Když svět ještě bádal a testoval, Kreml už oslavoval začátek očkování vakcínou Sputnik V. Napřed byla vysmívána jako propaganda, nyní se nezávislí odborníci domnívají, že by ruské sérum mohlo být účinné. Důvěra v ruskou vakcínu je ovšem – dokonce i v samotném Rusku – mizivá.
Od novinářů očekáváme objektivitu. Když ale moskevský reportér Andrej Baranov psal svůj článek do ruského bulvárního listu Komsomolská pravda, nedokázal skrýt své pocity triumfu: „Západ nakonec přiznal: ruská vakcína je nejlepší“, zní jeho titulek.
Sputnik V je možná stejně účinný jako mRNA vakcíny
Zadostiučinění, kterému dal Baranov průchod, se opírá o příspěvek v respektovaném zdravotnickém odborném magazínu The Lancet, ve kterém je vakcíně Sputnik V atestována účinnost 91,6 %, tedy téměř stejně vysoká, jakou má sérum Comirnaty německo-amerických společností Biontech a Pfizer.
A to při výrazně jednodušším způsobu použití, jak uvádí britský magazín: Comirnaty musí být skladován při -70 stupních Celsia, Sputnik V oproti tomu jen při -20 stupních. Navíc má v Německu rovněž schválená vakcína švédsko-britského výrobce AstraZeneca v současné době účinnost 70 %. A to jen u osob pod 65 let. Starším lidem odmítla Stálá očkovací komise (STIKO) v Německu udělit k užívání preparátu od AstraZenecy doporučení.
Očkování Sputnikem V začalo v Rusku ještě před III. testovací fází
Je tedy za uvedených okolností Sputnik V opravdu nejlepší vakcínou na světě? O tom lze oprávněně pochybovat. V prvé řadě: Baranovo nadšení je zjevně subjektivní reakcí na příkoří, které lze vyčíst již z prvního odstavce jeho článku: „Když Rusko během loňského léta oznámilo“, píše, „že jako první země světa vyvinulo účinnou vakcínu proti koronaviru s označením Sputnik V, Západ se jen pohrdavě usmíval. Kdo? Rusové? Ti zas jen nestydatě blafují!“
Je pochopitelné, že když západní vysoce respektovaný odborný list udělí absolutorium, je zadostiučinění po předchozím ponížení velké. Co z toho však jsou emoce a co reálná fakta?
Co totiž článek nezmiňuje, je, že si Rusko za skepsi vůči vakcíně Sputnik V může z velké části samo. Aby země v srpnu 2020 dosáhla svého propagandistického úspěchu, že jako první na světě zahájila vakcinaci proti koronaviru, zřekla se dokončení rozhodující třetí fáze masového testování, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Místo toho Rusko prostě začalo očkovat. Mezi prvními probandy byla jedna z obou dcer Vladimíra Putina, jak sdělil sám prezident – zřejmě z propagandistických důvodů.
Data ze studií nejsou úplná
Mezitím jsou sice data ze třetí fáze studie, která také The Lancet ve svém článku použil, k dispozici, ta jsou však zjevně neúplná. Molekulární biolog Enrico Bucci, který vede italský Institut Resis, zabývající se vědeckou integritou, kritizuje, že moskevský Gamaleja institut, který vektorovou vakcínu vyvinul, stále ještě nedodal hodnoty vzorků jednotlivých testovaných osob: „Tyto údaje by musely být Lancetu předány“, sdělil Redakční síti Německo (RND). „Sám jsem je šestkrát poptával a nedostal jsem ani jedinou odpověď.“
Namísto toho prý reagovala ruská strana velmi arogantně. Vskutku: Denis Logunov, vedoucí vědec na vývoji Sputniku V na Gamaleja institutu, odpověděl na dotaz amerického magazínu The New Yorker zpupně: „Na světě je 7 miliard lidí a není možné každému z nich předat data.“
Žádost o povolení EMA ještě nebyla podána
Kdo však na příslušných datech bude trvat, je Evropská léková agentura (EMA), aby mohla Sputniku V udělit povolení pro Evropskou unii. Že Rusko o registraci EMA dosud ani nepožádalo, si proto Bucci vysvětluje odmítáním vydat kompletní datovou sadu testovaných vzorků.
Ve vědecké komunitě způsobil takový odpor údiv. Západní farmaceutické firmy tato data běžně předávají, proč to ruská strana odmítá, vyvolává otázky: „V článku magazínu Lancet jsou nesrovnalosti, které lze objasnit jen v případě, že tato data získáme“, vysvětluje Bucci. Uvedená účinnost Sputniku V je podle něj tedy velmi nejistá.
