Alternativy k hrubému domácímu produktu

Indikátory prosperity

Alternativy k hrubému domácímu produktu
HDP se zdá být překonaným ukazatelem, který nevyhovuje požadavkům dnešní doby.
REKLAMA

Jak měřit prosperitu v době klimatické krize? O platnosti hrubého domácího produktu se již nějakou dobu pochybuje. Po celém světě se objevují nápady, jak by mohly vypadat nové ukazatele.

Hrubý domácí produkt (HDP) je pojem starý a zavedený. Tato statistika však již neodpovídá požadavkům světa, který se potýká s klimatickou krizí. Existuje mnoho návrhů, jak HDP nahradit – nebo alespoň doplnit. Téměř ve všech diskutovaných modelech má hrát větší roli ekologická stopa a další důsledky pro životní prostředí.

Odkud pochází idea HDP?

Podle německého Spolkového statistického úřadu je hrubý domácí produkt měřítkem ekonomické výkonnosti ekonomiky v daném období: „Měří hodnotu zboží a služeb vyrobených v tuzemsku (vytvořená hodnota), pokud nejsou použity jako mezivstupy pro výrobu jiného zboží a služeb.“ V případě velkých průmyslových zemí se jedná o biliony eur rok co rok.

Zachrání klima sociální body zvratu?

V případě hrubého národního produktu se naopak od HDP odečítají příjmy ze zaměstnání a majetku, které plynuly do zahraničí, a přičítají se ty příjmy, které získali občané ze zahraničí.

Země s nejvyšším HDP v roce 2022
Pořadí 20 zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) v roce 2022 (v miliardách USD). Zdroj: IMF; grafika: POLITIQ.

Hrubý domácí produkt je tedy „hlavním“ ukazatelem prosperity. Tento statistický ukazatel se v této podobě používá již od 50. let 20. století, vysvětluje ekonomický historik Werner Plumpe. A to i přesto, že například první statistiky o pohybu zboží byly shromažďovány v rámci konkurence mezi obchodními státy v období merkantilizace v 17. a 18. století. Podle Plumpe dodává, že první komplexní statistiky o celých národních ekonomikách vznikly až ve 20. století – v důsledku plánovaného hospodářství během světových válek.

Jaké jsou výtky vůči HDP?

Kritika HDP se objevuje již dlouho. Již v 60. letech 20. století americký politik Robert Kennedy prohlásil: „Hrubý domácí produkt měří všechno kromě toho, kvůli čemu stojí za to žít.“ Podle ekonomického historika Plumpeho se od 70. let 20. století vede debata o tom, zda HDP přesně odráží výkonnost ekonomiky. Hrubý domácí produkt obsahuje pouze zboží a transakce, které lze identifikovat prostřednictvím tržních cen. Plumpe tvrdí, že indikátor HDP je „nepostradatelný“, ale měl by být doplněn dalšími ukazateli.

Kritika HDP se dnes zdá být oprávněnější než kdykoli předtím, protože nárůst materiálního bohatství s sebou nese obrovské ztráty v jiných oblastech. Škody na životním prostředí jsou považovány za vnější efekt HDP, a proto do něj nejsou zahrnuty. Mnohé ekologické problémy, jako je změna klimatu, vymírání druhů a znečištění, často rostou s HDP, ale hrubý domácí produkt je nereflektuje. Kritika se objevuje také ze sociálních důvodů. V mnoha zemích se například zvětšují rozdíly mezi bohatými a chudými a lidé se cítí rostoucí akcelerací přetíženi.

Jak rozšířená je myšlenka nového měření prosperity?

Ředitel statistické divize OSN Stefan Schweinfest spočítal, kolik alternativních ukazatelů existuje: „Po celém světě jsme narazili na více než 500 iniciativ pro vývoj nových indikátorů. A to je samozřejmě na první pohled trochu překvapivé. Na druhou stranu to svědčí o tom, že jsou potřeba. A dobrá zpráva je, že už máme na čem stavět.“

Neomezený růst na planetě s omezenými zdroji

Od globální finanční krize v letech 2008/09 se stále více zemí snaží přijmout širší přístup k blahobytu, říká Nicola Brandtová, ekonomka a vedoucí berlínského centra OECD. Od roku 2009 spolupracuje OECD se svými členskými zeměmi na doplnění hrubého domácího produktu. Faktory, jako je ochrana klimatu, zdraví a vzdělávání, jsou také aspekty, které je třeba zahrnout, aby bylo možné řídit politiku a navrhovat kvalitní opatření.

