Populisté a autoritáři využili koronakrizi obojím směrem: nejprve jako záminku k mimořádným pravomocem a obcházení parlamentů (vzorově Orbán), poté jako palivo vzdoru – postavili se do čela protestů proti opatřením, která mnohdy sami zaváděli. Pandemická nedůvěra se stala trvalým politickým kapitálem: kdo uvěřil, že ho stát klame o viru, snáz uvěří, že ho klame o volbách, klimatu či Ukrajině. Přesně tak funguje
rozklad důvěry, na němž autoritáři stavějí po celém světě.
