Ani v zahraničí neunikly sobotní srazy neonacistů a xenofobů v Praze a dalších městech pozornosti médií. Článek v německé Die Zeit se věnuje zejména vlivu Ruska na těchto událostech.
Roztoky, malé šestitisícové městečko pár minut za Prahou, před nedávnem v Německu znal opravdu málokdo. Do titulků zahraničních médií se dostalo, až když se v něm koncem ledna sešli nacionalisté různých evropských zemí. Oznámili tam právě proběhnuvší sobotní demonstrace ve 14 evropských městech: proti uprchlíkům a „islamizaci Evropy“. Uskutečnily se v mimo jiné v Bratislavě, Praze a Varšavě a samozřejmě i v Drážďanech, hlavním městě německé Pegidy. Její představitelka Taťána Festerlingová prohlásila, že chce pomocí těchto protestních akcí přispět k obraně „evropské pevnosti“.
Že se nacionalisté z celé Evropy setkali právě v České republice, není žádná náhoda. V žádné jiné evropské zemi není obyvatelstvo proti uprchlíkům naladěno tak nepřátelsky. Dle poslední studie institutu pro výzkum veřejného mínění CVVM věří 82 % občanů České republiky, že pro ně uprchlíci představují hrozbu. Jak je to možné, v zemi s 10,5 miliony obyvatel, ve které se nachází sotva 3.000 utečenců – tedy v podstatě žádní?
Vysvětlení jsou dvě: velkou zodpovědnost za tento stav nesou čeští politici. A za druhé má nepřátelství vůči uprchlíkům hodně co do činění s ruským vlivem.
Obzvlášť český prezident Miloš Zeman rozdmýchává vášně Čechů, když přirovnává uprchlíky k teroristům. Ve svém vánočním projevu je označil za „Trojského koně“ v Evropě. „Tato země je naší zemí, není a také nemůže být pro všechny“, pronesl Zeman.
Český prezident také neskrývá, že dokonce sympatizuje s hnutími islamofobů: již na podzim přijal pozvání k oslavám 17. listopadu od nacionalistických stran Úsvit a od Bloku proti islámu, které byly také organizátory setkání v Roztokách. V centru Prahy mluvil o „islámském nebezpečí“. Dle deníku Lidové noviny byla akce nahlášena Jelenou Vičanovou. Zde začíná být zřetelné propojení s Ruskem: Vičanová je známá proruská aktivistka, která do českých médií dostává ruskou propagandu. Ospravedlňuje anexi Krymu a tvrdí, že v Kyjevě jsou u moci fašisté.
Od svého zvolení v r. 2013 Zeman úzce spolupracuje s podnikateli, kteří jsou propojeni s Ruskem. Jedním z jeho poradců je Martin Nejedlý, který zastupuje ruský ropný koncern Lukoil. Kromě toho se Zeman dobře zná s ruským oligarchou Vladimírem Jakuninem, kterého často zve na luxusní konference na řecký ostrov Rhodos.
Jiří Pehe, ředitel New York University of Prague, kritizuje, že se čeští politici nechávají příliš ovlivňovat Moskvou. Pehe byl dříve i poradcem Václava Havla. V Čechách působí tisíce ruských firem a česká rozvědka radí politikům, aby se ruskému vlivu vyhnuli. Nikdo se toho však nedrží, říká Pehe. „To je pro naši zemi velmi nebezpečné.“
Stát nic nepodniká
„Rusové se tu vždy cítili jako doma. Mohou zde pracovat, aniž by je někdo rušil“, říká novinář Ondřej Kundra, který dlouhá léta píše pro týdeník Respekt o ruských tajných službách.
Od začátku ukrajinského konfliktu vzniklo v Čechách mnoho internetových portálů, které rozšiřují mediální obraz dle přání Kremlu, dodává Kundra. Ukrajinské vládě je spíláno do fašistů, separatisté z východu Ukrajiny jsou oslavováni jako hrdinové. Dosah těchto portálů nelze podceňovat. Jen stránka Parlamentní listy má 600.000 čtenářů měsíčně. Podobně silné jsou portály Protiproud.cz nebo Freeglobe.cz – patří pod skupinu OUR MEDIA, kterou kontroluje proruský podnikatel Michal Voráček.
Posledního půl roku je středem pozornosti uprchlická krize. Uprchlíci jsou přitom většinou označováni za hrozbu pro Česko a Evropu. „Rusko má dva důvody, proč podporovat protiuprchlické nálady v Čechách“, říká Kundra. „Jde jednak o to, vyprovokovat konflikt mezi východní a západní Evropou a na druhou stranu pak mohou ruské stanice jako např. Russia Today ukázat, jak uprchlická krize rozděluje Evropu.“
Česká vláda proti propagandistickým a manipulativním médiím nepodniká vůbec nic. Nevládní organizace, jako Člověk v tísni, to však dělají. „Ukazujeme na konkrétních případech, jak ruská propaganda manipuluje skutečné informace a jak lze ověřovat zdroje“, vysvětluje Karel Strachota, který pro neziskovou organizaci připravuje program pro studenty. Mnoho mladých lidí to neví a rozšiřují tak odkazy, aniž by tušili, co za nimi ve skutečnosti vězí. „Zjišťujeme, že je to novinkou i pro mnohé učitele“, dodává Strachota.
Nedůvěra malé země
Obecně vidí Češi ruského prezidenta Vladimíra Putina v relativně dobrém světle. 37 % považuje ruskou politiku za dobrou, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Jen 24 % obyvatel České republiky sympatizuje ve stejném průzkumu s politikou Angely Merkelové; v roce 2013 to bylo ještě 72 %. Klesající popularitu kancléřky má na svědomí uprchlická krize, analyzuje STEM.
Pehe vysvětluje, že jsou Češi pevně přesvědčeni o tom, že žijí v malé zemi, jejíž osud vždy určovaly velmoci. Nedůvěřují Západu, protože je před 2. světovou válkou nechal na holičkách. „Mnoho z nich si myslí, že Putin také není lepší“, dodává Pehe, „ale u něj je alespoň jasné, co má za lubem.“
Článek vyšel 7. 2. 2016 na Svobodném fóru.
