Ray Dalio vybudoval největší hedgeový fond na světě – a vedle toho vyvinul teorii o vzestupu a pádu velkých říší: „Big Cycle Theory“. Americké impérium, říká, se nám právě hroutí před očima.
Možná by v této souvislosti pomohlo představit si cenu zlata jako komentář. Když ministerstvo spravedlnosti Donalda Trumpa v pondělí zahájilo řízení proti šéfovi americké centrální banky Jeromovi Powellovi a pokusilo se tak podkopat nezávislost banky, reakce trhů nemohla být jasnější: zlato stouplo, dolar klesl. A protože je každá sázka na zlato automaticky také sázkou proti dolaru, není v této souvislosti bezvýznamné, že trojská unce zlata nyní stojí více než 4600 dolarů a je tak drahá jako ještě nikdy předtím.
Důvěra kapitálových trhů v to, že americký dolar bude i za dvacet let rezervní měnou světové ekonomiky, je dnes menší než kdykoli předtím. Jasnější vyjádření nedůvěry si lze stěží představit. A pokud by dolar skutečně ztratil svůj status rezervní měny, bude to znamenat definitivní konec amerického impéria, o kterém již bylo napsáno mnoho nekrologů. Z geopolitického hlediska bychom se pak ubírali k neklidným časům.
K čemu by pak došlo, neví asi nikdo tak přesně jako Ray Dalio. V roce 1974 přišel Dalio o práci na Wall Streetu, protože na prezentaci pro kalifornské farmáře najal striptérku, a to mu bylo teprve něco přes dvacet. Poté opustil Wall Street, přestěhoval se do Connecticutu a v provincii založil vlastní hedgeový fond Bridgewater Associates.
Podle Raye Dalia se dějiny otáčejí v kruhu
Aby byl co nejlépe připraven na velké otřesy na trhu, začal analyzovat měnové systémy velkých impérií, která v posledních 500 letech vytvořila globální rezervní měnu: nizozemské obchodní impérium 17. století, britské koloniální impérium 19. století a současné Spojené státy americké. Kromě toho také některé střední mocnosti, které zažily období rozkvětu, aniž by však vytvořily rezervní měnu: Německo, Francie, Španělsko a některé další.
Jak nizozemská, tak britská globální říše byly ve svých dobách stejně dominantní jako dnes USA. V 17. století připadalo 30 % světového obchodu na nizozemskou Východoindickou společnost. Britská koloniální říše v polovině 19. století ovládala 20 % světové ekonomické produkce. A přesto zmizely.
Analýzy Daliovi ukázaly, že určité procesy při vzestupu a pádu světových říší se cyklicky opakují přibližně každých 200 let. Hovoří – téměř jungovským způsobem – o „archetypech“. Celkem identifikoval 18 kritérií, podle nichž lze s překvapivou přesností určit, v jaké fázi cyklu se impérium právě nachází a do jaké fáze pravděpodobně vstoupí: investice do vzdělávání, rozdíly v rozdělení bohatství, státní dluh, polarizace společnosti a několik dalších. Daliovy datově náročné výzkumy ukazují, že se historie pohybuje v kruhu.
Zjednodušeně řečeno funguje tento velký cyklus takto: národ investuje do vzdělání a infrastruktury, zažívá růst a prosperitu. Peníze se investují mimo jiné do armády, která má prosperitu zabezpečit, a přijímají se nové dluhy, které mají zajistit růst.
Ale v určitém okamžiku státní dluhy převáží, rozdíly mezi chudými a bohatými se stanou příliš velké, populismus rozpoutá kulturní války, aby zakryl nespravedlnost, vojenská dobrodružství se stanou tak nákladná, že je bude možné financovat pouze dalším zadlužováním, proto centrální banka natiskne nové peníze, aby znehodnotila dluhy, a tím nakonec způsobí konec měny jako rezervní měny a nastartuje konec impéria.
To byla konstelace, která kolem roku 1720 vedla k zániku nizozemské říše. A to byla také konstelace, která kolem roku 1900 vedla k úpadku britské koloniální říše. A dnes je to situace, ve které se nacházejí i Spojené státy: aby zmírnily ekonomické škody způsobené pandemií koronaviru, vytiskly USA v roce 2020 obrovské množství peněz, což o dva roky později zvýšilo inflaci na téměř 8 %. Státní dluh USA v současné době činí téměř 130 % ročního hospodářského výkonu.
