Profesor práv François Crépeau pracoval posledních šest let jako Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva migrantů. Kanadské rádio CBC s ním na Štědrý den odvysílalo rozhovor, na jehož výňatky jsem náhodou narazil na Facebooku. Vybral a přeložil je Jan Böhm, kterému tímto děkuji i za svolení ke zveřejnění.
(…)
V roce 2015 bylo na světě 244 milionů migrantů. Z toho 65 milionů lidí bylo k migraci donuceno (uprchlíci, vysídlení atp.). Čísla se dnes zdají být vysoká, ale pořád jde o zhruba 3 % světové populace. A antropologové a sociologové nám ukazují, že stejný poměr migrantů byl i před 50 a 100 lety. Migrace je součást života lidského druhu už od doby, kdy se před 250 000 lety objevil v Africe. To, co dnes nazýváme „krizí“, je způsobeno tím, že jsme před 400 – 500 lety vynalezli hranice. Ve druhé polovině 19. století jsme vynalezli pas. Posledních 200 let tedy žijeme v představě, že bychom měli lidi zastavovat na hranicích, ale to je oproti posledním 250 000 letům dost krátká doba.
(…)
Když se snažíte zastavit migraci, tak pouze vytvoříte černý trh. To je totéž, co se stalo v době prohibice v Kanadě a v USA. To je totéž, co se děje posledních 40 let ve válce s drogami. Kartely nejsou zastrašené, ale naopak vražednější, než kdykoliv předtím.
(…)
Otázka: Mají státy morální odpovědnost přijímat migranty?
Odpověď: Nemyslím, že to je otázka morální odpovědnosti. Je to otázka přijetí faktů. Migranti prostě budou přicházet.
(…)
Otázka: Co říkáte na to, že migranti přicházející do mé země nějak změní nebo naruší zdejší kulturu?
Odpověď: To se často říká, ale společenská věda to nepotvrzuje. Největší změny v naší kultuře jsou navázané na generační změny. Pro moje prarodiče byl rozvod nepředstavitelný. Moji rodiče to už dělali. Pro moje rodiče byl sňatek dvou osob stejného pohlaví nepředstavitelný. Moje generace to už dělá. Pro moji generaci jsou otevřenější hranice pravděpodobně něčím nemyslitelným. Příští generace to udělá. Změna hodnot je mnohem výrazněji ovlivněna plynutím času – protože reagujeme na to, co dělali naši rodiče – než tím, jací lidé přicházejí.
Otázka: Nedá se ukázat na to, že Francie a Švédsko mají problém s integrací migrantů do společnosti?
Odpověď: (…) Státy jako Francie hostí migranty několik generací. Ale v poválečném období zavřeli oči před integrací, protože všichni ti gastarbeiteři v 50., 60. a 70. letech se měli vrátit domů a Francie si nikdy nepřipustila, že tam zůstanou. Takže s integrací se nepočítalo. Když není integrace, vznikají vyloučené komunity. Tak to teď je s migranty. Ale je to tak také s Romy v Evropě. Je to tak s původními obyvateli v Kanadě. Je to tak s chudými lidmi ve většině našich měst. Je to tak se starými lidmi. Integrace jednoduše není imigrační problém. Je to celospolečenský problém, který se vztahuje na různé komunity, které jsou vyloučené z mainstreamu.
(…)
Otázka: Co říkáte na argumenty politiků a lidí, kteří říkají, že mezi přicházejícími migranty můžou být teroristi, kteří představují nebezpečí pro osobní nebo národní bezpečnost?
Odpověď: (…) Problém je, že když se bavíte s odborníky na boj s terorismem, řeknou vám, že je migrační politiky zas tak moc nezajímají. Přístup k migraci, kdy zastavíte všechny lidi na hranicích, jim nedá jakkoliv užitečnou informaci o konkrétní osobě, která představuje nebezpečí. Aby identifikovali potenciálně nebezpečnou osobu, k tomu je potřeba zpravodajská činnost. A zpravodajská činnost znamená práci v terénu s komunitami. Většina teroristických útoků na globálním severu byla provedena lidmi, kteří se v zemi buď narodili, nebo integrovali. Plošně bránit lidem, aby přicházeli, prostě není řešení. Je to plýtvání penězi a je to pravděpodobně i zbytečné, protože když budou teroristi odhodlaní přijít do Kanady, přijdou s patřičnými dokumenty – tak, jak to udělali 11. září.
Odkaz na celý rozhovor v originále najdete níže.
