
V Turecku se německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková na otevřené scéně pohádala se svým protějškem Mevlütem Cavusogluem. Říká, že nemá smysl vyměňovat si fráze. To může uvolnit rigiditu a jasněji definovat problémy. Problémem se stává, když se samotná přímočarost stane obchodní značkou, komentuje v RND Daniela Vatesová.
Diplomacie je často věcí přibližností. Problémy se v šroubovaném jazyce spíše obcházejí než popisují a jsou vyzdobeny líbivými výrazy. Slovník sice vedle jemností obsahuje i zákeřnosti, ty jsou ale pro nezasvěcené jen těžko dešifrovatelné. Platí, že když už jde o těžké záležitosti, je lepší se k nim přiblížit obezřetně.
Proč válka? Einsteinův a Freudův pokus o odpověď
Annalena Baerbocková (Zelení) jako nová ministryně zahraničí, a tím i německá šéfdiplomatka, pěstuje jiný styl: je přímá až chlapácká – to je jasný rozdíl oproti jejím předchůdcům, dotěrnému Heiko Maasovi (SPD), rozvážnému Franku-Walteru Steinmeierovi (SPD) a profesně nejistému Guidu Westerwellemu (FDP).
Baerbocková vysvětlila svůj přístup na setkání se svým tureckým protějškem Mevlütem Cavusogluem takto: „Nemá smysl si jen vyměňovat fráze.“ Proto během setkání občas i velmi silně zahřmělo.
Baerbockové se daří udržet rovnováhu
To nemusí být drama. Konfrontace může uvolnit strnulost. Ti, kteří vždy říkají „možná“ a nikdy „ne“, nedávají svým protějškům najevo, že je třeba přehodnotit své postoje. Jasná řeč je vždy více osvěžující než obvyklé diplomatické kličky – a ve státech, kde je opozice potlačována, pomáhá, když představitelé autokratické vlády a veřejnost od oficiálních hostů uslyší alespoň pár jasných slov.
Čas na radikální odklon od nadměrné spotřeby
Problémem se stává, když se přímočarost pěstuje především jako obchodní značka a když se ztrácí cit pro jemnosti a pro okamžiky, kdy je zdrženlivost užitečnější než útočnost. To lze někdy pozorovat u Sigmara Gabriela (SPD) – ano, i on byl kdysi ministrem zahraničí. Baerbockové se zatím daří udržovat rovnováhu. Svůj úřad utváří více, než aby se nechala utvářet svým úřadem.
Turecká opozice Baerbockovou chválí
„Přímá prohlášení a konfrontace jsou někdy nevyhnutelné“, spolupředseda prokurdské strany Lidově demokratické strany (HDP) považuje za správné, že německá ministryně zahraničí jasně oponuje svému tureckému protějšku, píše magazín Der Spiegel v článku „Turecká opozice Baerbockovou chválí“.
Může se stát Baerbocková kancléřkou? Odpověď je dávno jasná.
Turecký opoziční politik Mithat Sancar pochválil německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou za její jasná slova během setkání s jejím protějškem Mevlütem Çavuşoğluem v Istanbulu. „Přímá prohlášení a konfrontace jsou někdy nevyhnutelné, nejen nutné,“ řekl v sobotu spolupředseda prokurdské strany HDP po jednání s Baerbockovou v Ankaře. Turecký ministr zahraničních věcí Çavuşoğlu na takových setkáních vždy mluví velmi jasným jazykem. Nyní to bylo poprvé, kdy se jeho německý protějšek zachoval stejně. „To bylo v pořádku“, řekl. Dodal, že se jedná o „nezbytnou konfrontaci“.
Neideologická politička
Deník Die Welt informuje, že před odletem do Turecka Baerbocková navštívila i Řecko. Obě členské země NATO jsou dlouhodobě znesvářené (nejen) kvůli sporům o egejské ostrovy. Po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem se německé ministryně jeden novinář zeptal, zda bude v Turecku mluvit stejně jasným tónem jako v Aténách. „Nejsem ten typ, který by v jednom hlavním městě říkal jednu věc a v druhém druhou“, odpověděla Baerbocková. I v dalších bodech politička Zelených naznačuje, že jí jde o nezaujatý pohled. Podle Baerbockové je třeba objasnit nezákonné odmítání migrantů na moři, z něhož agentura EU pro boj proti podvodům obviňuje řeckou pobřežní stráž. Zároveň ale přiznává, že Německo a ostatní země EU nechaly Řeky s problémy migrace příliš dlouho na holičkách.
Oteplování: „Bohužel jde o předzvěst budoucnosti“
I v Ankaře německá ministryně zahraničí poděkovala za přijetí milionů syrských uprchlíků. Baerbocková se zde setkala také s ženskými aktivistkami a pracovníky, kteří pomáhají uprchlíkům. Jsou to důležité politické signály, stejně jako její návštěva bývalého nacistického velitelství v Aténách a tamního památníku holocaustu.
A samozřejmě rovněž zmínila ruskou válku proti Ukrajině: „Evropská sounáležitost nás vede k solidaritě s lidmi na Ukrajině,“ vysvětlila. „Tam jsou denně chladnokrevně vražděny matky, otcové a děti. Putin musí vědět, že náš odpor proti jeho ničivému tažení neslábne. Bráníme náš evropský mírový řád.“ Baerbocková přináší kritiku a pochopení pro oba partnery NATO. Není čas na velká řešení. Nyní je čas na pečlivou práci na detailech, aby se dům, který se dosud nazývá Západem, udržel pohromadě. Baerbocková se však také snaží být otevřenější a jasnější. A ne vždy je to přijímáno vlídně.
Již Kant popsal autoritářské typy jako je Putin
Turecký opoziční politik Sancar k tomu dodává: „Nová spolková vláda má šanci pracovat na míru ve smyslu světového řádu Immanuela Kanta. I když je to utopie.“ Kant nastínil věčný mír pomocí osvěty. Annalena Baerbocková se o to alespoň snaží jasnou a jednoznačnou rétorikou. Zda to přispěje k řešení konfliktů ale nezávisí jen na ní.

















