Ti, kteří sviští trojcifernou rychlostí za hodinu, nejsou příliš nadšeni. Ale pro všechny ostatní je rychlost 30 km/h v zastavěných oblastech čirým potěšením. Příspěvek Kerstin Finkelsteinové pro berlínský deník TAZ.
Jsem proti zónám 30 km/h. A nejsem sama. Mnoho řidičů aut se cítí zónami 30 km/h omezeno: utratili vysoké částky za vozidla, která jsou schopna jet trojcifernou rychlostí – a mají jet rychlostí lepšího cyklisty? A přitom jim stejně neustále někdo překáží: ve velkých městech je průměrná rychlost motorových vozidel ve špičce hluboko pod 30 kilometrů za hodinu. Důvodem jsou dopravní zácpy – příliš mnoho aut na jednom místě: v Mnichově stráví řidiči v zácpách úctyhodných 74 hodin ročně, v Berlíně 71 hodin, dokonce i v Brémách to je ještě 40 hodin.
Jaké jsou skutečné výhody zón s rychlostí 30 km/h?
Docela velká část života! Takže se dokážu vcítit do utrpení lidí sedících v autech, zatímco je míjím na kole. Vždyť v reklamách vypadá všechno tak hezky: auto jako ladný dobyvatel věčně klikatých pobřežních silnic, řízené štíhlými, sportovně založenými lidmi, kteří vždy najdou volné parkovací místo přímo před svým cílem. A teď mají ono auto, plouží se městem, kde věčně svítí červená a kdekoli chtějí zaparkovat, už tam někdo stojí. A když je náhodou volný provoz, mají kvůli značce jet pomaleji, než by mohli?
Ne. Ne kvůli nějaké značce, ale protože tam žijí lidé, kteří chodí pěšky a jezdí na kolech. Při rychlosti 30 km/h se vnímaný hluk z dopravy a riziko nehod snižuje na polovinu. Riziko smrtelných nehod se snižuje dokonce o 75 %. Rychlost 30 km/h tedy snižuje neustálé a konstantní poškozování zdraví všech (a právě) lidí, kteří právě nejedou autem.
Většina řidičů by přestoupila na kolo nebo veřejnou dopravu
Nemám nic proti „třícítce“, ale vadí mi „zóna“. Vždyť ve všech obcích a městech žijí lidé, kteří nemají rádi, když někdo dělá hluk a nechtějí být přejeti. Nikdy jsem neslyšela, že by někdo řekl, že jeho vysněný byt musí splňovat především jedno kritérium: musí být na rušné silnici bez omezení rychlosti. Bylo by tedy logické, kdyby omezení rychlosti na 30 km/hod platilo ve všech zastavěných oblastech.
Sem s rychlostním limitem 30 km/h v zastavěných oblastech!
To by také umožnilo více zábavy pro dopravní svobodné demokraty. Protože pak by pravděpodobně v každém městečku bylo alespoň jedno zařízení na měření rychlosti s usměvavým smajlíkem. Každý by dostal možnost nechat se vyfotit se zlým obličejem při jízdě na kole. To je realizace touhy po svobodě a výkonnosti v jenom!
V automobilismu je spousta privilegií, lží a sebeklamu
Fun fact: na kole nejste omezeni obecnými rychlostními limity dopravních předpisů (ty platí pouze pro motorová vozidla), nýbrž nesete odpovědnost za to, že nikoho neohrozíte.
V duchu svobody, výkonnosti a osobní odpovědnosti by tedy mělo platit heslo: žádné další zóny 30 km/h, ale třicítka po celém městě! Pokud by nějaká občanská iniciativa chtěla zavést zónu 50 km/h před vlastním vchodem, lze vždy uvažovat o výjimkách.
Politoložka Kerstin Finkelsteinová je novinářkou a knižní autorkou, odbornicí na dopravní politiku a migraci. Studovala ve Vídni, Hamburku a Postupimi. Absolvovala stáž v deníku „Semanario Israelita“ v Buenos Aires. Žije v Berlíně. Mezi její knihy patří „Moderní muslimové. Dětství – kariéra – klišé“ (Moderne Muslimas. Kindheit – Karriere – Klischees„, Verlagshaus Jacoby & Stuart, 2023), „Černí hrdinové. Černoši – Němci – úspěšní“ (Black Heroes. Schwarz – Deutsch – Erfolgreich, Verlagshaus Jacoby & Stuart, 2021), „Pouliční boj. Proč potřebujeme novou cyklistickou politiku“ (Straßenkampf. Warum wir eine neue Fahrradpolitik brauchen, CH. Links Verlag, 2020), „Jezdi na kole!“ (Fahr Rad!, Delius Klasing, 2017).
