Mnozí lidé popírají legitimitu protestů klimatických aktivistů, ale podporují současné protesty zemědělců v Německu. Přitom by to mělo být naopak. Sloupek prezidenta Německého institutu pro hospodářský výzkum Marcela Fratzschera pro týdeník Die Zeit.
„Když lidé blokují ulice, aby mobilizovali politiky k boji proti změně klimatu, vyvolává to pobouření a odmítání. Když blokují silnice zemědělci, aby protestovali proti snižování pro klima škodlivých dotací, politici jim ustupují.“ Tento můj příspěvek na sociální síti X vyvolal takovou vlnu nesouhlasu, jakou jsem za poslední roky nezažil.
Rockström: „Bojujeme právě naši poslední bitvu o klima a planetu“
Přitom bych šel ještě o kousek dál (1, 2): protesty klimatických aktivistů jsou naléhavě nutné, legitimní, už dávno potřebné – a to v zájmu společnosti a ochrany budoucích generací. Ve svém celku – počínaje Fridays for Future a konče u Poslední generace – jsou nejvlivnější a nejdůležitější společensko-politickou iniciativou posledních let. Protesty zemědělců jsou sice v demokracii stejně legitimní, ale jejich cíle jsou do značné míry v rozporu s cíli společnosti a budoucích generací.
Moji kritici to vidí zcela jinak a soustředí se na čtyři argumenty: říkají například, že protestující zemědělci sledují smysluplný cíl, že jsou to legitimní lidé s oprávněnými obavami – zatímco to samé klimatickým aktivistům často upírají. Zemědělci také odhalují selhání politiky a povaha jejich protestů je navíc přiměřená. Oproti tomu mnozí popírají legitimitu mladých lidí, když vycházejí do ulic, aby tak dali najevo své obavy o ochranu klimatu.
Oba protesty jsou legitimní
I já říkám, že protesty zemědělců jsou v naší demokracii legitimní, bez jakýchkoli „kdyby“ a „ale“. Protest je konkrétně namířen proti snížení dotací na zemědělskou naftu, což znamená, že zemědělci platí u čerpacích stanic téměř o 21 centů za litr méně než ostatní řidiči – spolková vláda již v reakci na protesty vzala zpět zrušení privilegií u daně z motorových vozidel. Zemědělci také volají po větší politické podpoře zemědělství obecně.
Klimatolog: „To by znamenalo konec lidské civilizace“
Prosazení těchto cílů však jde na úkor celé společnosti a naší budoucnosti. Škody na klimatu, životním prostředí a biologické diverzitě způsobené některými druhy zemědělské produkce jsou obrovské. Především produkce masa a dalších živočišných produktů má obrovský dopad na životní prostředí a klima – a je jednou z hlavních příčin klimatických změn a s nimi spojených škod na ekonomice, zdraví a budoucích generacích.
Německo stále dotuje energii, která poškozuje klima, například zemědělskou naftu, částkou přesahující 60 miliard eur ročně. To je 1,5 % hospodářského výkonu země. Jinými slovy, předpokladem fungujícího tržního hospodářství a demokracie je, aby ceny výrobků odrážely také náklady, které způsobují. Proto je zrušení dotací poškozujících klima, jako jsou dotace na zemědělskou naftu, nejen správné, ale navíc i dávno žádoucí.
Zemědělské dotace měly být zrušeny již dříve
Zemědělci si také nemohou stěžovat na údajný nedostatek finanční pomoci a podpory. V Německu a v Evropě téměř neexistuje odvětví, které by z finančních dotací těžilo více. Téměř 30 % rozpočtu EU jde na finanční podporu zemědělství. Evropská unie se angažuje v gigantickém protekcionismu, aby ochránila evropské zemědělce před globální konkurencí. To lze jistě částečně ospravedlnit důležitou úlohou potravinové bezpečnosti a péče o krajinu a kulturu. V konečném důsledku to však jde na úkor spotřebitelů, kteří v důsledku toho platí za své zboží výrazně vyšší ceny.
