Izraelský režisér Yuval Abraham si po svém kontroverzním projevu na německém filmovém festivalu Berlinale stěžuje na útoky proti rodinným příslušníkům.
Nestává se často, aby film získal ve své kategorii cenu poroty i diváků. Film „No Other Land“ byl natočen jako izraelsko-palestinský film. Dokumentuje zoufalý pokus jednoho z tvůrců, mladého aktivisty Basela Adry, bránit se proti vyhnání své komunity ze Západního břehu Jordánu. Při tom ho podporuje izraelský novinář Yuval Abraham, který je rovněž součástí režisérského týmu. Události se z valné části odehrávají před 7. říjnem 2023, ale zvěrstva páchaná Hamásem jsou přesto zmíněna.
Blízkovýchodní konflikt: příliš složitá skutečnost
Ve své děkovné řeči označil Abraham izraelskou okupační politiku za „apartheid“, kontroverzní výraz, který však nijak nezmírnil jásot v Berlinale Palast. Rozhodujícím způsobem k zavedení srovnání s Jihoafrickou republikou v debatě o izraelsko-palestinské politice přispěl bývalý americký prezident Jimmy Carter, když v roce 2006 dal jedné knize název „Izrael – mír, ne apartheid“. Abraham tento termín výslovně použil i pro zacházení s Palestinci na Západním břehu Jordánu.
Jsou výzvy k ukončení násilí skutečně antisemitismem?
Součástí kontroverze kolem předávání cen se stala i děkovná řeč Basel Adry. V ní vyjádřil lítost nad „vyvražďováním“ svého lidu ve válce v Gaze a požádal Německo, aby přestalo dodávat zbraně Izraeli. Jedná se o kontroverzní výroky, ale podle úsudku Merona Mendela, ředitele Vzdělávacího centra Anny Frankové, nejsou antisemitské.
„Debata o blízkovýchodním konfliktu a válce v Gaze se na mnoha místech vede emotivně, Ať se nám to líbí, nebo ne, musíme se naučit takové debaty snášet. Jinak to nejde.“ sdělil ředitel vzdělávacího centra Meron Mendel Německé tiskové agentuře (DPA). Kultura zákazů, jako je například debata o antidiskriminační klauzuli v Berlíně, fungovat nebude. Ta měla mimo jiné zavázat příjemce veřejných prostředků, aby se prostřednictvím klauzule zavázali proti antisemitismu, ale nakonec ztroskotala na právní proveditelnosti.
Mezi politiky, kteří s řečníky nesouhlasí, oproti tomu patří například berlínský senátor pro kulturu Joe Chialo, který v pořadu ARD Tagesthemen obvinili řečníky z antisemitismu. Spolková ministryně kultury Claudia Rothová chtěla – jak následně v úterý vysvětlila na sociální síti X (dříve Twitter) – zatleskat pouze Abrahamovi: „Potlesk Claudie Rothové patřil židovsko-izraelskému novináři a filmaři Yuvalu Abrahamovi, který se vyslovil pro politické řešení a mírové soužití v regionu.“
Strategie extrémní pravice: provokace, polarizace, normalizace
V úterý pozdě večer se z Berlína ozval sám Abraham. Jeho rodina byla v Izraeli napadena pravicovými extremisty. „Izraelský pravicový dav včera přišel k domu mé rodiny, pátral po mně a ohrožoval blízké členy mé rodiny, kteří uprostřed noci utekli do jiného města. Stále dostávám výhrůžky smrti a musel jsem zrušit svůj let domů. Stalo se tak poté, co izraelská média a němečtí politici absurdně označili můj projev na Berlinale, v němž jsem se vyslovil pro rovnost mezi Izraelci a Palestinci, příměří a ukončení apartheidu, za ‚antisemitský‘. Podlé zneužívání tohoto termínu v Německu nejen k umlčování palestinských kritiků Izraele, ale také k umlčování Izraelců, jako jsem já, kteří podporují příměří, jež ukončí zabíjení v Gaze a umožní propuštění izraelských rukojmí – vyprazdňuje význam termínu antisemitismus a ohrožuje tak Židy na celém světě.“
To je o to více šokující, že během Berlinale mohl člověk nabýt dojmu, že promítání koprodukčního filmu, jako je „No Other Land“, by mohlo mít pozitivní vliv na německý kulturní sektor zatížený obviněními z „cancel culture“ – tři filmoví tvůrci zrušili svou účast na Berlinale v rámci kampaně „Strike Germany“ namířené proti Německu.
Kritika německé politiky
Abraham u německých politiků pozoruje zneužívání termínu antisemitismus: „Jelikož se moje babička narodila v koncentračním táboře v Libyi a většina rodiny mého dědečka byla vyvražděna Němci během holocaustu, považuji za obzvláště pobuřující, že němečtí politici v roce 2024 mají tu drzost instrumentalizovat tento termín proti mně, což má za následek ohrožení mé rodiny. Toto chování ale především ohrožuje život palestinského spolurežiséra Basela Adry, který žije pod vojenskou okupací a je obklopen násilnickými osadami v Masafer Yatta. Nachází se v ještě mnohem větším nebezpečí než já. Jsem rád, že náš oceněný film „No Other Land“ vyvolal důležitou mezinárodní debatu o této otázce (…). Můžete ostře kritizovat to, co jsme s Baselem řekli na jevišti, ale nemůžete z nás vytvářet objekty nenávisti. Pokud to má co do činění s pocitem viny za holokaust – váš pocit viny bych mít nechtěl.“
