Vědci nalezli nové důkazy o původu koronaviru

Ničení životního prostředí má dalekosáhlé dopady

Jak se očkuje proti koronaviru
Vědci loví netopýry při hledání původu viru SARS-CoV-2 v Thajsku: může za pandemii koronaviru změna klimatu? (Titulka zpravodajského portálu t-online)

Odkud pochází koronavirus SARS-CoV-2? I více než rok od vypuknutí pandemie na tuto otázku neexistuje průkazná odpověď. Nyní však přichází studie německých vědců s novými informacemi o původu viru.

Původ koronaviru není stále ještě jednoznačně objasněn. Nejrozšířenější hypotéza praví, že by mohl pocházet od netopýrů v jižní Číně. Předpokládá se, že se na člověka přenesl prostřednictvím mezihostitele – na trhu z divokou zvěří v metropoli Wu-chan. Tam se objevily první případy infekce virem SARS-CoV-2.

Vir by tak byl takzvanou zoonózou, tedy infekční nemocí, která byla přenesena ze zvířete na člověka. Jednoznačné důkazy pro to zatím neexistují.

Studie dokazuje: změna klimatu a korona spolu úzce souvisí

Nová studie vědců u Univerzity Cambridge, Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK) a Univerzity Hawai’i-Manoa dochází k závěru, že při vzniku SARS-CoV-2 mohla hrát změna klimatu důležitou roli.

Jak souvisí koronakrize s klimatickou krizí se dočte ve stejnojmenném článku.

Globální emise skleníkových plynů vytvořily v průběhu uplynulého století z pravděpodobného místa původu nového koronaviru v jižní Číně hotspot pro netopýry. Lesy v jihočínské provincii Jüan-jang a v sousedících oblastech v Myanmaru a Laosu se v důsledku klimatických změn stále více rozrůstaly. Tento zřejmě změnou klimatu způsobený proces umožnil rozšíření četných nových druhů netopýrů. Do regionu se tak podle vědců dostalo kolem 100 nových typů koronavirů.

Odhaduje se, že jsou netopýři na celém světě nositeli zhruba 3.000 různých koronavirů. Většina z nich se za normálních okolností na člověka nepřenese. Jiné ale ano – kromě SARS-CoV-2 např. také SARS-CoV-1 a MERS, které rovněž způsobily velké epidemie.

Klimatická změna mění životní podmínky

Aby vědci zjistili, jak mohly takové koronavirové hotspoty vzniknout, rekonstruovali prostřednictvím klimatických dat celosvětovou přirozenou vegetaci k začátku posledního století. Na tomto základě vypočítali tehdejší globální rozšíření netopýřích druhů a tento stav porovnali s jejich současným rozložením. Výsledek: životní prostor netopýrů se v jižní Číně výrazně zvětšil.

Odhadovaný nárůst populace netopýrů, která mohl vést i k rozšíření koronaviru SARS-CoV-2
Grafika znázorňuje odhadovaný nárůst druhů netopýrů v důsledku posunů jejich stanovišť vlivem změny klimatu od roku 1901. Zvětšená oblast ukazuje pravděpodobnou oblast šíření patogenu SARS-CoV-2 přenášeného netopýry. (Zdroj: Robert Beyer/PIK)

Tento posun je způsoben klimatickou změnou. „Živočichové se rozšiřují do nových oblastí – a s sebou přináší své viry. To nevedlo jen ke změně míst, kde se viry vyskytují, ale umožnilo i nové interakce s jinými zvířaty, prostřednictvím kterých se dále vyvíjí, nebo jsou přenášeny škodlivé patogeny“, vysvětluje autor studie Dr. Robert Beyer. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v anglickojazyčném odborném periodiku „Science of the Total Environment„.

Musíme nutně snížit emise

Ze studie vyplývá varování před následky klimatických změn. „Víme, že změna klimatu urychluje přenos viru z divokých zvířat na člověka“, říká Camilo Mora, profesor na Univerzitě Hawai’i-Manoa a iniciátor studie. Výsledky výzkumu by měly být chápány jako naléhavá výzva k procitnutí, abychom konečně snížili naše emise. Tak by se možná ještě podařilo snížit riziko další pandemie.

Jak souvisí koronakrize s klimatickou krizí se dočte ve stejnojmenném článku.

Životním prostředím a globálními klimatickými změnami se zabývá rubrika Ekologie. Vše o koronaviru najdete najdete v rubrice Koronakrize.