Válka ještě nikdy nebyla tak blízko

Jak komentují zahraniční média konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou?

Válka ještě nikdy nebyla tak blízko
Situace mezi Ruskem a Ukrajinou se vyostřuje. Ruský prezident Vladimír Putin posílá do Doněcké a Luhanské oblasti armádu. "Hrozba je stále bezprostřednější," přibližuje aktuální situaci na východní Ukrajině reportér německého deníku Die Welt Steffen Schwarzkopf.

Ruský prezident Vladimir Putin uznal separatistické oblasti na východě Ukrajiny za nezávislé a vyslal do regionu armádu. Mezinárodní média varují před eskalací situace a vyzývají Západ, aby jednal.

Navzdory všem varováním Západu nařídil ruský prezident Vladimir Putin vyslání vojáků na bojující východ Ukrajiny. Podle dekretu, který v pondělí večer podepsal šéf Kremlu v Moskvě, mají jednotky zajistit „mír“ v samozvaných lidových republikách Luhansk a Doněck. Zároveň Putin uznal obě proruskými separatisty ovládaná území, která podle mezinárodního práva patří Ukrajině, za nezávislé státy. Zpočátku nebylo jasné, kdy se tam ruští vojáci přemístí. USA a EU protestovaly a oznámily odvetná opatření.

Takto komentují mezinárodní média nejnovější eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu:

České „Hospodářské noviny“: Putin hraje riskantní hru

„Mír v Evropě nyní do značné míry závisí na tom, co Ukrajina ještě vydrží. Cílem kremelské propagandistické mašinérie je rozdělit, oslabit a zneklidnit Ukrajince, dokud sami nedospějí k rozhodnutí odstranit svého demokraticky zvoleného prezidenta a nastolit proruský režim. Tímto způsobem by mohl šéf Kremlu Vladimir Putin dostat po Bělorusku pod kontrolu další sousední zemi. Rozsáhlé vojenské tažení proti bývalé sovětské republice je pro ruské vedení až posledním řešením. Pokud se Putinovi podaří ovládnout Ukrajinu, může učinit další krok a zvýšit tlak na sousední státy, které jsou členy EU a NATO. Putin hraje riskantní hru o nervy Ukrajinců – a vlastně všech Evropanů.“

Italská „La Repubblica“: Válka ještě nikdy nebyla tak blízko

„Vladimir Putin se včera večer pokusil přepsat dějiny tím, že popřel existenci demokratického a svobodného státu Ukrajina, uznal vybájené republiky Doněck a Luhansk za nezávislé státy, definitivně pohřbil Minskou dohodu a pokračoval v řádění s cílem změnit evropské hranice vojenskou silou. Válka ještě nikdy nebyla tak blízko a nyní nastal čas, aby celý Západ učinil odvážná politická rozhodnutí. Nastal čas, aby byla Ukrajina plně přijata do evropské rodiny. Spolu s jasným a velmi tvrdým režimem sankcí je to nejlepší odpověď na zcela neopodstatněnou vojenskou hrozbu před branami Evropy.“

Ruský „Kommersant“: Po uznání by mohla krize ještě eskalovat

„Uznáním nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky ukrajinská krize nekončí, ale vstupuje do nové, možná ještě ostřejší fáze. Doněck a Luhansk nyní mohou nastolit otázku obnovení své územní celistvosti v rámci administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou z velké části pod kontrolou Kyjeva. (…) Pokud k tomu dojde po podepsání dohod s Moskvou, bude jim moci pomoci pouze Rusko.“

Nizozemský „De Telegraaf“: Před Putinovou carskou říší není žádný soused v bezpečí

„Putin si vůbec nemyslí nic o tom, že Ukrajinci mají touhu oddělit se od svého zlovolného souseda a chtěli by patřit do NATO právě kvůli ruské agresi. Představa je jasná: hrozí, že se historicky rostlé území, které bylo v Putinově paměti vždy úzce spjato s Ruskem, vymaní z jeho rukou. Zasáhuje dříve, než bude pozdě.

Zdá se, že diplomatická přetahovaná s USA a NATO o „bezpečnostní záruky“, které mají zatlačit NATO zpět, byla po třech měsících posilování vojenských jednotek na ukrajinských hranicích pouhým odvedením pozornosti. Ruský prezident nežije ve světě mezinárodního práva, na které se odvolává, když se mu to zdá nezbytné, ale které pošlapává, když pravidla neodpovídají jeho pohledu na dějiny. Putin je často považován za vůdce ve stylu 19. století. A na hranicích jeho carské říše si žádný suverénní stát nemůže být jist svou existencí.“

Švýcarský „Tages-Anzeiger“: Putin testuje odhodlání Západu

„Spirála eskalace se roztáčí: v pondělí uznal šéf Kremlu Vladimir Putin ukrajinská území Luhansk a Doněck za nezávislá – další krok směrem k válce. To není vina Joea Bidena. Americký prezident dělá v tomto sporu mnoho věcí správně – pro jednou. (…) Oživil a sjednotil NATO, obrannou alianci, která již byla prohlášena za mrtvou. Díky neustálému zveřejňování ruských útočných plánů si každý může přečíst, kdo je v tomto konfliktu agresorem.

