Druhá infekční vlna by mohla být nečekaně silná

Druhá infekční vlna by mohla být nečekaně silná

Tváří v tvář novým uvolněním opatření, přijatých v boji s koronakrizí, vyjádřil virolog Christian Drosten své obavy: počet infikovaných by mohl opět razantně stoupnout. Zároveň hlásí farmaceutický průmysl rychlé, ale ne bezproblémové výsledky.

Berlínský virolog Christian Drosten se vyjádřil s obavami o možných a dosud nerozpoznaných efektech při šíření koronaviru SARS-CoV-2. Zatím se ještě zavlečené jednotlivé případy – například z cest, návštěv nebo setkání z výjimečných důvodů – v počtech neodrážejí, řekl v Drosten v pondělním podcastu stanice NDR.

Kromě místního fenoménu počítá ještě s jedním efektem: s časem stále více postiženými staršími skupinami obyvatel, například infekční řetězce mezi 65 a 70letými, „protože se přece jen sem tam setkají s přáteli“ a protože byli prarodiče přece jen navštíveni. „Očekávám, že k těmto efektům dojde. Jedná se o difuzní efekty, které jsou téměř nevyhnutelné“, dodal expert z Charité.

Pokud by takzvané základní reprodukční číslo mělo po uvolnění opatření opět stoupnout nad hodnotu 1 – tedy že jeden infikovaný nakazí více než jednu další osobu – mohla by se epidemie vrátit s dosud nečekanou silou. Vzhledem k poznatkům ze španělské chřipky už koncem minulého týdne varoval před druhou vlnou, která by nevypukla už jen v určitých oblastech.

Rostoucí počty případů, ale i rychlý vývoj vakcín

Drosten také zdůraznil, že počet nakažených v Charité v Berlíně již týdny stoupá. Na jednotkách intenzivní péče leží stále více pacientů. To je fakt, který mu působí starosti. Virolog říká, že z epidemiologického modelování vyplývá, že pacient je nejnakažlivější den před propuknutím příznaků. Většina infekčnosti zmizí po čtyřech dnech od začátku symptomů.

Farmaceutický průmysl a zdravotnické úřady mezitím kvůli pandemii COVID-19 změnily a výrazně zrychlily své pracovní procesy. Co dříve trvalo měsíce a roky, je nyní vyřízeno během několika málo týdnů, sdělily v pondělí zástupci farmaceutické branže na akci svého zastřešujícího sdružení EFPIA. Ke konci roku proto lze počítat s vakcínami proti SARS-CoV-2, prohlásil Paul Stoffels z Johnson & Johnson a jeho odnože Janssen Pharmaceutica.

Vývoj vakcíny proti ebole trval pouhých šest měsíců, protože vědci mohli využít poznatků z dřívějšího výzkumu. „Nyní jsme ještě dále“, řekl Stoffels. Jelikož bude očkován velký počet lidí, je při vývoji vakcín obzvlášť důležitá bezpečnost. Další výzvou je výroba ohromného množství.

Výroba a dodávky s překážkami

V současné době se pracuje na „minimálně 45“ kandidátech na vakcínu proti novému koronaviru. „Nejsme jediní“, upřesňuje Stoffels. To je také dobře, protože předem není jisté, jaký produkt bude skutečně účinný. Zástupce farmaceutického průmyslu chválil spolupráci s Evropskou lékařskou agenturou (European Medicines Agency, EMA) a dalšími institucemi: „Je skvělé, jak s námi dohledové úřady pracují.“ Úzkou spolupráci mezi vývojáři a dohledovými orgány vyzdvihl i Alan Morrison z amerického farmaceutického giganta Merck Sharp & Dohme (MSD).

Stoffels vysvětlil, že kromě vakcíny jsou vyvíjeny i další testy na koronavirus a stávající léky jsou testovány na svou účinnost při terapiích nemoci COVID-19.

Simon White z Pfizeru sdělil, že koronakrize představuje těžkou zkoušku i pro výrobu a distribuci jiných léčiv. U přeshraničních zaměstnanců bylo třeba zajistit, aby se vůbec dostali do práce. Na hranicích se rovněž zdržely dodávky. Překážkou byla i exportní omezení uvnitř Evropské unie.

Další články, které by vás mohly zajímat: Německý týdeník Die Zeit přinesl pod názvem „Nová doba už dávno nastala“ rozsáhlou úvahu George Dieze o šancích, které by v souvislosti s koronakrizí neměly zůstat nevyužity. „Vir, který změní svět“ od George Moscola se zabývá dopady současné koronkarize, „COVID-19 vyvolal všechny obvyklé zombie“ od nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana poukazuje na temné síly, která pandemie vyvolala. O tom, že bouchání pěstí do stolu vystřídala empatie a porozumění, pojednává článek „Revize pojmu ‚síla‘„.

Mor byl jednou z největších katastrof lidských dějin, přesto z dlouhodobého pohledu hospodářskému vývoji pomohl – o paradoxních následcích epidemií píše v článku „Ekonomie smrti“ Nikolaus Piper. O biologických a ekologických příčinách  epidemií mluví v článku „Proč jsou epidemie stále častější?“ biolog Matthias Glaubrecht, o sociálních dopadech pandemie zase píše sociolog medicíny Matthias Richter v příspěvku „Zdraví je velmi nerovnoměrně rozdělený zdroj„. Psycholog Gerd Gigerenzer z Institutu Maxe Plancka v článku „Co můžeme dělat proti strachu z koronaviru?“ varuje, že strach obvykle napáchá více škod, než samotná hrozba a rakouská Wiener Zeitung vyzpovídala ekonoma a filosofa Tomáše Sedláčka, který si myslí, že „Tuto přestávku si můžeme dovolit„.

Všechny příspěvky věnující se koronakrizi najdete ve zvláštní rubrice.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: