Kdysi byl považován za ideového vůdce nového pravicového populismu. Nyní je bývalý hlavní poradce Donalda Trumpa obžalován z podvodu. Pád Steva Bannona je hluboký.
Předběžné dno kariéry Stephena K. Bannona vypadá jak z hollywoodského scénáře. Bývalého vrchního poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa zatkli kriminalisté před pobřežím Connecticutu na 45metrové jachtě jeho přítele. Je obviněn z podvodů a spiknutí za účelem praní špinavých peněz. Bannon měl spolu s dalšími třemi obžalovanými přesměrovat darované peníze určené k soukromé výstavbě hraniční zdi mezi USA a Mexikem do vlastní kapsy. Podle newyorské prokuratury proudily mj. na Bannonovy cestovní výdaje a karetní platby statisíce dolarů. Místo aby na velkém politickém kolbišti plánoval budoucnost pravice, musí nyní 66letý Bannon čelit žalobě. Aspoň do vazby nemusí. Soudce v New Yorku ho propustil na pětimilionovou kauci. Možná se jedná o konec jeho politické kariéry, která byla poslední dobou pronásledována jedním nezdarem za druhým.
Přitom je tomu jen několik let, kdy se Bannon napřed jako vedoucí volebního štábu a posléze strategický poradce prezidenta stal vizionářem nového pravicového populismu – tzv. „ekonomického nacionalismu„.
Před prezidentskými volbami v r. 2016 byli republikáni vůči přistěhovalcům daleko otevřenější. Demokraté si slibovali třetí volební vítězství v řadě především kvůli své společensky progresivní a ekonomicky liberální politice. Bannon už roky jako šéf zpravodajského portálu Breitbart pracoval na programu, blízkému nacionalistickému alt-right hnutí, který se od obou stran lišil. Byl to program, který se ideálně hodil k Donaldu Trumpovi: uzavření se před migranty stavbou zdi, přesunutím pracovních míst zpět do USA, v ideálním případě zcela zvrátit globalizaci. Tři měsíce před prezidentskými volbami se Bannon stal šéfem volebního štábu.
Směs xenofobie a kritiky globalizace
Stejně jako Trump si všiml, že se především na středozápadě USA během uplynulých desetiletí nahromadila zlost proti přeložení pracovních míst do zahraničí bez toho, aby se obě velké strany věnovaly s tím spojenému strachu. „Donald Trump se stal prezidentem kvůli demokratům z dělnické třídy“, prohlásil Bannon v r. 2018. Za klíčový moment považuje záchranu bankovního průmyslu po finanční krizi. „V této zemi existuje socialismus pro velmi bohaté a hodně chudé. Všichni ostatní trpí pod brutální formou darwinistického kapitalismu.“ Zatímco se Obamova vláda oslavovala jako zachránce v krizi, rozpoznal Bannon ekonomický pokles bílých obyvatel středozápadu bez akademického vzdělání. Tím prokázal lepší cit pro zhodnocení pocitů voličů než etablovaní stratégové obou stran.
Kritiku globalizace, od které se odvrátila politická levice, spojil Bannon s xenofobií, hluboce zakotvenou v částech americké společnosti. Je považován za spoluarchitekta zákazu vstupu občanů z různých muslimských zemí, který Trump vyhlásil krátce po svém nástupu. Zatímco se demokraté uchází o dobře vzdělané akademiky, zinscenoval Bannon Trumpovu kandidaturu jako proletářskou revoluci proti dělníky pohrdajícímu washingtonskému politickému aparátu. S touto, na nenávist vůči elitám zaměřenou agendou, vyhrál Donald Trump prezidentské volby a přinesl tak Bannonovi jeho největší úspěch.
Ega obou alfapolitiků však brzy kolidovala, v srpnu 2017 musel Bannon Bílý dům opustit. Vztah s Trumpem narušila jeho spolupráce na investigativních knihách bulvárního novináře Michaela Wolffa. Navíc podporoval Bannon v alabamských senátních volbách republikána Roye Moora, proti kterému byla vznesena obvinění ze sexuálního obtěžování. Moore prohrál a s tím skončila i Bannonova aura neporazitelnosti. Působil najednou dojmem, jako by ho opustily všechny instinkty. O několik měsíců později ztratil i své místo šéfa Breitbartu. Poté se z velké části stáhl z veřejného života.
V r. 2018 se nenáviděný strategický poradce pokusil zamíchat evropskou politikou. Mezi jinými se setkal s předsedkyní frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alicí Weidelovou a s šéfem AfD Tino Chrupallou. Ale sen o evropské síti antiglobalistů pod jménem Hnutí také ztroskotal.
Navíc se už během jeho působení v Bílém domě zjistilo, že má více než dva miliony dolarů dluhů – mimo jiné kvůli úvěrům na čtyři různé nemovitosti. V r. 2018 s ním ukončila zámožná rodina Mercerů s Bannonem spolupráci.
Koncem r. 2018 vystupoval podle nyní zveřejněné obžaloby jako poradce fundraisingové organizace We Build the Wall – česky „Postavíme zeď“ – která na příspěvcích vybrala 25 milionů dolarů, aby tak ze soukromých zdrojů financovala stavbu hraničních zařízení k Mexiku. Newyorské státní zastupitelství podrobně popisuje, jak Bannon a společně s ním obviněné osoby přesměrovali přes různé organizace a falešné faktury stovky tisíc dolarů do vlastních kapes, ačkoliv zaručovali, že „100 procent“ darů půjde na stavbu zdi.
Bannonův bývalý představený Trump se po jeho zatčení snažil od svého bývalého poradce distancovat. „Už dlouho s ním nemám nic společného“, vysvětlil. O soukromém financování stavby zdi Trump řekl: „Tento projekt se mi nelíbí.“ Je to prý jen předvádění. O tom, co si Trump ve skutečnosti o We build the Wall myslí, však existují rozporuplné informace. Prezident se sice v jednom červencovém tweetu od projektu distancoval, jeho syn Donald junior však na stránkách organizace vyzývá k darům. Jeden z poradců projektu, republikánský politik Kris Kobach, začátkem r. 2019 v rozhovoru pro New York Times sdělil, že prezident projekt podporuje.
Zatímco tato záležitost u Trumpa vzhledem k celostátní koronakrizi a bezpočtu dalších skandálů zřejmě zapadne, bude pro Bannona aféra zřejmě ještě nepříjemná. U obou z bodů obžaloby počítá zákon s nejvyšším trestem 20 let vězení. Steva Bannona čekají zlé časy.