Ironií je, že z toho Joe Biden může doma jen těžko těžit. Výsledky průzkumů veřejného mínění amerického prezidenta zůstávají na nízké, zejména kvůli rekordní inflaci. V případě války by ceny energií pravděpodobně dále vzrostly, což by Bidenův problém ještě zhoršilo. Dlouholetý vládce Vladimir Putin ví, že Biden chtěl svou válkou unavenou zemi zaměřit na výzvu Číny a že v Bílém domě může brzy sedět někdo jiný. Pravděpodobně bude dále testovat jednotu NATO – a doufat, že ostatní nebudou se svými špatnými kartami hrát stejně dobře jako Biden.“

Švýcarská „Neue Zürcher Zeitung“: Totální válka, nebo omezená vojenská akce?

„Plánuje Putin totální válku na několika frontách, nebo se bude snažit o omezené, selektivní vojenské akce? USA v poslední době zřejmě předpokládají rozsáhlou operaci, která se dotkne i hlavního města Kyjeva. (…) Takový postup Putin zvolí, pokud bude chtít Ukrajinu zcela rozdrtit a v dlouhodobém horizontu nastolit v Kyjevě novou, Moskvě přátelskou vládu. To však s sebou nese i největší rizika: bylo by třeba počítat s velkým počtem obětí a s nutností vystupovat dlouhodobě jako jistě nepopulární okupační mocnost. (…)

K tomu, aby ukrajinské ozbrojené síly dostaly krátkou krvavou lekci, stačí omezená vojenská akce; k pevnějšímu připoutání separatistických oblastí na východě Ukrajiny k Rusku nebo dokonce k jejich oficiální anexi stačí i podpis zákona o anexi. V obou případech mohla Moskva doufat, že Západ ve své pověstné rozpolcenosti nepřistoupí na drastické sankce.“

„New York Times“ z USA: Diplomacie musí mít nadále šanci

„Myšlenka masivního záboru evropského území prostřednictvím rozsáhlé války se již nezdála být možná. Během mnoha let v Kremlu se však zdálo, že (ruský prezident Vladimír) Putin cítí stále větší nelibost nad tím, jak Západ zachází s Ruskem a s ním samotným. A někdy v loňském roce, kdy měl svou osobní moc zajištěnou až do konce života, Spojené státy byly rozdělené a zdánlivě unavené z cizích válek a NATO se zdálo být v rozkolu, se Putin zřejmě rozhodl, že je čas rozšířit svou vládu nad územími, o nichž byl přesvědčen, že patří Rusku. (…)

(Americký prezident Joe) Biden a jeho spojenci a partneři měli pravdu, když nereagovali přehnaně a neustále Putinovi nabízeli možnost jak vycouvat. (…) Ostražitá trpělivost není v tomto okamžiku synonymem ústupků. (…) Uznání dvou komických „lidových republik“ ze strany Ruska není ničím ospravedlnitelné, je to protiprávní a nehorázné jednání. Katastrofa, která by Ukrajinu a Evropu postihla v případě úplné invaze, však ospravedlňuje to, abychom i nadále dávali šanci diplomacii.“

„Wall Street Journal“ z USA: Trhliny v odhodlání Západu vůči Rusku

„Na víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci zástupci americké vlády opakovaně zdůrazňovali, jak jednotná je transatlantická aliance tváří v tvář ruské agresi. Skoro to vypadá, jako by o tom chtěli přesvědčit sami sebe i Putina, protože vědí, že pod povrchem ujištění o odhodlání a jednotě jsou trhliny. (…) Bílý dům si v pondělí večer zřejmě nebyl jistý svou reakcí, včetně toho, zda se vůbec jedná o invazi, a jeho první sankce se omezily na přerušení amerického obchodu a investic v takzvané Doněcké a Luhanské lidové republice.

Takže Rusko napadne Ukrajinu a USA se rozhodnou sankcionovat nikoli Rusko, ale část Ukrajiny. (…) Mysleli jsme si, že Evropané, zejména Němci, tuto historickou ozvěnu pochopí a budou na ni reagovat. Pokud dojde k bojům na Ukrajině, měly by se americké a evropské elity zamyslet nad tím, jak se opět staly rukojmími diktátora.“