Odborník na demokracii a protesty o Poslední generaci
Navzdory tvrzení kritiků nespočívá neúspěch politiky ve snižování dotací do zemědělství. Jistě, rychlost těchto škrtů je nešikovná. Jsou však správné a nezbytné. Selhání politiky spočívá spíše v tom, že tyto dotace a protekcionismus zemědělství nesnížila mnohem dříve a výrazněji – ve prospěch klimatu, životního prostředí a zdraví, ale také hospodářství a společnosti.
Cíle klimatických protestů jsou důležitější
A co klimatičtí aktivisté, je jejich protest méně legitimní a méně přiměřený? Téměř všechny výše zmíněné argumenty proti cílům protestů zemědělců hovoří zároveň ve prospěch protestů klimatických aktivistů. Na rozdíl od zemědělců jim nejde jen o vlastní budoucnost. Jejich protesty jsou zaměřeny především na ochranu budoucích generací. Vzhledem k narůstajícím přírodním katastrofám, změnám životního prostředí a ztrátě biologické rozmanitosti bychom si již všichni měli být vědomi obrovských škod, které nám všem změna klimatu způsobuje. Protesty klimatických aktivistů jsou proto nejen stejně legitimní z demokratického hlediska, ale jsou také společensky, sociálně a ekonomicky mnohem důležitější než protesty zemědělců.
Benecke: „To přesahuje jakoukoli vědeckou představivost“
Kromě toho vědecké důkazy a fakta hovoří plně ve prospěch klimatických aktivistů. Změna klimatu je způsobena člověkem, způsobuje obrovské škody a představuje existenční hrozbu. Klimatičtí aktivisté proto právem obviňují politiky, že pro snížení těchto škod dělají stále příliš málo a příliš pozdě.
Protesty za klima mohou být sporné, ale jsou užitečné
I když o některých činech Poslední generace se dá polemizovat a nemyslím si, že jsou vždy přiměřené, forma jejich protestů je přesto vždy mírumilovná, nikdy ne agresivní. Například neblokují trajekty (narážka na rozzuřený dav, který vyhrožoval spolkovému ministrovi průmyslu a životního prostředí Robertu Habeckovi při jeho návratu z dovolené; pozn. PQ), nevyhrožují politikům a ostatním občanům a jasně se distancují od pravicových extremistů a nepřátel demokracie (narážka na infiltraci zemědělských protestů extrémní pravicí; pozn. PQ). Je naopak ostudou demokracie a slušnosti, když politici a média označují ochránce klimatu za teroristy, jednají s nimi jako se zločinci a popírají legitimitu jejich protestů.
Vedro? Promluvme si o skutečných extremistech!
Oba protesty mají společné to, že jsou stejně demokraticky legitimní a že se oba týkají budoucí životaschopnosti naší země a toho, jak se vypořádáme s klimatem a životním prostředím. Cíle klimatických aktivistů jsou v každém ohledu naléhavější. Jak dlouho nám bude trvat, než to jako společnost pochopíme a začneme podle toho jednat? Politikové by neměli ustupovat zemědělcům, ale řídit se požadavky a apely klimatických aktivistů.
Marcel Fratzscher je známým německým ekonomem. Od roku 2013 vede Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) a je profesorem makroekonomie na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Předtím byl od roku 2008 vedoucím oddělení analýzy mezinárodní politiky v Evropské centrální bance (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2007 obdržel Fratzscher cenu Kiel Institute Excellence Award in Global Economic Affairs za výzkum globálních vazeb mezi finančními trhy a měnovou politikou a cenu CEPR 2007 za nejlepší výzkumný článek centrální banky za práci o bublinách na finančních trzích a globální nerovnováze. V žebříčku ekonomů německého ekonomického magazínu Handelsblatt 2011, který od roku 2007 hodnotí výzkumný výkon přibližně 1500 ekonomů na základě kvality jejich publikací, se umístil na čtvrtém místě. V roce 2016 se umístil v první desítce žebříčku nejvlivnějších ekonomů Německa, který sestavuje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Marcel Fratzscher je také častým hostem německých médií, kde komentuje ekonomická a hospodářská témata.