REKLAMA

Na úrovni Organizace spojených národů se diskutuje o zavedení tzv. „Beyond GDP“ (Gross domestic produc, anglicky hrubého domácího produktu). Generální tajemník OSN António Guterres chce se zeměmi světa diskutovat o tom, jak by mohl vypadat celosvětově přijatelný alternativní ukazatel blahobytu nad rámec HDP. Již nyní začíná být zřejmé, že se má jednat o statistiku udržitelného rozvoje. V roce 2024 má být toto téma předmětem velkého summitu budoucnosti OSN. Pravděpodobně nepůjde o jedno číslo, jako u HDP. Místo toho bude pravděpodobně existovat jakási nástěnka – s údaji o nejrůznějších oblastech života.

Jaké alternativní ukazatele prosperity již existují?

Jedním z nejznámějších ukazatelů je HDI, tedy Human Development Index – index lidského rozvoje. Spojuje průměrnou délku života, vzdělání a příjem do jednoho čísla. Existuje také Better Life Index (index lepšího života) OECD a mnoho různých národních iniciativ, jako je například Recoupling Dashboard.

Život v ekonomice nulového růstu a proč by se nám mohl líbit

V Německu již nějakou dobu existuje národní index blahobytu, který kombinuje 21 ekonomických, ekologických a sociálních faktorů. Mimochodem, na rozdíl od HDP se v posledních letech nezvyšoval. Jeho nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1999.

A dále je tu hrubý ekosystémový produkt (Gross Ecosystem Product, zkráceně GEP). O jeho prosazení se spolu se statistiky z OSN zasloužila Gretchen Dailyová, ekoložka ze Stanfordovy univerzity. V roce 2021 jej schválila OSN, země jako Kolumbie a Švédsko s ním již experimentují a Čína dokonce v roce 2022 zavedla GEP pro celostátní použití. Přesně o to jde: protože tržní cena za výkony ekosystémů neexistuje, je třeba ji vypočítat. Jinými slovy, přírodě je dána hodnota, kterou lze zahrnout do výpočtů.

Jak mohou vzniknout nové indexy prosperity?

Podle ekonomky Brandtové z berlínského centra OECD může ještě nějakou dobu trvat, než bude zavedena celosvětově jednotná metodika. Důležitá je řada ukazatelů a kvalitních dat.

Pokrok je patrný například v hrubém ekosystémovém produktu GEP. Stanfordská ekoložka Gretchen Dailyová a její kolegové jej testovali a vypočítali na příkladu čínské provincie Čching-chaj, velmi řídce osídlené oblasti, která je přibližně dvakrát větší než Německo a má šest milionů obyvatel. Provincie Čching-chaj je hotspotem biodiverzity a je považována za „vodárenskou věž“ Číny, protože zde pramení řeky Jang-c’-ťiang, Žlutá řeka a Mekong. Čínsko-americký výzkumný tým shromáždil velké množství údajů: tržní ceny hospodářských zvířat, ryb, zemědělských produktů, ceny energie z vody, ale také například ceny ekosystémových služeb poskytovaných lesy nebo intaktními zelenými plochami.

Mojib Latif: „Náš čas se krátí a nikdo to nechápe“

I když nakonec některé údaje chyběly, vznikl první obrázek: v roce 2015 vytvořily různé ekosystémy díky prevenci písečných bouří hodnotu v hodnotě dobrých čtyř miliard eur a díky udržování kvality půdy 900 milionů eur. Celkově činil produkt ekosystémů v provincii Čching-chaj v roce 2015 ekvivalent přibližně 24 miliard eur. Lví podíl na tom měly zásoby vody a vyrobená vodní energie. Avšak jen asi třetina z nich přinášela prospěch samotné provincii Čching-chaj. Ze zbývajícího výkonu, které tamní příroda poskytovala, měly prospěch jiné regiony.

Existují již země, kde se při politických rozhodnutích zohledňují alternativní ukazatele blahobytu. V čele stojí Nový Zéland, který je členem takzvané Wellbeing Alliance – Aliance pro blahobyt. Tam jsou rozpočty vyčleněny na dosažení určitých cílů v oblasti skutečného zlepšení života, jako je zlepšení duševního zdraví nebo blahobytu dětí. A úspěch se také měří a vyhodnocuje.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno