Populistická strana ANO premiéra Andreje Babiše těsně prohrála parlamentní volby v České republice. Po volbách však hrozí patová situace. Nyní vše závisí na prezidentu Miloši Zemanovi.
Takové volby lidé v České republice ještě nezažili: na posledních metrech, krátce před sečtením všech hlasů, se strana ANO dosavadního premiéra Andreje Babiše ještě jednou propadla.
Babišův fatální management koronakrize, velká řada korupčních skandálů, ale také zveřejnění „Pandora Papers“ krátce před volbami, podle nichž získal pochybným způsobem zámek ve Francii – to vše zřejmě stálo miliardáře hlasy.
Po sečtení hlasů v sobotu večer se jeho populistické hnutí ANO stalo s 27,1 procenta teprve druhou nejsilnější politickou silou. Liberálně-konzervativní uskupení SPOLU získalo 27,8 procenta, volební aliance České pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí, zkráceně STAN, 15,6 procenta hlasů.
Dobré předpoklady ale dosavadní premiér nemá
Vše nyní závisí na prezidentu Miloši Zemanovi. Ten musí dát jedné ze stran mandát k sestavení vlády. Vládu podle očekávání sestaví strana s největším počtem hlasů. To by skutečně bylo Babišovo ANO. Ostatní skupiny jsou stranické koalice. Zeman se chce s Babišem sejít už v neděli. Již jednou mu umožnil přežít v menšinové vládě.
Úřadující premiér však nemá dobré předpoklady. Nejenže opoziční SPOLU získalo o několik tisíc hlasů více než ANO, Babišův dosavadní koaliční partner, sociálnědemokratická ČSSD, s 4,7 procenty těsně nepřekonala pětiprocentní hranici.
Skandály zmítaný 67letý premiér Babiš si musí hledat nové spojence. K vytvoření stabilní koalice potřebuje alespoň 101 křesel v Poslanecké sněmovně. SPOLU s Piráti již spolupráci s ANO vyloučili. Pro Babiše to bude těžké hledání – a země s 10,5 miliony obyvatel si může po volbách dál lámat hlavu, kdo jí bude vládnout.
„O restrukturalizaci státu nemůže být v Praze řeč“
„Volby byly referendem o Babišovi,“ uvedl Milan Nic. Je vedoucím výzkumným pracovníkem a mimo jiné expertem na Českou republiku v Německé radě pro zahraniční vztahy (DGAP). Nic dodává, že Česká republika je jiná než Polsko nebo Maďarsko.
„O restrukturalizaci státu v Praze nemůže být řeč. Babišova populistická rétorika může být dráždivá, stejně jako jeho četné korupční skandály. Zatím však nevyzývá Evropskou unii jako Orbán nebo Kaczynski. To se může změnit po volbách, pokud Babiš případně vytvoří koalici s extrémními stranami,“ vysvětluje expert.
V tom spočívá význam voleb: menšinová vláda pod Babišovým vedením s pravicovými extremisty z SPD je stále ještě možná. Podstatou takové vlády by byla opozice vůči EU. Podporu SPD by si Babiš mohl koupit i referendem o setrvání ČR v Evropské unii, což je vzhledem k tomu, že ČR bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU, varianta obzvlášť výbušná.
Na druhé straně by bylo možné spojenectví liberálně-konzervativního, křesťanskodemokratického uskupení SPOLU a Pirátské strany. Mělo by jasnou většinu. Piráti jsou v České republice silným liberálním, proklimatickým a proevropským hnutím. Jejich lídr, 41letý Ivan Bartoš, již oznámil, že chce svou zemi dovést do centra EU a více spolupracovat s Německem a Francií.
Dohoda mezi Babišem a pravicovými extremisty naopak pravděpodobně přivede Českou republiku do bloku Polska a Maďarska, které jsou vůči EU skeptické. Během volební kampaně se premiér, který se skutečně rád staví do role politického manažera bez ideologií, snažil oslovit voliče SPD a zároveň oslovit jejího lídra Tomia Okamuru. „Nepotřebujeme Evropský parlament,“ prohlásil Babiš v jedné z předvolebních televizních debat.
„Pak by byl čas jednat“
„Bylo by dobré se znovu podívat na smlouvy a vyřešit to.“ Svého vyzyvatele Bartoše obvinil, že se chce vzdát české suverenity ve prospěch Evropy. Zářijová návštěva Viktora Orbána v Praze a jeho podpora Babiše může být také interpretována jako projev sbližování s extremisty.
Otázkou nyní je, jak daleko prezident zajde a zda bude ignorovat absolutní většinu dvou největších opozičních koalic. „Pak je čas jednat,“ řekl v den voleb Benjamin Roll, jeden z vůdců protestního hnutí kritizujícího Babiše.
Nálada v zemi by se mohla rychle zvrátit, pokud prezident nebude respektovat vůli voličů. Stejně jako v roce 2019 nelze vyloučit masové protesty proti Babišovi. Příští týdny ukážou, kam Česká republika směřuje, ať už se skandálním premiérem Babišem, nebo bez něj.
O výsledcích voleb píší i všechna další významná německá média, například Tagesschau (V Česku vyhrála opozice), redakční síť RND (Překvapení v Čechách: Premiér Babiš ztratil většinu), týdeník Die Zeit (Předseda vlády Babiš utrpěl porážku v parlamentních volbách v České republice), berlínský deník TAZ (Babiš zřejmě ztratí většinu), deník Süddeutsche Zeitung (Volby v ČR: premiér Babiš utrpěl porážku), ale samozřejmě i švýcarské deníky Neue Zürcher Zeitung (Překvapení v ČR: Babiš prohrál volby, opozice získala většinu) a Tages-Anzeiger (Opozice získala většinu, Babiš byl odvolen) nebo vídeňská Wiener Zeitung (Babiše na posledních metrech předhonila opozice) či rakouský list Die Presse (Střídání stráží v Praze: Babiš ztratil vládní většinu).
