Alfred Reingoldovič Koch je ruský ekonom a bývalý vicepremiér vlády Ruské federace. Před návštěvou předsedy bavorské CSU Horsta Seehofera v Moskvě vznáší jedno naléhavé varování. Článek Alfreda Kocha vyšel v Huffington Post Deutschland a z ruštiny byl do němčiny přeložen Borisem Reitschusterem.
Když se dnes diskutuje o tom, jak jednat s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, zpravidla se pragmaticky porovnávají výhody a nevýhody jednotlivých postupů. Například takto: my mu vyjdeme vstříc v tomto a za to budeme požadovat krok naším směrem v onom.
Myšlenka, která za tím stojí, je, že takto budou uspokojeny zájmy obou stran. A my můžeme žít v klidu jako doposud.
Věřit Putinovi je utopií
Zkrátka a dobře: vše by se vrátilo do stavu jako před ukrajinskou válkou, před anexí Krymu, před Putinovým bombardováním škol a nemocnic v Aleppu.
Považuji takový přístup za utopii.
Snaha, zavřít před tím vším oči a žít s Putinem jako doposud, jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Podobné pokusy jsou stejně smysluplné, jako zkusit přišít hlavu k tělu a doufat, že se mrtvola znovu probudí k životu.
Churchill nejednal pragmaticky, držel se hodnot
Krátce se zamysleme a podívejme se do historie: proč se Winston Churchill po tzv. „Dunkerkském zázraku“ v červnu 1940 zdráhal s Hitlerem uzavřít mír? Tehdy využili uzavření a odhodlaní spojenci přestávky v bojích, aby se opevnili, což jim umožnilo provést obrovskou záchrannou evakuační akci.
Kdyby se Churchill držel zásad dnes tak oblíbené pragmatické strategie, zvažoval by uzavření míru. Churchill však takové myšlenky odmítal. Rozhodl se pro cestu „potu, krve a slz„, jak to sám nazval. Proč?
Protože existují věci, které jsou důležitější než krátkodobá výhoda nebo profit. Tyto věci zpravidla označujeme jako hodnoty.
Žádné vyjednávání se zloději a vrahy
Když uznáváme hodnoty, neumožňují nám jednat s lupiči a vrahy. Hodnoty nám zabraňují kvůli hospodářskému zisku spolupracovat s lidmi, kteří ve vlastní zemi likvidují opozici, pošlapávají Ústavu a z demokratických voleb dělají frašku.
Pokud západní politici zapomínají, co znamenají západní hodnoty a místo nich jednají v duchu „reálpolitiky“, povede to možná k nějakým krátkodobým výhodám. Stejně jako kdysi Chamberlain v případě Mnichovské dohody. Strategicky, tedy z dlouhodobé perspektivy, prohrají.
Německo bude největší obětí Putinovy expanze
Dnes najdeme nejdůležitější apologety „pragmatického“ přístupu k Putinovi v Německu. V této souvislosti si troufnu vyslovit následující prognózu: Spolková republika Německo bude největší obětí Putinovy „měkké“ expanze.
Mám tím na mysli expanzi prostřednictvím vlivu v médiích, kupováním si vlivu – v ruštině na to mezitím dokonce existuje výraz „Schröderizace“ (podle bývalého německého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera, který se po skončení mandátu uchýlil na teplé místečko ve firmě Nord Stream AG, vlastněné z 51 % ruským Gazpromem – pozn. překl.) – a podporou marginálních a/nebo protidemokratických stran.
Naší konkurenční výhodou je svoboda
Pokud Západ zapomene na své hodnoty, pak přestane být tím, čím dnes je. Musíme si ujasnit jedno: naše výhoda v konkurečním boji globalizovaného světa tkví v myšlence svobody. Byť to možná zní pateticky.
Ve všech ostatních oblastech a podle všech ostatních měřítek už Západ dávno nedrží prvenství. Ani v oblastech efektivity řízení, ani v oblasti produktivity.
Samotná svoboda je nejdůležitější ze všech hodnot. A tato svoboda je tím, co Západu zajišťuje vysoký životní standard, po kterém sice většina lidstva touží, ale ještě ho nedosáhla.
V evangeliu sv. Matouše (5-13) stojí: „Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou (použitý překlad Bible.com – pozn. překl.).“
Kde je ještě rozdíl mezi Putinem a Západem?
Zapomenou-li němečtí politici na hodnoty, na kterých stojí naše západní společnost, a pokud budou myslet jen na krátkodobé obchody, v čem pak ještě spočívá rozdíl mezi nimi a Putinem? A k čemu lidé takové politiky vůbec potřebují?
Německo zažilo, kam až odklon od hodnot může vést. Právě němečtí politici by proto měli toto historické poučení obzvlášť důsledně a svědomitě zohlednit.
Proto apeluji na všechny zodpovědné: neohýbejte se před Putinem, nedělejte se menšími, než jste, nazývejte věci pravými jmény. To je jediná řeč, které Putin rozumí.
Alfred Reingoldovič Koch je ruský ekonom, politik, spisovatel a podnikatel německého původu. Narodil se v r. 1961 v kazašském Syrjanovsku. Vystudoval hospodářskou kybernetiku na Leningradském finančním a ekonomickém institutu. V r. 1996 se stal předsedou Ruské státní privatizační komise a v r. 1997 pak jedním z místopředsedů vlády Viktora Černomyrdina. Patří k ostrým kritikům současného ruského prezidenta Vladimíra Putina.
