Potřebujeme více zákazů! Před rokem vyvolal s tímto požadavkem filosof Richard David Precht mnoho rozruchu. Na jedné letošní konferenci svou výzvu opět zopakoval. Zároveň argumentoval, že určité zákazy vlastně představují svobodu.
Co může udělat každý jednotlivec proti změně klimatu? Jak účinná je současné ekologická politika? Kromě jiného se na srpnové pódiové diskuzi, které se zúčastnil i Richard David Precht, projednávaly také tyto otázky. Debata byla jedním z bodů programu výročního setkání online platformy WIWIN pro udržitelné investování. Na Twitteru kolují ukázky z konference, které jsou po stovkách sdíleny.
V jednom z úryvků opakuje Precht svůj požadavek vůči politikům, aby v zájmu efektivnější ochrany přírody a klimatu přijali více zákazů. Pouze s určitými zákazy lze dlouhodobě zachovat svobodu.
Musíme chránit svobodu dětí a vnoučat
„Klasická myšlenka liberalismu je, že svoboda jednotlivce končí tam, kde omezuje svobodu ostatních takovým způsobem, že už nemohou odpovídajícím způsobem žít své životy“, uvedl Precht. To je podle něj také důvodem dopravních předpisů – chrání svobodu všech účastníků silničního provozu: „Nejenže mi určité věci zakazují, ale mám s nimi možnost se v provozu pohybovat tak, aby mě nepřejelo auto, nebo abych nepodstupoval obrovské riziko ohrožení zdraví a života.“
„Kladení důrazu na ekologické chování jednotlivce je ve skutečnosti trik fosilního průmyslu, jak se zbavit odpovědnosti. Pokud každý začne jen sám u sebe, svět tím nezachráníme.“
Filosof Richard David Precht
Podobným způsobem by měly být posuzovány i některé zákazy, které by posílily ochranu klimatu. Jako příklad Precht uvádí zákaz vnitrostátních letů nebo SUV. „Pak je to přesně o tom: chránit svobodu mých dětí a vnuků a jejich dětí a vnuků, protože jinak budou žít ve světě, kde bude jejich svoboda kvůli dramatickému zhoršování životního prostředí masivně ohrožena.“
Nebezpečí pravicově populistické diktatury
Důležité je hlavně brzké přijmutí takových zákazů. Pokud budou politici váhat, situace se bude jen dále zhoršovat. Za 20 až 30 let budou k řešení klimatické krize zapotřebí mnohem drastičtější opatření.
Číhají zde však i další nebezpečí: „Nejsem si vůbec jistý, zda taková drakonická opatření nebude přijímat nějaká ekologická diktatura. Osobně mám podezření, že pokud se nám změnu klimatu nepodaří přibrzdit, skončíme ve fašistické pravicově populistické diktatuře.“
Filosof Precht o německé debatní kultuře: „Lidé nejsou blbí.“
Ekologické katastrofy by vedly k „milionům a milionům klimatických uprchlíků“, kteří budou hledat nové domovy. Pravicově populistická vláda by proti tomu zakročila – například zdmi a hranicemi, ale také opatřeními na snížení emisí CO2. Otázka tedy zní: „Dokážeme to zvládnout demokraticky? Zvládneme to takříkajíc ekologicky „zeleně„? Nebo chceme čekat, až se celé věci chopí v nouzové situaci nacionalisté a fašisté?“
Politika se zřekla odpovědnosti
Podle Prechta nestačí, aby se jednotlivci snažili žít šetrněji k životnímu prostředí, aby zabránili klimatické krizi. Apelovat na ekologické povědomí spotřebitelů je trik: „Lidé shora se vyhnuli odpovědnosti za to, že něco musí zakázat, a všem místo toho vsugerovali: ‚Snažte se žít ekologicky.'“ Pro skutečnou změnu jsou nutná politická opatření – a ta se zkrátka bez zákazů neobejdou.
Svoboda slova je nadužívaný pojem. Ještě důležitější je, jak si názory vytváříme.
Co můžete sami udělat na politické úrovni: jak se mohu politicky zapojit do ochrany klimatu? Podívejte se na celý záznam výroční konference WIWIN IMPACT PARTNER 2020. Prof. Richard David Precht, prof. Dr. Stefan Rahmstorf, Michael Schweikart, Markus Stillger a Matthias Willenbacher diskutují o tom, co může každý sám udělat pro boj se změnou klimatu, zda mají investice do myšlenek udržitelného podnikání smysl a zda současná klimatická politika odpovídá závažnosti výzev, jimž čelí.
Přiznejme si: je to tak. Účinná ochrana klimatu vyžaduje opatření, která nemůže sám jednotlivec přijmout. Zároveň nás to však zcela nezbavuje naší individuální odpovědnosti: svým vlastním chováním buď přispíváme k pozitivní změně, nebo ne.
Richard David Precht, narozen 8. prosince 1964 v německém Solingenu, je filosofem, spisovatelem, publicistou a moderátorem. Kromě toho je honorárním profesorem filosofie na Leuphana Universität Lüneburg a honorárním profesorem filosofie a estetiky na Hudební vysoké škole Hannse Eislera v Berlíně. Jeho knihy o filosofických a společensko-politických tématech patří k bestsellerům.
