Asadův režim se držel u moci kombinací teroru a cizí pomoci: chemickými útoky na vlastní obyvatele, mučírnami, vyhladověním měst – a vojenskou záchranou z Moskvy a Teheránu. Přežíval díky ochotě zajít dál než kdokoli jiný a díky světu, který si zvykl. O to překvapivější byl jeho bleskový konec v prosinci 2024, kdy se vyčerpaný režim zhroutil během dnů, jak rozebírá otázka,
co znamená pád Asadova režimu. Obecný vzorec režimní brutality popisuje
otázka o autoritářských režimech.