A místo toho, aby Donald Trump snížil dluh, rozhodl se ve svém nejnovějším rozpočtu přijmout nové dluhy, které mají především zvýšit rozpočet armády. Aby zakryla astronomické rozdíly v příjmech v USA, vede pravice zuřivé kulturní války, který prakticky brání provozovat na řešení orientovanou politiku. A v Číně čeká vyzyvatel, který se nemůže dočkat okamžiku, kdy konečně převezme roli světového hegemona. Dalio před několika týdny řekl deníku Financial Times, že dluhová hora USA v blízké budoucnosti povede k „ekonomickému infarktu“.
Bridgewater Associates spravuje majetek v hodnotě přibližně 154 miliard dolarů
Poté, co se Dalio přestěhoval do Connecticutu, nebylo o něm v New Yorku asi tři desetiletí nic slyšet, až dokud jeho fond během finanční krize v roce 2008 dokázal dosáhnout 14% zisku, zatímco americký akciový index S&P 500 současně ztratil 28 %. Najednou bylo jeho jméno opět ve všech ústech a celý svět chtěl vědět, jak toho dosáhl. Odpověď spočívá, stručně řečeno, v jeho „teorii velkého cyklu“. Finanční krize ho – na rozdíl od zbytku světa – nepřekvapila, protože věděl, že něco takového se cyklicky musí stát, a mohl se na to připravit. Jeho teorie se osvědčila v praxi.
Vícestránkový portrét, který o něm krátce nato publikoval deník New Yorker, nesl název „Mastering the Machine“ (Ovládnutí stroje). Protože od svých zaměstnanců vyžadoval, aby s radikální otevřeností kritizovali nejen své kolegy, ale pokud to považovali za vhodné, i své nadřízené, a protože každé jednání nahrával na video, kolovaly zvěsti, že ve skutečnosti neřídí fond, ale sektu. V rozhovorech Dalio chválí výhody transcendentální meditace.
Dnes je Bridgewater Associates největším hedgeovým fondem na světě, spravuje majetek v hodnotě přibližně 154 miliard dolarů. Dalioův soukromý majetek se odhaduje na přibližně deset miliard dolarů. A protože jeho investiční strategie, která přináší všechny tyto pohádkové čísla, je založena na „teorii velkého cyklu“, nejedná se vlastně už jen o pouhou teorii v pravém slova smyslu.
Jde spíš o příručku, která určuje, kam Bridgewater Associates investuje peníze svých klientů, ať už se jedná o suroviny, státní dluhopisy nebo akcie. Ve skutečném světě se tedy osvědčila způsobem, jakým se nikdy nemusely osvědčit například Hegelovy nebo Benjaminovy teorie o průběhu dějin.
Rayu Daliovi je dnes 76 let a je považován za finančního manažera, který pravděpodobně rozumí fungování globálního finančního systému lépe než kdokoli jiný. Svou knihu o „teorii velkých cyklů“ vydal v roce 2021.
V případě nouze má k dispozici více prostředků než většina univerzit
Oproti profesionálním historikům měl Ray Dalio tu nemalou výhodu, že pro svou knihu nemusel žádat o výzkumné semestrální volno ani žádat o externí finanční prostředky. Měl k dispozici více prostředků než většina univerzit, pokud se nejedná o Harvard nebo Stanford. Proto se při zveřejnění knihy z řad historiků ozývalo především udivené zděšení, když se ukázalo, jaké množství dat Dalio nechal shromáždit.
S marxistickým pojetím historie, historickým materialismem, má „teorie velkého cyklu“ společné minimálně to, že o průběhu historie rozhodují především vlastnické poměry, majetkové rozdíly a výrobní prostředky. Na rozdíl od historického materialismu však podle Raye Dalia nemůže jednotlivec změnit svůj osud. A po nevyhnutelném kolapsu dluhů kapitalistické společnosti nenásleduje diktatura proletariátu, ale vždy jen další nevyhnutelný dluhový kolaps.
Čína se u Raye Dalia objevuje jen okrajově. V období, které zkoumal, tedy posledních 500 letech, prostě nehrála žádnou významnou roli. V předchozích tisíciletích však byla opakovaně technologicky, ekonomicky a kulturně nejvýznamnější zemí – a nyní se opět nachází v ideální pozici, aby nahradila rozpadající se hegemonii USA. Tak to alespoň lze interpretovat na základě opakovaných prohlášení Si Ťin-pchinga, že jeho země nemyslí ve čtvrtletích, ale ve stoletích.
