Rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru (IPC) vyloučit celou ruskou výpravu z her bylo správné jak po morální, tak i po právní stránce. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) postrádal vůli a odvahu pachatele potrestat. Komentář Olivera Fritsche pro Die Zeit.
Pro dopingové kontroly na paralympiádě v Soči v r. 2014 byly vyhrazeny dvě místnosti: jedna pro Rusy, druhá pro všechny ostatní. Proč tomu tak bylo, bylo vlastně už tehdy všem jasné: Rusové nebyli tak důkladně kontrolováni.
Mezitím se podezření potvrdila. I ruský paralympijský sport byl zapleten do zločinného státem podporovaného dopingu. Zpráva antidopingové organizace WADA hovoří o 35 zmanipulovaných pozitivních dopingových testech, na další se ještě přijde.
Z tohoto důvodu je rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru vyloučit Rusko z paralympiády v Rio de Janeiru správné. A opírá se o právo. Mezinárodní sportovní soud CAS zamítl odvolání Ruského paralympijského svazu.
CAS a IPC tak doslova zesměšnily Mezinárodní olympijský výbor. Předseda MOV Thomas Bach v sobě nenašel odvahu k potrestání viníků. Možná ani vůli. Schovával se za paragrafy a dopustil, aby se Rusové her zúčastnili a to i proti duchu olympijské charty.
Sportovci mají v IPC větší váhu než v MOV
IPC je lepším MOV. A lepší Bach se jmenuje Philip Craven. Britský prezident IPC jako člen MOV sice také hlasoval pro Bachovo rozhodnutí, své hry ale chce chránit.
Dost zřetelně to vyjádřil i slovně. Mluvil o „hnusu“ a „nejtemnější chvíli sportovních dějin“, přičemž odsoudil i ruskou mentalitu, upřednostňující „medaile před morálkou“. Rusové získali v Soči 30 zlatých medailí, více než třikrát tolik jako druhé Německo.
Cravenova rozhodnost možná souvisí s britským veřejným míněním, zcela jistě však souvisí s tlakem paralympijských atletů. Ti se k prohřeškům svých ruských kolegů vyjádřili velmi kriticky. Slova aktivních sportovců mají v IPC větší váhu, než v MOV. Němka Claudia Bokelová, která v MOV kritizovala Rusko, byla z komise atletů jednoduše vyhozena.
Putin má na sport postižených menší vliv
IPC mohl v duchu fair play a podle sportovních pravidel rozhodnout i proto, že Vladimír Putin, nejmocnější muž světového sportu, má v paralympijském sportu menší vliv. Paralympiáda v Soči pro něj byla důležitá – možná proto, že někteří z atletů byli veteráni čečenské války. Možná taky, že se ve stejnou dobu objevili zelení mužíci na Krymu.
Sport postižených ale v Rusku nemá žádnou tradici. V paralympijském sportu má Putin méně spojenců, než v tom olympijském. IPC je nezávislejší.
Nejvíc to nakonec odnesou ruští atleti. Jako tak často při dopingu, nejsou ve všech případech oni samotní pachateli, ale lékaři a trenéři – nebo jako v případě Ruska – také politici a tajné služby. Ruští paralympionici tak trpí dvojím hendikepem. Cravenův čestný přístup má ale i vítěze: je jím čistý sport a čestní atleti.
