Německo podporuje Ukrajinu dlouhodobě a v mnoha oblastech souběžně. Patří mezi ně rozvojová spolupráce, diplomatické úsilí, podpora Bundeswehrem i hospodářská pomoc.
Spolková republika Německo má velký zájem na stabilní, demokratické a hospodářsky prosperující Ukrajině. Tím spíše, že humanitární situace na východě země je kvůli konfliktu, který tam trvá již osm let, neutěšená (viz rubrika Rusko-ukrajinský konflikt). Na mnoha místech žijí lidé v neustálém strachu – a ten se pravděpodobně ještě zvýší poté, co ruský prezident Vladimir Putin 21. února formálně uznal separatistické samozvané „lidové republiky“ na východě Ukrajiny a v noci z 23. na 24. února pak zemi chladnokrevně napadl.
Německý kancléř Olaf Scholz 22. února odsoudil jednostranné uznání tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky jako „závažné porušení mezinárodního práva“. Ruský prezident Putin nejenže porušil Minskou dohodu, kterou sám podepsal na přelomu let 2014/2015, ale také porušil zásadu „respektování celistvosti a neměnnosti hranic a suverenity každé země“.
30 let po rozpadu Sovětského svazu bojuje Putin za návrat impéria
Kancléř vyslovil uznání ukrajinské vládě za to, že se „nenechala vyprovokovat Ruskem. Protože přesně na to ruský prezident čekal, aby měl záminku k případné okupaci celé Ukrajiny.“
Během zvláštního zasedání Spolkového sněmu kancléř Olaf Scholz v neděli 27. února opět ostře zaútočil na ruského prezidenta Vladimíra Putina a označil ho za „válečného štváče“. Putinovo jednání je „nehumánní, v rozporu s mezinárodním právem a nelze ho ničím a nikým ospravedlnit“. Scholz také oznámil jednorázové navýšení rozpočtu pro rok 2022 o 100 miliard eur na vojenské výdaje. „Od nynějška budeme do obrany investovat více než dvě procenta HDP – rok co rok“, dodal dále. Německo také vybuduje dva terminály pro dodávky zkapalněného plynu v Brunsbüttelu a Wilhelmshavenu ve Šlesvicku-Holštýnsku a Dolním Sasku. Od neděle 15:00 hod. SEČ bude navíc německý vzdušný prostor uzavřen pro ruskou leteckou dopravu.
Diplomatické úsilí k urovnání rusko-ukrajinského konfliktu
Německo však Ukrajinu podporuje dlouhodobě. Spolková republika spolu s Francií zavedla mírové rozhovory v normandském formátu (Ukrajina, Rusko, Francie a Německo) s cílem vytvořit trvalou a životaschopnou mírovou perspektivu pro obyvatele východní Ukrajiny.
Další stabilizační opatření jsou podporována německou stranou, zejména v oblastech monitorování konfliktů, zprostředkování míru, řízení konfliktů občanské společnosti, usmíření a dialogu, jakož i ochrany civilního obyvatelstva a podpory právního státu – od roku 2014 částkou přibližně 44,4 milionu eur.
Pokrytectví bývalého německého kancléře: „Pane Schrödere, odstupte!“
Německo podporuje Ukrajinu již řadu let a přispívá k hospodářskému a finančnímu posílení a bezpečnosti země. Kancléř Scholz proto Ukrajinu znovu ujistil: „To, co děláme, je posilování ekonomické a obchodní odolnosti Ukrajiny tím, že jsme i nadále největším finančním stabilizátorem Ukrajiny a zůstaneme jím i nadále.
Německo je zemí, která v posledních letech poskytla Ukrajině největší pomoc i v globálním měřítku. Díky přibližně dvěma miliardám eur jsme „ukrajinskou ekonomiku učinili odolnější a nezávislejší na zahraničním vlivu“, zdůvodnil německé snahy kancléř.
Více než miliarda eur na rozvojovou spolupráci s Ukrajinou
Jen z fondů rozvojové spolupráce podpořilo Německo Ukrajinu od roku 2014 již více než jednou miliardou eur. „Jde o silnou, klimaticky šetrnou ekonomiku, sebevědomou občanskou společnost, ale také o novou infrastrukturu a nové bydlení pro lidi, kteří byli vysídleni z východní Ukrajiny,“ upřesnila nedávno spolková ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Kromě toho je k dispozici úvěrový záruční rámec ve výši 500 milionů eur, který spolková vláda poskytla v roce 2014.
Pomoc při likvidaci výbušnin a při zvládání pandemie
Německo je také vedle USA největším bilaterálním dárcem humanitární pomoci, od roku 2014 s částkou přibližně 186 milionů eur, která je mimo jiné určena na odminování a likvidaci pozůstatků války. Německo je také největším přispěvatelem do Humanitárního fondu pro Ukrajinu, který OSN zřídíla v roce 2019, a to částkou 11,5 milionu eur.
Německo rovněž podporuje Ukrajinu při zvládání pandemie korony (vše o koronakrizi najdete ve zvláštní rubrice), například ochrannými pomůckami, respiračními a diagnostickými přístroji nebo vakcínami v celkové hodnotě přibližně 63 milionů eur. V roce 2020 poskytlo Německo také více než 24 milionů eur na zvládání pandemie nemoci COVID-19 na Ukrajině. Humanitární fond pro jednotlivé země spravovaný OSN byl Německem navýšen o dalších 2,5 milionu eur.
