Včera večer vzbudila populistická AfD ve Spolkovém sněmu vlnu nevole svým návrhem, aby spolková vláda odsoudila některé výroky, které v minulosti pronesl v Turecku bez řádného soudu vězněný novinář Deniz Yücel. Ten byl po roce vazby, ve které strávil většinu času na samotce, 16. února konečně propuštěn.
Německý novinář tureckého původu Deniz Yücel pracuje od r. 2015 jako korespondent deníku Die Welt, od r. 2007 do r. 2015 byl redaktor berlínské TAZ. A právě na některé texty z této doby AfD naráží. V satirických článcích Yücel např. napsal, že „brzký odchod Němců“ považuje „za světlou stránku vymírání národů“, nebo popřál kontroveznímu autorovi Thilo Sarrazinovi infarkt.
Grünen-Politiker Cem Özdemir schimpft auf AfD
Die AfD kritisiert im Bundestag Deniz Yücel – da platzt Cem Özdemir der Kragen.
Zveřejnil(a) WELT dne 22. únor 2018
Za svá vyjádření však byl německou tiskovou radou už v r. 2012 pokárán, nařídila mu se podobných vyjádření v budoucnu zdržet a deník TAZ zaplatil 20.000 euro pokuty. Případ byl pro AfD přesto dost dobrý k tomu, aby využila zkrácených a z kontextu vytržených citátů k šíření protitureckých předsudků, což se poslancům demokratických stran vůbec nelíbilo.
Předseda Spolkového sněmu Wolfgang Kubicki nazval návrh AfD „ubohým“ a připomněl vyjádření předsedy parlamentní frakce AfD Alexandra Gaulanda. Ten před několika měsíci o pověřenkyni pro integraci Spolkové vlády Aydan Özoguzové řekl, že by měla být „v Turecku zlikvidována jako odpad“.
To byla příliš silná káva i pro bývalého předsedu Zelených Cema Özdemira. V emocionálním projevu (viz video deníku Die Welt) prohlásil, že německý Spolkový sněm není od toho, aby známkoval práci novinářů. Něco takového je možné pouze v autoritativních režimech. „V naší zemi, ve Spolkové republice Německo, nemáme žádnou ‚gleichschaltung‘ (sjednocení, usměrnění názorů), o které v noci sníte, u nás máme svobodu tisku, slovo, které se ve vašem slovníku zjevně nenachází“, řekl Özdemir. „A tuto svobodu budeme proti vám bránit stejně, jako vůči vašim soudruhům, kteří v Turecku ukradli Denizi Yücelovi rok života.“
Poslanec Zelených pokračoval: „Jsme rádi, že je Deniz Yücel na svobodě. Ale aby nevzniklo žádné nedorozumění, chci také zdůraznit, že stejně rádi bychom byli, kdyby byl na svobodě třeba Gustav Müller nebo ať už se bude jmenovat jakkoliv, protože každý občan této země si zaslouží, aby se o něj tato země zasadila, to je přece samozřejmost. Všichni to vědí, kromě vás!“
Özdemir také zdůraznil, že se Spolkový sněm zasazuje i za novináře, kteří německý pas nevlastní, neboť „novinařina není zločin“. Řadám přítomných poslanců AfD pak položil rétorickou otázku: „Vy byste chtěli rozhodovat, kdo je Němec a kdo není. Jak může někdo, kdo naší zemí takto opovrhuje, rozhodovat kdo je nebo není Němcem?“
Cem Özdemir dále připomenul, že se Německo skládá z navrátilců a přistěhovalců z mnoha různých zemí a národností a vyzdvihl hodnoty, pro které je Německo ceněno ve světě, jako jsou pestrost, různorodost a tolerance. A na poslance AfD apeloval: „Pokud byste byli upřímní, nefandili byste ve fotbale našemu národnímu týmu, ale Rusům. Přiznejte si to!“ AfD je podle něj „vyřezána ze stejně ztrouchnivělého dřeva, jako Erdogan“, který vzal Yücelovi rok života. A dodal, že AKP (Erdoganova vládní strana) má v Německu pobočku, „jmenuje se AfD a sedí zde.“
V následném hlasování utrpěl návrh AfD drtivou porážku. 552 poslanců hlasovalo proti, 77 pro, 1 se zdržel hlasování. Jinými slovy: za návrhem nestála jednotně ani samotná frakce AfD, ta má totiž 99 členů.
