Je několik velmi horkých dní v červnu prostě jen „počasím“? Světová meteorologická organizace v Ženevě jistě vidí souvislosti se změnou klimatu.
Jak velký vliv mají klimatické změny na současnou vlnu veder, která v těchto dnech sužuje Evropu a Německo? Odborníci na počasí jsou rozděleni: na jedné straně vždy zdůrazňují, že v červnu, tedy na začátku léta, byly častěji velmi horké dny. A především, že takové několikadenní vlny veder jsou „počasím“ – a nikoli „změnou klimatu“.
Na druhou stranu Clare Nullisová-Knappová, mluvčí Světové meteorologické organizace (WMO) v Ženevě, zdůrazňuje pod dojmem současné vlny veder: extrémně vysoké teploty, které se rozšířily ze severní Afriky přes jižní Evropu a tento víkend dorazily do Švýcarska a Německa, jsou typické spíše pro červenec nebo srpen – a nikoli pro červen.
Takové extrémní povětrnostní situace by se v budoucnu v důsledku klimatických změn vyskytovaly častěji, a to stejně neobvykle brzy a intenzivně jako nyní v Evropě, tvrdí Nullisová podle agentury dpa. „To, co zažíváme dnes, je bohužel předzvěstí budoucnosti.“ Na vině je vysoká koncentrace plynů v atmosféře, které způsobují skleníkový efekt.
V některých částech Španělska a Francie se teploměry v těchto dnech vyšplhaly o více než deset stupňů nad průměr ročního období, uvádí Nullisová. Španělsko, Portugalsko, Maďarsko a Srbsko jsou postiženy suchem.
Průměrná teplota v Německu se od roku 1881 zvýšila o 1,6 stupně.
Údaje Německé meteorologické služby (DWD) v loňském roce prokázaly, že klimatické změny mají v současné době v Německu silný vliv na počasí – v některých případech dokonce ve větší míře než ve světě. Z dokumentu DWD vyplývá, že uplynulé desetiletí bylo až o dva stupně teplejší než první desetiletí pozorování počasí v letech 1881 až 1910.
Celkově se průměrná teplota v Německu od roku 1881 zvýšila o 1,6 stupně – celosvětově je tato hodnota nižší a činí 1,1 stupně. Četnost extrémních vln veder se prokazatelně zvýšila, zatímco silných mrazů ubylo, uvedlo DWD: „Dlouhotrvající fáze s maximálními denními teplotami 30 stupňů a více jsou v některých oblastech novým fenoménem.“
Přesně před rokem se počasí v Německu projevilo „horkými“ dny s maximálními teplotami nad 30 stupňů Celsia a „tropickými nocemi“ po celém území. Podle meteorologických definic se jedná o dny s teplotami nad 30 stupňů a noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia.
Meteorologové hovoří o „vlně veder“, když průměrná maximální teplota překročí 30 stupňů Celsia po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích dnů. Tuto hranici v současné době pravděpodobně nedosáhneme, protože přinejmenším v Berlíně a Braniborsku se v pondělí očekává pokles teplot na přibližně 19/20 stupňů. V pátek však bude následovat postupný vzestup na 31 stupňů.
V otázce, do jaké míry jsou vlny veder důkazem změny klimatu, zastává DWD názor, že změny klimatu jsou patrné pouze tehdy, když se porovnají dlouhodobé průměrné hodnoty za poslední období s hodnotami za starší období. Průměrná teplota v Německu, která se oproti roku 1881 zvýšila o 1,6 stupně, skutečně přispívá k tomu, že jsou častěji překračovány mezní hodnoty, přibývá horkých dnů a také vln veder.
Zvyšuje se intenzita a trvání vln veder
Intenzita a trvání vln veder se za posledních 30 let zvýšila, proto Andreas Friedrich z DWD také poznamenal: „Vlny veder jsou v důsledku oteplování mnohem pravděpodobnější.
Tento trend lze pozorovat po celém světě, nejen v Německu a Evropě. Počet vln veder v západní Evropě se však v posledních dvou desetiletích „zvýšil více, než by se dalo očekávat“, řekl deníku Tagesspiegel Dim Coumou, který se zabývá výzkumem klimatických extrémů na VU Amsterdam a pro nizozemskou meteorologickou službu KNMI, u příležitosti loňské vlny veder.
Výzkumníci klimatu diskutují o dvou teoriích, které nesouvisí pouze se skleníkovým efektem. Jednou z nich je změna cirkulace vzdušných proudů v atmosféře. Tryskové proudění (jetstream), které často přinášelo do Evropy ochlazení, zesláblo, a proto vlny veder nad kontinentem trvají déle.
Za druhé, půda v Evropě je na mnoha místech sušší, a proto se z ní v teple odpařuje méně vody. Chladicí účinek odpařování selhává a slunce vzduch více ohřívá.
