Moskva vyčetla pobaltským zemím, že se po získání nezávislosti nestaly demokratickými právními státy. Kritizované země ovšem ve všech žebříčcích demokracie leží daleko před Ruskem.
Vztahy mezi Ruskem a baltskými zeměmi Estonskem, Litvou a Lotyšskem jsou od jejich znovunabytí samostatnosti v r. 1991 napjaté. Vstup do EU a NATO vztahy v žádném případě neurovnal, naopak: od té doby dochází opakovaně k vojenským výhrůžkám a obě strany se vyzbrojují.
Navíc hrají důležitou roli v regionu dezinformace a propaganda. Např. po rozmístění vojáků Bundeswehru byla mj. cíleně šířena informace, že němečtí vojáci znásilnili ženu.
Útok na Twitteru
Aktuálně se Rusko snaží vykreslit pobaltské země jako nedemokratické. Ruské ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru tvrdí, že se z těchto tří zemí po vyhlášení nezávislosti po oddělení od Sovětského svazu „bohužel“ nestaly demokratické právní státy.
Výtka, kterou Lotyšsko obratem odmítlo. Jsou lži, velké lži a tweety ruského ministerstva zahraničí, odpověděl Edgars Rinkēvičs, lotyšský ministr zahraničních věcí.
There has never been such thing as Baltic Soviet Republics, the Baltic States were occupied by the Soviet Union as part of Hitler-Stalin deal, ?? ?? ?? regained independence and now are modern, democratic and rule- of-law states. There are lies, big lies and @mfa_russia tweets? https://t.co/tf7aEAmkr0
— Edgars Rinkēvičs (@edgarsrinkevics) August 27, 2019
Žebříčky o stavu demokracie
Jak si tedy stojí demokracie v baltských zemích? A je Rusko oprávněné kritizovat nedostatky jiných zemí? Různá média, organizace a think tanky kontinuálně zkoumají mezinárodní stav demokracie a právního uspořádání. Magazín The Economist například vystavuje index demokracie. Experti zkoumají a hodnotí mj. volby a pluralismus, fungování a kontrolu vlád, politickou spoluúčast a občanská práva.
Výsledky za r. 2018: země Baltu se umístily na místech 23 až 38 – v kategorii „neúplné demokracie“. Obzvlášť v oblasti politické spoluúčasti a v kultuře jsou ještě nedostatky. Economist zařadil do kategorie „úplné demokracie“ celkem 20 zemí. Rusko skončilo jako „autoritářský režim“ na 144. místě – z celkem 167 analyzovaných zemí.
Baltské země jsou daleko před Ruskem
Seznam „Freedom in the World“ oproti tomu považuje všechny tři pobaltské země za „svobodné“. Estonsko je s 94 ze 100 bodů na stejném místě jako Německo, Litva získala 91 a Lotyšsko 87 bodů. Rusko dosáhlo 20 bodů a není tedy považováno za svobodnou zemi. Zpráva uvádí, že tam panuje všudypřítomná nacionalistická propaganda a vládne politický útlak.
I žebříčky o globálním stavu demokracie hodnotí baltské země ve všech kategoriích výrazně pozitivněji než Rusko.
Organizace jako Reportéři bez hranic se navíc zabývají celosvětovou svobodou tisku. V jejich seznamu se nachází Estonsko na 11. místě, Lotyšsko na 24. a Litva následuje na 30. místě. Rusko je 149. z celkem 163 zemí.
V žebříčku „Global Peace Index“ je Rusko dokonce na 154. ze 163 zemí. Vyhodnocovaná kritéria jsou mj. vedené války, nedůvěra vůči spoluobčanům, počet policistů a vojáků nebo také vztahy k sousedním zemím. Pobaltské země se zde nachází mezi 35. a 38. místem.
Rovněž organizace Human Rights Watch zveřejnila svou výroční zprávu, která analyzuje situaci v oblasti lidských práv. Země Baltu se zde ani neobjevují, kdežto Rusko je uvedeno titulkem „Temná strana autoritářské vlády“. Mimo jiné dělá Rusko vše pro to, aby zabránilo mezinárodnímu prosazení práva, zatímco ve vlastní zemi panuje desítky let autoritativní represivní režim.
Výtka je nepravdivá
Pobaltské země jsou tedy různými experty a organizacemi hodnoceny jako převážně nebo zcela demokratické. Lidská práva jsou chráněna, vlády jsou kontrolovány. Nedostatky panují podle indexu demokracie v politické kultuře.
Rusko se ve všech žebříčcích hodnotících demokracii a základní práva nachází daleko za zeměmi Baltu, které Moskva napadla jako zdánlivě nedemokratické. Obvinění ruského ministerstva zahraničí tedy nejsou pouze nepravdivá, ale mají odpoutat pozornost od nedostatečných demokratických a právních standardů ve vlastní zemi – a jsou tak jen dalším příkladem propagandy a agresivní zahraniční politiky.