Sputnik V se stane exportním šlágrem
Přesto dodává odborný magazín ruské vakcíně reputaci. Ruskému virovému výzkumu, který měl dobré jméno již za dob Sovětského svazu, přes všechny nedostatky Bucci přiznává, že Spunik V zřejmě bude „účinnou vakcínou“. „Ruská vektorová technologie je vědecky uznávaná“, říká. Proto je škoda, že se Rusko snaží obejít procesní pravidla: „Sami tak poškozují reputaci svého bádání, což pravděpodobně ani není nutné.“
V tomto světle působí prohlášení, že Sputnik V není o nic menší senzací než první ruský satelit stejného jména, který v r. 1957 jako první umělý souputník obkroužil Zemi, jak uvedl Baranov ve svém článku, přece jen poněkud patrioticky.
Přesto je Rusko v důsledku rostoucí důvěry v očkovací látku schopno ji mezitím úspěšně propagovat po celém světě. Ať už v Tunisku, Argentině nebo Maďarsku – ve všech těchto zemích je nyní vakcína podávána. Kvůli akutnímu nedostatku vakcín v Německu už dokonce i kancléřka Angela Merkelová nahlas přemýšlí o možnosti očkovat v Německu ruským sérem – pokud ovšem získá povolení.
„Sputnik není Pfizer“
Na druhou stranu má Rusko problémy o Sputniku V přesvědčit vlastní občany. Úřady proto dělají hodně pro to, aby občanům imunizaci co nejvíce zpříjemnily. Už se očkuje i v nákupním středisku Gum naproti Kremlu nebo v moskevské opeře Helikon před začátkem představení, ve smokingu a večerních róbách.
Aspoň v Moskvě to vypadá, že je vakcín dostatek, zatímco z regionů zaznívají stížnosti, protože se opět cítí hlavním městem odsunuty na druhou kolej. Mnoho lidí, kteří by k očkování měli přístup, však stále váhá. Kolují pověsti, že u očkovaných nastaly zdravotní problémy. Jejich obavy shrnuje v jedné větě učitelka v důchodu Taťána Andrejeva: „Sputnik není žádný Pfizer.“
Vyjadřuje tak nedůvěru, která je v Rusku vůči vlastnímu farmaceutickému průmyslu hodně rozšířená. Lidem ze Západu žijícím v Rusku se může stát, že budou požádáni, aby z návštěvy své vlasti přivezli v hojném počtu léky.
Když se například řemeslník Volďa Ponomarjov ještě v době před pandemií koronaviru dozvěděl, že německý korespondent pojede na Vánoce domů, objedná si u něj okamžitě 400 pilulek Tamixofenu, 20 miligramů od výrobce Ratiopharm, což představuje roční zásobu jeho rakovinou postižené ženy. Lék se sice vyrábí i v Rusku, ale Ponomarjov domácí produkci nevěří.
Rusům chybí důvěra ve státní instituce
Podezíravost vůči medikamentům vlastní produkce vysvětluje epidemiolog Vasilij Vlasov z renomované Moskevské ekonomické vysoké školy zásadní nedůvěrou Rusů ve státní instituce: „Regulace veškerých trhů v Rusku je špatná“, vysvětluje na dotaz RND a odpovídá protiotázkou: „Už jste někdy jedli ruský sýr?“
Otázka má pointu. Od doby, kdy Rusko v reakci na západní sankce zakázalo import sýrů z EU, je stěžování si na kvalitu sýra ruské provenience na denním pořádku. A ten je skutečně bez chuti. „Pokud jde o citlivou oblast jako léčiva“, vysvětluje Vlasov dále, „ve které může jít o otázky života a smrti, projeví se chybějící důvěra obzvlášť silně.“
Efektivita vakcín je jen těžko srovnatelná
Přičemž to samozřejmě není jediný důvod, proč se tolik Rusů nechce nechat očkovat. „Odpůrci vakcinace existují všude na světě – v západní Evropě je jen 50 % obyvatelstva ochotno se nechat očkovat“, dodává epidemiolog. „Toto číslo bude zřejmě v Rusku podobné.“
Vlasov pochybuje, že je strach mnoha Rusů před ruskou vakcínou Sputnik V oprávněnější než obavy některých Němců, Francouzů, Italů nebo dalších lidí na Západě před očkováním látkami Biontech/Pfizeru, Moderny nebo AstraZenecy. „Všichni se v době pandemie pokusili dosáhnout co možná nejkratší cestou schválení“, říká. „Ruská cesta byla ještě o něco kratší, to ale není rozhodujícím rozdílem.“ Každý výrobce má své testovací procedury a použil svou vlastní metodiku, což nakonec stěžuje jakékoliv srovnávání.
Navíc není jasné, kolik vakcíny může Rusko vůbec vyprodukovat. „Přesně to neví nikdo“, shodnou se Vlasov i Bucci. „Existují jasné indicie“, dodává italský vědec, „že Rusko dodává Sputnik V jiným zemím, ačkoliv samo nedokáže v dostatečném množství zásobovat ani vlastní obyvatelstvo – kvůli propagandě.“
