jen těsně za německými uchazeči.
Existují však i uchazeči, kteří jsou HR pracovníky oproti Němcům znatelně zvýhodňováni: zájemci o práci z Polska nebo Švýcarska byli pozváni v 61 % případů. Japonci se dostali na 62 % a Španělé dokonce na vynikajících 73 %.
Zaměstnanci osobního oddělení preferují uchazače, kteří jim jsou podobní
Vědci z toho vyvozují, že se personalisté při výběru uchazečů neřídí tolik výkonnostními předpoklady, jako spíš kulturou a hodnotami, které je spojují s danou národností.
„Uchazeči s migračním pozadím jsou znevýhodňováni pouze tehdy, pokud se hodnoty v jejich zemích původu hodně liší od německých“, uvádí se ve studii. „Uchazeči, kteří pochází ze zemí s hodnotami, které se podobají průměrným německým hodnotám, nejsou oproti tomu téměř diskriminováni.“
Tím se vysvětluje, proč lidé s migračním pozadím, jejichž rodiče pochází z evropských nebo východoasijských zemí, jsou sotva znevýhodňováni. Je to „především kulturní rozměr přistěhovalectví (…), který vytváří nerovnost“, komentují výsledek Koopmans, Veitová a Yemaneová.
Zároveň apelují: „V dobách demografických změn (…), by ale mělo být v zájmu všech plné využití potenciálu kvalifikovaných uchazečů v Německu a dát všem lidem férovou šanci na pracovní místo.“
