Vladimír Putin čelí hned z několika stran velkému tlaku. Na dlouhé frontové linii na Ukrajině chybí ruské armádě vojáci, kteří by mohli odolat obnovené protiofenzívě ukrajinských jednotek. Příspěvek politologa Gerharda Mangotta pro magazín Focus.
Navzdory dlouhému váhání se proto ruské vedení nakonec rozhodlo pro částečnou mobilizaci s cílem posílit obranné linie na Ukrajině. Mobilizace probíhala na mnoha místech katastrofálně, vojenská správa prokázala velkou neschopnost. Do armády byli v mnoha oblastech Ruska a v rozporu s předchozími sliby povolání nemocní muži, kteří již nejsou schopni vojenské služby, ale také muži bez předchozích bojových zkušeností.
Protesty proti mobilizaci
To vedlo k mnoha lokálním protestům, které byly a jsou nejsilnější v Dagestánu, republice s muslimskou většinou na ruském severním Kavkaze. Tento region již válkou značně utrpěl. neúměrný počet vojáků, kteří padli na Ukrajině, pocházel právě z Dagestánu.
Nakonec se téměř 280 000 ruských mužů vyhnulo mobilizaci útěkem do sousedních zemí. Nejčastěji se odlétali do Gruzie, Arménie, Kazachstánu a Mongolska. Nechtějí bojovat za ruský stát – buď protože se bojí o své životy nebo protože nesouhlasí s Ruskem rozpoutanou válkou. Pro ruské vedení, které mobilizaci zdůvodňovalo tím, že Západ se snaží Rusko zničit, je to potupná zkušenost. Nezdá se, že by tomuto narativu věřilo mnoho lidí.
Vladimír Putin a teze o dějinách velkých mužů
V městských centrech se naopak konají demonstrace proti válce a mobilizaci, kterých se účastní velmi mnoho žen. Jak se Putin obával, nálada mezi obyvatelstvem se pomalu začíná měnit. Nyní, když jsou otcové a synové vytrženi z rodin a připraveni o práci, se dlouho udržované zdání normálnosti vytrácí a válka se promítá do každodenního života. Putinova snaha o vlasteneckou mobilizaci za odchod do války úplně nefunguje.
Jak se Putin s tímto tlakem vypořádá?
Jak bude nyní Putin vzrůstajícímu tlaku čelit? Jak zareaguje? Putin ani v této tísnivé situaci nebude reagovat emocionálně, nebo dokonce vystrašeně. Vladimír Putin je chladný stratég, je připraven udělat cokoli, aby tuto válku neprohrál. Koneckonců ví, že vojenská porážka ruské armády na Ukrajině by mu byla přičtena k tíži a pak je docela dobře možné, že by byl svržen.
Rusové se musí od Vladimíra Putina emancipovat
Znepokojivé je, že Putin ve svém projevu o částečné mobilizaci prohlásil, že Rusko použije všechny dostupné prostředky, pokud bude porušena „územní celistvost“ země. Po očekávané anexi regionů obsazených ruskou armádou na Ukrajině by se současná vojenská fronta a některé oblasti za ní staly z ruského pohledu vlastním územím. Ale co když se Ukrajina pokusí získat protiofenzivou některá území zpět? Neměl by si pak Putin položit otázku, zda ruská armáda není schopna ochránit i vlastní státní hranice?
Putin je schopen v tomto konfliktu použít jaderné zbraně.
Pokud ale Ukrajina znovu získá anektované území, jaké všechny prostředky má Putin k dispozici, aby mohl reagovat? To by pravděpodobně zahrnovalo i taktické jaderné zbraně. Je Putin schopen prolomit jaderné tabu, které panuje od roku 1945, pokud by se cítil zahnán do kouta? Odpověď téměř jistě zní „ano“. To však ještě neznamená, že tak Putin v případě vývoje války, který by byla pro Rusko katastrofální, učiní. Putin moc dobře ví, že by za to Rusko muselo zaplatit vysokou diplomatickou a vojenskou cenu: konvenční útoky na ruské pozice na Ukrajině a globální izolaci Ruska. Dokonce i Čína a Indie by se pak od Putina distancovaly.
Madman z Moskvy: uvrhne Putin svět do jaderné války?
Závěr tedy zní: do kouta zahnaný Putin je v tomto konfliktu schopen nasadit jaderné zbraně. Protože je však také chladným stratégem, není taková eskalace v žádném případě jistá.
Gerhard Mangott je rakouský politolog a profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Innsbrucku se specializací východní Evropu a Rusko. Je odborníkem v oblasti teorie režimů v Rusku a na Ukrajině, kontroly zbrojení a proliferace, jakož i energetické bezpečnosti Evropské unie v oblasti ropy a plynu. Od roku 2009 působí Gerhard Mangott také jako vědecký poradce pro postsovětské záležitosti na OIIP ve Vídni. Mangott je recenzentem britské Rady pro hospodářský a sociální výzkum (ESRC), Nadace Volkswagen, Jubilejního fondu Oesterreichische Nationalbank (OeNB), Švýcarského národního fondu pro podporu vědeckého výzkumu a různých vědeckých časopisů. Široké publikum zná Mangotta jako rozhlasového experta na ruskou a východoevropskou politiku. Od začátku války na Ukrajině je také častým hostem zpravodajských pořadů rakouské ORF a německé ARD.
