Ruský prezident Vladimír Putin se snaží vyhladovět ukrajinská města jako Charkov a Mariupol, obléhá Kyjev a chystá se zaútočit na Oděsu. Putinův důvěrník Dmitrij Medveděv nyní pohrozil USA „jadernou explozí“, pokud budou nadále vystupovat proti Rusku. Zůstane Západ pouze v roli diváka? Magazín FOCUS Online hovořil s bývalým brigádním generálem Erichem Vadem.
FOCUS Online: Německý kancléř Olaf Scholz a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zatím nasazení NATO na Ukrajině vyloučili. Kde jsou pro Západ červené linie?
Erich Vad: Jedinou červenou linií je útok na smluvního partnera NATO. Pak podle článku 5 Smlouvy o NATO vstoupí do hry aliance. To je jediná červená linie. A tak je to dobře.
Focus: Takže genocida ve městech jako Mariupol nebo Charkov by nebyla červenou linií?
Vad: Ve válce se dějí kruté věci. To tak bohužel je. Termín jako „genocida“ však rychle používají politici, a to i obě bojující strany. Měli bychom s nimi ale zacházet velmi opatrně. A tyto politicky či propagandisticky používané termíny nejsou kritériem pro misi NATO.
„Putin nemá zájem na jaderné devastaci Ukrajiny“
Focus: Ani použití chemických zbraní nebo taktických jaderných střel?
Vad: Ne. Červená linie NATO je jasně vymezena. Neměli bychom vyvolávat třetí světovou válku tím, že zavedeme bezletové zóny nad Ukrajinou nebo vytyčíme nové červené linie v oblasti chemických zbraní. Navíc existuje široká škála chemických zbraní – od omračujících až po smrtící. Putin je zatím nepoužil, ale samozřejmě se to stát může. Použití taktických jaderných raket proti Ukrajině by naopak bylo extrémní a pro Rusko nesmyslné.
Madman z Moskvy: uvrhne Putin svět do jaderné války?
Focus: Proč? Putin by je mohl využít k rychlému ukončení války.
Vad: Putin nemá zájem na jaderné devastaci Ukrajiny. Ukrajina není pro Rusy jen tak ledajaká země, ale bratrský národ, etnicky spřízněný a také křesťansko-pravoslavný. Po jaderném útoku by navíc ruský postup již nebyl možný. Ne, Putinovi jde nyní o něco úplně jiného: chce se vyhnout tomu, aby se Ukrajina stala druhým Afghánistánem – dlouhou, tvrdou válkou s mnoha ztrátami. Nechce, aby na Ukrajině probíhala zástupná válka mezi bloky, v níž Západ po léta dodává Ukrajině zbraně.
Focus: Ale jak se z toho Putin nyní dostane? Ukrajinská armáda se houževnatě brání a na kapitulaci nepomýšlí.
Vad: Ukrajina také vůbec nemusí kapitulovat. Obě strany toho v této čtyřtýdenní válce předvedly už hodně: Putin již dosáhl několika válečných cílů – Donbas je obsazen a také Ukrajina je odříznuta od Azovského a téměř i od Černého moře. Na druhou stranu armáda Volodymyra Zelenského dokázala, že se umí bránit a má vysokou bojovou morálku, aby Rusům způsobila těžké ztráty. Nyní by měl nastat čas pro jednání, ale zatím nevidím žádnou skutečnou ochotu ani z jedné strany. Západ proto nyní musí oběma stranám ukázat diplomatické cesty k mírové dohodě.
„Zapojení NATO do války na Ukrajině by nyní znamenalo 3. světovou válku“
Focus: Není mír ještě na míle daleko? Putinův důvěrník a bývalý ruský premiér Dmitrij Medveděv právě varoval USA před jadernou eskalací. Ukrajina chce zahájit protiofenzívu.
Vad: Upřímně řečeno, ukrajinskou ofenzívu zatím nevidím. Několik drobných územních zisků u Kyjeva ještě nepředstavuje protiofenzívu. A Medveděvova prohlášení mají Západu pravděpodobně připomenout, že máme co do činění s jadernou a světovou velmocí Ruskem, a nikoli s Íránem nebo Libyí. Tato prohlášení jsou hrozbou i odstrašujícím prostředkem. Ukazují však také, že Rusko je pod velkým tlakem. O to důležitější by bylo diplomatické řešení.
Kasparov: „Toto už je třetí světová válka“
Focus: Dostaneme se u Putina s diplomacií dál? Mnozí odborníci tvrdí, že Putin rozumí pouze jazyku síly.
Vad: Ano, sílu už musíte ukázat. A ano, Putin rozumí pouze jazyku síly. Západ – zejména Velká Británie a USA jako signatáři Budapešťského memoranda – však mohl tuto vojenskou sílu ukázat již loni. Před válkou se jako červená linie ještě dala Putinovi nastavit invaze na Ukrajinu. Nyní je tato šance pryč. Zapojení NATO na Ukrajině by nyní znamenalo třetí světovou válku. Nyní NATO tuto sílu posiluje jinak, a to zvýšením přítomnosti svých vojáků v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsko a na Slovensku. Posílení Bundeswehru je také známkou síly a slouží k odstrašení Putina. Nyní musíme jasně projevit vůli bránit se, abychom Putina přiměli k jednání.
Focus: Co by bylo možné Putinovi při takových jednáních nabídnout?
Vad: Ukrajina se již vzdala členství v NATO. Nyní musí politici rozvinout další diplomatické nápady a trochu představivosti – například řešení à la Rakousko nebo Švýcarsko. Jako vojákovi mi zde chybí politické iniciativy.
Všechny články o ruském tažení proti Ukrajině najdete ve zvláštní rubrice.
65letý Erich Vad je brigádním generálem Bundeswehru ve výslužbě. V letech 2006-2013 byl vedoucím skupiny ve Spolkovém kancléřství, tajemníkem Spolkové bezpečnostní rady a poradcem tehdejší kancléřky Angely Merkelové pro vojenskou politiku. Vad napsal doktorát o významu vojenského teoretika Carla von Clausewitze.