Německo-ukrajinské energetické partnerství a „Zelený fond“
V srpnu 2020 byla rovněž vytvořena ústřední platforma pro dialog o energetické politice mezi oběma zeměmi. Prostřednictvím tohoto tzv. energetického partnerství je podporována také řada bilaterálních projektů na Ukrajině. Zaměřuje se na obnovitelné zdroje energie, vodík, odklon od fosilních paliv, energetickou účinnost a dekarbonizaci.
Kreml oznámil odvetu za sankce Západu
Kromě tohoto energetického partnerství se Německo a USA v roce 2021 rozhodly zřídit pro Ukrajinu tzv. „Zelený fond“. Cílem je podpořit investice ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů, a to i od třetích stran, jako je soukromý sektor. Německo zpočátku přispěje do Zeleného fondu částkou nejméně 175 milionů dolarů a v nadcházejících rozpočtových letech bude usilovat o navýšení svých závazků.
Ukrajině pomáhá i Bundeswehr
V rámci vojenské podpory také Bundeswehr významně přispívá k výcviku a vojenskému poradenství na Ukrajině. Tato forma podpory umožňuje intenzivní výměnu zkušeností. Výcvik v Německu dosud úspěšně dokončilo celkem 551 ukrajinských vojáků a vojaček.
Německo poskytuje další vojenskou podporu v podobě zdravotnických služeb. To zahrnuje celkové financování mobilní polní nemocnice, jakož i další opatření, jako je distribuce zdravotnického materiálu a zásob, ale také lékařská péče o zraněné vojáky v německých vojenských nemocnicích.
Německá vojenská pomoc Ukrajině
Jednotky Bundeswehru hlídají východní hranice NATO v Rumunsku a v Baltských zemích, Německo se připravuje na vyslání jednotek Bundeswehru na Slovensko. Vojenské lodi německého námořnictva hlídkují v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem v Baltském a Středozemním moři. V sobotu 26. února povolila německá vláda dodání zásob německých zbraní několika spojencům NATO a sama oznámila přímou dodávku zbraní Ukrajině.
V případě dodání německých zbraní z Nizozemska se jedná o 400 protitankových zbraní německé výroby. V případě Estonska se jedná o dělostřelecké zbraně ze starých zásob NDR, k jejichž převodu je podle smluvních ujednání nutný souhlas Německa. Samotné Německo v tuto chvíli dodá 1 000 protitankových zbraní a 500 raket země-vzduch typu Stinger ze zásob Bundeswehru. Rovněž chce dodat 14 obrněných vozidel a až 10 000 tun paliva.
„Ruská invaze na Ukrajinu představuje bod zlomu. Ohrožuje to celé naše poválečné uspořádání,“ prohlásil Scholz. „V této situaci je naší povinností co nejlépe podpořit Ukrajinu v její obraně proti invazní armádě Vladimira Putina. Německo stojí těsně po boku Ukrajiny.“ Spolková vláda zatím dodávku zbraní blokovala s poukazem na přísné německé směrnice pro vývoz zbraní a na koaliční dohodu. Podle pravidel, která vznikla před více než 20 lety, nesmí Německo do krizových oblastí dodávat žádné zbraně. Je výjimku dosud spolková vláda udělila v případě podpory kurdských bojovníků proti ISIS, uvedl dnes dopoledne ve vysílání zpravodajské televizní stanice Tagesschau24 Franz Müntefering.
Vyloučení některých ruských bank ze systému SWIFT
V reakci na ruskou ofenzívu na Ukrajině se Německo, USA, Francie, Kanada, Itálie, Velká Británie a Evropská komise rozhodly o dalších finančních sankcích proti Rusku. Všechny ruské banky, na které již mezinárodní společenství uvalilo sankce, budou rovněž vyloučeny z mezinárodního platebního systému SWIFT, oznámil mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. V případě potřeby budou přidány další ruské banky. Tím budou tyto instituce odříznuty od mezinárodních finančních toků.
Země Evropské unie, USA a Velká Británie chtějí také dále omezit možnosti ruské centrální banky podpořit kurz rublu mezinárodními finančními transakcemi. „Bereme centrální bance možnost využívat svá aktiva na mezinárodní úrovni,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem je omezit možnosti ruského prezidenta Vladimíra Putina financovat svou „válečnou mašinérii“. Putinovi tak bude zabráněno v použití jeho válečného fondu. Putin se vydal na cestu, jejímž cílem je zničit Ukrajinu. Ve skutečnosti však ničil i budoucnost své vlastní země, řekla von der Leyenová.
Rusko nashromáždilo velké devizové rezervy, vysvětlil zpravodaj ARD Markus Preiss. EU nyní usiluje o zablokování těchto peněz tím, že zakáže bankám v EU přijímat platby z Ruska. Podobným způsobem chce Evropská unie zasáhnout i ruské oligarchy.
Zdroje: Spolková vláda, Tagesschau24, Die Welt
